Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef PravecAž do 15. století stála Evropa ve stínu islámské, indické či čínské civilizace. Vše změnil Němec Johannes Gutenberg a jeho vynález knihtisku. Ten odstartoval středověkou informační revoluci, kdy se izolované znalosti začaly díky snadno dostupným knihám lavinovitě šířit po celém starém kontinentu. To výraznou měrou přispělo k rozvoji vědy, výrobním inovacím a hospodářskému vzestupu. V roce 1997 byl Gutenbergův tiskařský stroj zvolen americkým časopisem Time nejdůležitějším vynálezem druhého tisíciletí.
Životu a dílu mohučského knihtiskaře, jenž spojil myšlenku pohyblivých písmen s mechanismem, který znal z vinařských lisů, se proto bude věnovat další díl seriálu týdeníku Ekonom o významných vynálezcích.
Dlouhá cesta ke knihtisku
Od starověku písmo sloužilo k ukládání informací, ať už pokrývalo hliněné tabulky, kamenné či bronzové desky, pergamen, papyrus či nakonec papír. Šlo však o náročnou činnost, o zdlouhavé ruční psaní.
Zatímco stručný úřední záznam vznikl rychle, psaní skutečných knih trvalo rok, dva, v některých případech i pět. Knihy proto byly drahé, vzácné a většině lidí zcela nedostupné. Existence „kopírovacích dílen“ na tom mnoho nezměnila. V evropském středověku byly umístěné v klášterech, kde jeden mnich předčítal a dalších třeba dvacet psalo.
Objev, že znaky se nemusí psát, ale tisknout, přitom vznikl v dávné minulosti. Tímto způsobem před téměř čtyřmi tisíciletími na ostrově Kréta vznikl dodnes nerozluštěný disk z Faistu. Tento objev nicméně zapadl v čase, ačkoliv později se ve starověkém helénistickém Egyptě a Indii rozšířilo potiskování textilií.
Gutenberg spojil pohyblivá písmena odlitá z kovu s mechanismem vinařských lisů.
Teprve v 11. století v Číně, kde se už stovky let používal papír vyráběný hlavně z konopí a hedvábných či lněných hadrů, začalo tisknout vyměnitelnými literami. Experimentoval s nimi kovář Pi Šeng, litery však zhotovoval z kameniny, ale ta se k tomuto účelu příliš nehodila. Ke knihtisku se přiblížili rovněž v sousední Koreji, kde užívali litery, do nichž se písmo vyřezávalo negativně. V roce 1234 tam tímto způsobem dokonce vytiskli soubor zákonů Sanden Remum, jejž považujeme za nejstarší knihu tištěnou pohyblivými literami. Nejstarší dochovaný tisk je však o sto let pozdější. Litery z mosazi se ryly jednotlivě, nepoužíval se tiskařský lis a technika se nerozšířila hlavně proto, že po ní nebyla potřebná poptávka.
Středověkou Evropou se zase šířily dřevořezy. Na vyhlazená prkénka z hruškového či jabloňového dřeva se kreslily obrysy postav a staveb i písmen a pak se vyřezávaly nožem, což byla zdlouhavá a velkou zručnost vyžadující práce. Potom se na ně tampony nanesla barva a otiskly papírové listy. Výsledkem byl deskotisk, který se využíval k produkci obrázků svatých, hracích karet a ke zdobení textilních tapet.
Nešlo vlastně o evropský objev, ale o vynález převzatý z Orientu. Základy deskotisku vznikly na konci 6. století v Číně, odkud se tato technika rozšířila do Koreje a Japonska. Tam v letech 764–770 vytiskli na papírové svitky buddhistický kodex, který se pak rozesílal do klášterů a svatyní.
Důležité byly v Evropě rovněž znalosti zlatníků, kteří do svých šperků vyráželi z jednotlivých písmen složené značky. Předchůdkyněmi knihtisku byla i z kovu řezaná razidla, která se používala k výzdobě ručně psaných knih. Na jejich kožené hřbety se jimi vytlačovaly názvy, jména autorů i rok vydání. Nikoliv najednou, ale písmeno po písmeni. Všech těchto zkušeností a jednotlivých náznaků pak využil zlatník a rytec Johannes Gutenberg.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
