Firmám docházejí peníze, jejich zájem o akvizice silně klesá

Firmám už docházejí rezervy, které si v covidových a předcovidových letech našetřily na nákup jiných společností. Zároveň peníze od bank jsou stále drahé. „Vidíme, že u běžících projektů je v průměru méně zájemců o nabízenou společnost než v minulosti. Tento trend lze pozorovat od loňského léta. Například ještě během roku 2022 mělo o jednu společnost zájem v průměru šest až deset subjektů, teď to byli dva až tři potenciální kupci,“ říká Igor Mesenský, který má v KMPG na starosti fúze a akvizice. To je podle něj hlavní faktor, který nyní ovlivňuje prodejní ceny.

Po letech úrokové sazby a inflace klesají. Jak to ovlivní prodeje a nákupy firem v Česku?

Přiznám se, že když asi před dvěma lety sazby začaly růst, tak jsem čekal, že to trh negativně poznamená a nebude tolik obchodů. Překvapivě se to ale nestalo. My v KPMG jsme například pokles obchodů vůbec nezaznamenali. Dokonce jsme v tomto ohledu měli loni rekordní rok. Ano, financování těchto obchodů bylo dražší, ale nepozorovali jsme, že by to mělo zásadní vliv na valuace firem.

Kdo hlavně nakupoval? Zahraniční investoři, či české subjekty?

Primárně to byly tuzemské firmy, ať už finanční nebo průmyslové skupiny, fondy či takzvané family offices, tedy soukromě vlastněné společnosti, které se zabývají správou majetku a peněz pro bohaté rodiny.

Pokud byl loňský rok rekordní i při vysokých sazbách, co lze čekat teď, když sazby klesají a peníze zlevňují?

Domnívám se, že právě letos firmám už začnou docházet peníze, respektive finanční polštáře, které si vytvořily během covidu a předchozích tučných let. Už vidíme, že u běžících projektů je v průměru méně zájemců o nabízenou společnost než v minulosti. Tento trend lze pozorovat od loňského léta. Například ještě během roku 2022 mělo o jednu společnost zájem v průměru šest až deset subjektů, teď to byli dva až tři potenciální kupci. To, co teď bude ovlivňovat prodejní ceny, nejsou drahé peníze, ale to, že máte nižší počet zájemců, a tím pádem menší konkurenci.

Všechny akvizice, které stát prostřednictvím svých firem udělal, jsou motivovány snahou o větší energetickou nezávislost a bezpečnost.

Jedny z největších obchodů na tuzemském trhu fúzí a akvizic udělal loni český stát. Například ČEPS koupil Net4Gas a jeho několikatisícovou síť plynovodů a také podzemní zásobníky plynu od německé RWE. Stejně tak státní Čepro koupilo síť čerpacích stanic Robin Oil. Myslíte, že nákupy státu budou pokračovat?

Všechny tyto akvizice, které stát prostřednictvím svých firem udělal, jsou motivovány snahou o větší energetickou nezávislost a bezpečnost. Když se podíváte na sousední Polsko, tak i tam hraje stát v energetice významnou roli. Ale nemyslím si, že by do budoucna měl český stát nějaký plán dalších velkých akvizic. Nedávné geopolitické a energetické otřesy byly bezpochyby nejen pro český stát velkým budíčkem pro strategičtější přístup k dodávkám energií. Osobně vnímám jako obrovský úspěch to, co český stát v posledních dvou letech udělal v oblasti energetické bezpečnosti. Úspěchem je i posun v jaderné energetice. Desítky let se tu mluvilo o potřebě dostavby jaderných elektráren, ale až teď se to začalo opravdu hýbat.

Má stát nějakou koncepci, co chce vlastnit, koupit či vyrábět?

V akvizicích, které se uskutečnily, žádný jasný plán nebyl. Nákup byl dán primárně momentální rozkolísaností trhu a tím, že daná aktiva byla zrovna na prodej. S dlouhodobými koncepcemi ale mají problémy i jinde v Evropě. Podívejte se například na zbrojní výrobu. Dnes státy EU pod tíhou nečekané války na Ukrajině podepisují zbrojní kontrakty na výrobu a dodávky zbraní. Platí za ně ale výrazně vyšší ceny než před pěti lety, kdy nebyla tak masivní a náhlá poptávka. Takže dlouhodobá koncepce, která nyní vzniká u strategických nákupů týkajících se například obrany, je určitě namístě.

V jakých oblastech lze očekávat nějaké větší obchody?

Teď se začíná mluvit o bankovním sektoru, kde se spekuluje přinejmenším o jednom jednání ohledně potenciálního bankovního spojení. Díky růstu úrokových sazeb byly banky ziskovější než před lety a logicky tak lákají možné zájemce.

Máte na mysli spekulace o koupi Moneta Money Bank ze strany UniCredit Bank?

Ano, slyšel jsem o tom, že tam nějaká jednání probíhají, ale neznám detaily.

Spoustu menších bank jako Equa bank, Expobank a další pohltily velké banky. Některé si ale zatím udržely samostatnost. Čekáte i jejich konsolidaci?

