Rozvoj českého průmyslu v 19. století si nelze představit bez cukrovarů a bez podnikatele Čeňka Daňka, který patřil k jejich nejaktivnějším budovatelům. Strojírenská firma, kterou postavil, se později stala jedním ze základů koncernu ČKD. Jeho oslnivá podni­katelská praxe spojená se zdokonalením cukrovarnické techniky je tématem dalšího dílu seriálu týdeníku Ekonom o předních postavách domácího byznysu.

Strojař, který vsadil na cukr

Čeněk se narodil se v rodině sládka Josefa Daňka, který měl v Cholticích u Pardubic v nájmu místní panský pivovar. Od mládí ho přitahovala mechanika a na přání otce v 15 letech nastoupil k ženijnímu sboru. Vojenskou službu ale rychle opustil a raději na vídeňské polytechnice v letech 1843 a 1844 studoval matematiku a strojnictví, později si odborné vzdělání doplnil ještě v Praze.

Tam také nastoupil jako konstruktér do firmy Breitfeld & Evans, kde se seznámil s konstrukcí strojního zařízení pro doly, mlýny a zejména cukrovary. Když se v pražském Karlíně naskytla k prodeji textilka s mechanickou dílnou, neváhal a se svým společníkem, pozdějším karlínským starostou Josefem Götzlem, ji v roce 1854 převzal.

Objekt okamžitě přebudoval na výrobu zařízení právě pro cukrovary a také pivovary, lihovary, mlýny, pily či hutě a doly. Prodával rovněž textilní a tiskařské stroje. Do nového podniku Daněk, jenž měl na starosti technické vedení, vložil nezanedbatelných 30 tisíc zlatých (třicetinásobek ročního platu tehdejší ředitele menšího podniku), zatímco Götzl – ve firmě vykonával hospodářskou správu – dal 10 tisíc zlatých.

Zprvu podnik s názvem Daněk & Co. zůstával malý se dvěma parními a 43 obrá­běcími stroji, později však začal rychle růst. Rozšiřovaly se tovární haly a přibývalo technického vybavení. K rozvoji pomáhaly vynálezy zdokonalující výrobu cukru, která se stávala motorem tehdejšího českého podnikání.

K vysoké ceně při prodeji firmy přispělo, že k němu došlo za konjunktury. Daněk si vyhodnotil, že zájem o cukrovary je už za zenitem.

V 60. letech 19. století totiž vrcho­lila cukerná horečka. Z nejistých začátků za napoleonských válek, kdy se po francouzském vzoru experimentovalo s výrobou řepného cukru, se vyklubal velký byznys. Původní varny na šlechtických velkostatcích, kde se cukr produkoval primitivním způsobem, podle historika Františka Dudka vystřídalo celé průmyslové odvětví.

Výroba cukru a samotné pěstování cukrovky se staly na venkově skutečným hitem. „Rolnictvo české sdružuje se k houfnému budování cukrovarů, rozorává do té doby ještě obvyklé úhory, zahrady a luka, zmenšuje pěstění pícnin a zařizuje se na vykořisťování půdy, kterou zušlechťuje různými hospodářskými stroji a zlepšuje umělými hnojivy,“ napsaly později o tomto nadšení pro novou věc Listy cukrovarnické. Navíc narostl zájem o lidskou práci.

100
Tolik cukrovarů v českých zemích vybavila Daňkova strojírna v letech 1854 až 1870 technikou. Nově zkonstruovaný kalolis firmu proslavil po celém světě a zajistil nové zakázky.

Cukrovarnictví přispělo k emancipaci domácího byznysu, který dosud stál v českých zemích ve stínu německého. Stále více se do něj zapojovali čeští podnikatelé, ať majetní sedláci, řepaři z úrodných nížin v Polabí a na Moravě, nebo odborníci cukrovarníci. Pěstování cukrovky s potřebou draselných hnojiv otevřely cestu domácímu chemickému průmyslu. V roce 1871 vznikla chemička v Kolíně (šlo o akciovou společnost, do níž peníze vložili rolníci), následovaly továrny v Pečkách, Kralupech nad Vltavou a Ústí nad Labem.

Řepný cukr dokázal být náhradou dražšího třtinového dováženého ze zámoří a postupně se stal nejdůležitější exportní položkou. České země se staly jeho dodavatelem po celé habsburské říši a začaly ho prodávat i do okolních zemí. Po cukru francouzském byl cukr z Čech v Evropě nejznámější. Export podporovaly úřady speciálními prémiemi, které spočívaly v odpuštění části daní.

Výroba cukru se koncentrovala do velkých a moderních podniků a jejich šéfové měli zájem o všemožné inovace. Miloš Hořejš z Národního technického muzea uvádí, že zrovna Daňkovi se podařilo zdokonalit odpařovací těleso takzvaného Robertova systému a tuto technologii použil při stavbě cukrovaru v Dolních Beřkovicích.

Především však zavedl nové kalolisy, které při výrobě cukru usnadnily odlouhování saturačního kalu. Nebyl sice jejich vynálezcem, ale autorem velmi podstatných úprav včetně celokovového provedení, umožňujícího úspěšné a efektivní použití v cukrovarnickém průmyslu. Vylepšený kalolis si dal Daněk v roce 1864 patentovat a nová technologie firmě vynesla celosvětovou pověst.

Související rozsáhlé zakázky doma i v zahraničí pak umožnily podstatné rozšíření podniku. Daněk si například pronajal a pak i koupil strojírnu v Ústí nad Labem.

Mezi cukrovary, které Čeněk Daněk pomáhal konstruovat, patřil i na svoji dobu moderní podnik v Uhříněvsi u Prahy.
Mezi cukrovary, které Čeněk Daněk pomáhal konstruovat, patřil i na svoji dobu moderní podnik v Uhříněvsi u Prahy. Dobové odhady tvrdily, že ke zřízení cukrovaru je zapotřebí kapitál ve výši 300 tisíc zlatých.
Foto: Profimedia

Prodej v pravou chvíli

Úspěšný byznysmen se nespokojil s pasivním čekáním na zakázky a budování cukrovarů obratně podněcoval. Spojil se k tomu s podobně ambiciózním stavitelem Václavem Nekvasilem.

„Vyhlédli si nejprve vhodné místo, kde se pěstování řepy dalo racionálně zařídit, zpracovali agitačně okolí, svolali schůzi a na ní mladý Nekvasil – syn rolníka – pověděl česky všem zájemcům, hlavně rolníkům, o výhodách pěstování a zpracování cukrové řepy. Společníci měli připraveny různé plány pro určité typy, věděli, co to bude stát, nabídli i úvěr a poradili se vším, co k založení akciové společnosti bylo zapotřebí. Tak vznikaly první rolnické akciové cukrovary v Čechách a na Moravě. Obchodů bylo dost a byly dobré,“ uvedl Nekvasil v pamětech.

Daněk na první pohled stál trochu v pozadí. Neuměl dobře česky, což na vlasteneckém venkově – národní obrození běželo naplno – byl problém.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.