Připravte se, že to bude trochu tělocvik, upozorňuje hned na začátku prohlídky rajhradské sladovny Václav Štursa. Místní sladmistr vysvětluje, že v minulosti se stavělo jinak než dnes. „Naši předkové se snažili šetřit prostorem, takže si u některých budov starších pivovarů a sladoven můžete všimnout, že jsou postavené na menší ploše a více do výšky,“ říká. Platí to i pro závod v Rajhradu, který před dvěma lety oslavil 150. výročí založení.
Výroba klíčové suroviny pro pivovarníky ve Sladovně Bernard dodržuje tradiční postupy, podobně jako některé další v Česku se částečně brání nástupu technologií. Vědí, proč to dělají.
Proces se odehrává v několika patrech, a tak během exkurze musíme zdolat hezkých pár schodů. Totéž platí pro surovinu: ječmen v procesu své proměny na slad putuje jednotlivými patry nahoru a zase dolů. „Nejdřív přijede traktor nebo kamion a vysype obilí na příjmový koš. Pak ho elevátory vytáhneme do horního patra, odkud míří tři patra dolů, skrz všechny segmenty čističky na ječmen do vedlejší budovy, kde jsou sila,“ popisuje Štursa.
Následují další elevátory, namáčení, další sestup na takzvaná humna, kde zrnka klíčí, aby se pak vrátila do vrchních pater. Tady se říká na hvozdech a naklíčená obilovina se v nich usuší na finální produkt. S pomocí gravitace zamíří na poslední sešup do sladového sila. Odtud už směřuje do pivovarů.
Komplikovanou cestu musí ječmen absolvovat z jednoho dobrého důvodu. Velmi zjednodušeně řečeno, sladováním se změní struktura zrna a uvolní se cukrotvorné enzymy potřebné při výrobě sladiny a piva. Celý cyklus zpracování zrn trvá obvykle devět až deset dní. „Tři dny ječmen máčíme, čtyři až pět dnů klíčí a dva dny se hvozdí, tedy suší,“ uzavírá sladmistr.
Za řemeslnou kvalitu se platí
Česko je pivní velmoc a tuzemské značky tohoto nápoje získaly věhlas po celém světě. O poznání méně známé jsou úspěchy sladařů. Také oni vyvážejí do desítek zemí po celém světě, ale zůstávají ve stínu pivovarů a zdaleka se jim nedostává takové pozornosti. Bez kvalitního sladu přitom jednoduše dobré pivo neuvaříte.
Největším hráčem českého trhu jsou sladovny Soufflet francouzského majitele. Ročně vyrobí 350 tisíc tun sladu, dvě třetiny exportují.
Samotný proces přípravy je už desítky let stejný, ani sladařství se ale v běhu času nevyhnulo pokroku. Sladovny se automatizují a přicházejí nové technologie. Největší a nejmodernější závody díky tomu dokážou vyrobit desetitisíce tun sladu ročně.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později