Ve chvíli, kdy úroky klesají, klesne i ziskovost některých bank a ty mohou mít problém. Také proto si myslím, že trend konsolidace bankovního sektoru bude pokračovat. Domnívám se, že je i cílem České národní banky, aby tu působilo méně bank.

Jaké další sektory čekají vlastnické změny?

Velice atraktivní je dnes zdravotnictví, kde určitě letos proběhnou nějaké transakce. Zájem je především o oblast distribuce lékařských prostředků a provozování zdravotnických zařízení. Ožije patrně nemovitostní trh, konkrétně prodeje velkých logistických areálů. To je segment, který z hlediska fúzí a akvizic byl v posledních dvou letech prakticky mrtvý právě kvůli vysokým úrokovým sazbám. Protože typický výnos u nemovitostních investorů se dlouhodobě pohyboval mezi pěti a šesti procenty ročně, takže peníze nyní mají tito investoři při stejném výnosu raději na účtu v bance a čekají na příležitost ke koupi. S poklesem úrokových sazeb se tedy tento segment nejspíše zase rozhýbe. Obecně lze čekat aktivitu i v IT. Tam nejde většinou o velké transakce, ale o menší firmy a start‑upy. U těch by fúzí a akvizic mohlo přibýt v druhé polovině tohoto roku. Hlavní důvod zaseknutí financování nákupů v oblasti start‑upů spočíval v názoru velkých, zvláště amerických investičních fondů, kterým se Česko zdálo být moc blízko Ukrajině.

Válka tedy změnila strukturu kupců v regionu i v Česku, kdy začali více nakupovat české fondy, investoři a firmy?

Ano, tuzemští investoři určitě hrají čím dál větší roli u domácích akvizic. Zároveň ale pozorujeme, že české firmy začaly více nakupovat i v zahraničí. Obzvláště zbrojní podniky jako CSG, Colt a STV jedou na plné obrátky a nakupují. CSG koupilo například podíl v italském výrobci munice Fiocchi a má rozjednané další akvizice. Colt kupuje výrobce munice Sellier & Bellot. Nepochybuji, že český zbrojní průmysl bude ve své expanzi pokračovat. Ve výrobě a prodeji munice máme dlouhou historii sahající do první republiky. I proto zřejmě náš stát dokázal sehnat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici.

Když dnes chtějí zbrojovky nakupovat, je pro ně snazší sehnat financování než před dvěma lety?

Pomalu se to lepší. Když šel Colt před třemi lety na burzu, tak chtěl získat daleko více než výsledných 800 milionů korun. Fondy, které se o tyto akcie zajímaly, ustoupily zřejmě i kvůli taxonomii EU, která znevýhodňovala zbrojní výrobu.

Vidíte přibývání problémů u průmyslových firem, například menších subdodavatelů?

Samozřejmě jsou firmy, které mají problémy, ale neřekl bych, že je to masový jev. Vidíme totiž, že i podniky v problémech se snaží nepropouštět, ale udržet si zaměstnance, protože většinou očekávají zlepšení situace a tuší, že pak by znovu nabíraly pracovníky obtížně. Navíc vidíme, že finální výrobci se snaží svým subdodavatelům pomoci. Ne tím, že by je přímo koupili, ale například tím, že jim více platí za dodávky, čímž jim zvyšují marži. Typicky velké automobilky si dobře uvědomují, že pokud by jim teď zkrachovali subdodavatelé, tak budou mít zásadní problém.

Ožije nemovitostní trh, konkrétně prodeje velkých logistických areálů. Tento segment byl v posledních dvou letech prakticky mrtvý.

Jaký očekáváte dopad konsolidačního balíčku na firmy? Může se negativně projevit například zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 procent?

Popravdě míra zdanění firem oproti jiným zemím je u nás stále relativně nízká, takže to není problém. Co v konsolidačním balíčku prošlo a bude mít dopad na trh firem, je zrušení daňového testu pěti let pro osvobození od zdanění příjmu z prodeje podílů firem u fyzických osob. Tato změna začne platit od ledna příštího roku, kdy příjem fyzické osoby z prodeje firmy nad 40 milionů korun bude podléhat 23procentní dani. Proto pozorujeme, že majitelé, kteří chtěli svůj podíl prodat v nějakém střednědobém horizontu, se to snaží stihnout ještě letos. Těchto transakcí tak bude do konce roku bezpochyby hodně.

Zdanění se ale týká jen podílů fyzických osob. Nezačnou tu opět vznikat jiné vlastnické struktury podniků?

Hlavně v 90. letech jsme byli svědky toho, že řada majitelů zakládala své vlastnictví přes různé nadace například v Lucembursku, Nizozemsku či na Maltě. To se změnilo s tím, jak začal fungovat časový test, kdy po pěti letech vlastnictví byl prodej firmy osvobozen od daně z příjmů. Od té doby tu bylo více fyzických osob, které vlastnily společnost napřímo. Domnívám se, že teď ale opět uvidíme nárůst složitých vlastnických struktur a vybírání zahraničních daňových domicilů, i když je to nyní složitější než v 90. letech. Ale už pozorujeme, že se to začíná dít.