Gutenbergův objev knihtisku zahájil středověkou informační revoluci

Až do 15. století stála Evropa ve stínu islámské, indické či čínské civilizace. Vše změnil Němec Johannes Gutenberg a jeho vynález knihtisku. Ten odstartoval středověkou informační revoluci, kdy se izolované znalosti začaly díky snadno dostupným knihám lavinovitě šířit po celém starém kontinentu. To výraznou měrou přispělo k rozvoji vědy, výrobním inovacím a hospodářskému vzestupu. V roce 1997 byl Gutenbergův tiskařský stroj zvolen americkým časopisem Time nejdůležitějším vynálezem druhého tisíciletí.

Životu a dílu mohučského knihtiskaře, jenž spojil myšlenku pohyblivých písmen s mechanismem, který znal z vinařských lisů, se proto bude věnovat další díl seriálu týdeníku Ekonom o významných vynálezcích.

Dlouhá cesta ke knihtisku

Od starověku písmo sloužilo k ukládání informací, ať už pokrývalo hliněné tabulky, kamenné či bronzové desky, pergamen, papyrus či nakonec papír. Šlo však o náročnou činnost, o zdlouhavé ruční psaní.

Zatímco stručný úřední záznam vznikl rychle, psaní skutečných knih trvalo rok, dva, v některých případech i pět. Knihy proto byly drahé, vzácné a většině lidí zcela nedostupné. Existence „kopírovacích dílen“ na tom mnoho nezměnila. V evropském středověku byly umístěné v klášterech, kde jeden mnich předčítal a dalších třeba dvacet psalo.

Objev, že znaky se nemusí psát, ale tisknout, přitom vznikl v dávné minulosti. Tímto způsobem před téměř čtyřmi tisíciletími na ostrově Kréta vznikl dodnes nerozluštěný disk z Faistu. Tento objev nicméně zapadl v čase, ačkoliv později se ve starověkém helénistickém Egyptě a Indii rozšířilo potiskování textilií.

Gutenberg spojil pohyblivá písmena odlitá z kovu s mechanismem vinařských lisů.

Teprve v 11. století v Číně, kde se už stovky let používal papír vyráběný hlavně z konopí a hedvábných či lněných hadrů, začalo tisknout vyměnitelnými literami. Experimentoval s nimi kovář Pi Šeng, litery však zhotovoval z kameniny, ale ta se k tomuto účelu příliš nehodila. Ke knihtisku se přiblížili rovněž v sousední Koreji, kde užívali litery, do nichž se písmo vyřezávalo negativně. V roce 1234 tam tímto způsobem dokonce vytiskli soubor zákonů Sanden Remum, jejž považujeme za nejstarší knihu tištěnou pohyblivými literami. Nejstarší dochovaný tisk je však o sto let pozdější. Litery z mosazi se ryly jednotlivě, nepoužíval se tiskařský lis a technika se nerozšířila hlavně proto, že po ní nebyla potřebná poptávka.

Středověkou Evropou se zase šířily dřevořezy. Na vyhlazená prkénka z hruškového či jabloňového dřeva se kreslily obrysy postav a staveb i písmen a pak se vyřezávaly nožem, což byla zdlouhavá a velkou zručnost vyžadující práce. Potom se na ně tampony nanesla barva a otiskly papírové listy. Výsledkem byl deskotisk, který se využíval k produkci obrázků svatých, hracích karet a ke zdobení textilních tapet.

Johannes Gutenberg (1397–1468) vynalezl tisk pomocí vyměnitelných liter. Knihy přestaly být výsadou elity a knihtisk šířil informace, což v Evropě přispělo k rozvoji vědy a ekonomiky.

Foto: Library of Congress

Nešlo vlastně o evropský objev, ale o vynález převzatý z Orientu. Základy deskotisku vznikly na konci 6. století v Číně, odkud se tato technika rozšířila do Koreje a Japonska. Tam v letech 764–770 vytiskli na papírové svitky buddhistický kodex, který se pak rozesílal do klášterů a svatyní.

Důležité byly v Evropě rovněž znalosti zlatníků, kteří do svých šperků vyráželi z jednotlivých písmen složené značky. Předchůdkyněmi knihtisku byla i z kovu řezaná razidla, která se používala k výzdobě ručně psaných knih. Na jejich kožené hřbety se jimi vytlačovaly názvy, jména autorů i rok vydání. Nikoliv najednou, ale písmeno po písmeni. Všech těchto zkušeností a jednotlivých náznaků pak využil zlatník a rytec Johannes Gutenberg.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.