Teď přes zimu se chmelnice na Žatecku zdají opuštěné. Vítr se opírá do vysokých dřevěných sloupů vzájemně propojených dráty. Až koncem března začnou chmelaři porosty prořezávat a nejsilnější výhonky postupně namotávat na drátky. Postupem jara se konstrukce zazelená, réva vyroste do nějakých sedmi metrů. Na začátku léta se začnou tvořit chmelové hlávky, které se pak v srpnu sklízejí pro pivovarské účely. Potřebují vodu, aby dostatečně vyrostly a měly hojnost hořkých kyselin. Tedy látek, které pivaři ocení.
Jenže s vodou je v posledních letech potíž. Ne že by v hlavní pěstitelské oblasti chmele v Česku pršelo méně než dřív. Srážky jsou však v průběhu roku rozloženy jinak, než chmelaři byli zvyklí. Projevuje se to obrovskými výkyvy, zvyšují se rozdíly mezi dobrým a špatným rokem. Zatímco v roce 2021 se urodilo 8,3 tisíce tun chmele, nejvíc od konce 90. let, o rok později byla kvůli dlouhým obdobím sucha sklizeň katastrofální, produkce spadla bezmála na polovinu. Loňskou úrodu takřka sedmi tisíc tun považují chmelaři za průměrnou.
Byť zpracovaný chmel nějakou dobu vydrží, pivovary potřebují, aby produkce takovými výkyvy netrpěla a aby si chmel udržoval dostatečnou kvalitu. Plzeňský Prazdroj proto před pár lety spustil projekt Pro chmel, který má s využitím co největšího množství dat o počasí zlepšit stabilitu a předvídatelnost produkce. Vedle největší tuzemské pivovarské skupiny se do něj zapojily Chmelařský institut, Microsoft, několik zahraničních start‑upů a šestice českých chmelnic. Loni získal od týdeníku Ekonom ocenění ESG projekt roku.
Jak změřit chmelové EKG
K dosažení vytčeného cíle se u spolupracujících chmelařů instalovaly meteostanice. Časosběrné kamery několikrát denně zaznamenávají růst chmele a půdní čidla měří teplotu a vlhkost půdy po deseticentimetrových intervalech až do hloubky 1,2 metru. Na vybraných rostlinách se pak měří „chmelové EKG“ – to je senzor, který značí intenzitu průtoku živin révou. „Je to nejrychlejší způsob, jak zjistit reakci rostliny na vnější podmínky. Když se s ní něco děje, na stavu listů se to projeví třeba za tři dny, v měření EKG je to poznat hned,“ říká manažer udržitelnosti Prazdroje Ivan Tučník.
Po dvou letech mají vědci a chmelaři první výsledky. „Díky měření jsme zjistili, kolik vody potřebuje chmel v různých fázích svého růstu a jak se tato potřeba vyvíjí v průběhu sezony,“ říká Tučník, který stál u zrodu projektu. Chmel ve vegetačním období spotřebuje v průměru dva litry vody denně pro každý stonek, což znamená denně 10 až 12 litrů na celou rostlinu.
Závlahové systémy nejsou ve většině tuzemských chmelnic vybudované. Zalévá se vždy jen čerstvý výsaz, do produkčních chmelnic se už voda obvykle nenaváží. Chmelaři proto musí zařídit jinak, aby jim rostliny neuschly, třeba půdu lehce nakypří. Při předpovědi dlouhodobějšího sucha však prý bývá lepší do chmelnice vůbec nesahat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později