V závěru loňského roku jsme se od ministerstva dopravy dozvěděli, kolik kilometrů nových silnic a dálnic bylo v loňském roce otevřeno a na jaké nové úseky se mohou motoristé v příštích dvou letech těšit. Letošek má být přelomový, neboť by mělo dojít ke zprovoznění první dálnice, která je stavěna a bude provozována v rámci PPP modelu, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru. Konkrétně se jedná o úsek dálnice D4 spojující Příbram a Písek.
Na výstavbu dálnice D4 formou PPP se v uplynulém roce soustředil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Na rozdíl od jiných kontrolních akcí NKÚ je tato bez zásadních zjištění. Dílčí nedostatky, jak na ně úřad poukázal, svědčí spíše o celkově dobře zvládnutém procesu.
Nepřekvapivým, ale zcela zásadním zjištěním je nutnost kvalitní přípravy projektu, ať již v rovině majetkoprávní a povolovací, tak v rovině personální. Jak NKÚ zjistil, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) neposkytlo z důvodu procesních průtahů včas veškerá stavební povolení pro dva úseky a pozemky nezbytné pro výstavbu, a stát tedy bude nucen nějakou formou kompenzovat koncesionáře za toto zpoždění. Jistě lze mluvit o složitosti povolovacích řízeních a dlouhém soudním přezkumu; v každém případě stát ponese negativní následky této skutečnosti. NKÚ současně poukazuje na urychlení majetkoprávní přípravy od označení projektu D4 jako PPP, což lze hodnotit pozitivně, byť ani toto urychlení nebylo dostačující.
Uvidíme, jaký dopad na rychlost přípravy obdobných projektů bude mít nový stavební zákon. Snad nebudeme v budoucnu svědky situací, kdy bude doba přípravy výstavby dálnice až do nabytí právní moci stavebních povolení na hlavní trasu nových úseků dálnice trvat 21 let, včetně pěti let přípravy samotného PPP. NKÚ vznesl obdobnou kritiku na adresu projektu D35, u kterého shledal v přípravě zásadní nedostatky a prodlení. NKÚ dále ověřoval výhodnost PPP modelu ve srovnání s klasickým modelem. Tedy modelem, kdy vysoutěžený zhotovitel postaví dálnici a ŘSD ji následně provozuje.
Překvapivé je zjištění úřadu, dle kterého ŘSD nebylo jako správce 1276 kilometrů dálnic schopné poskytnout věrohodné a realistické částky výdajů na provoz, obnovu a údržbu dálnic pro potřeby PPP projektu, se kterými by NKÚ mohl ověřit kalkulaci tzv. komparátoru veřejného sektoru. Právě s jeho pomocí se hodnotí výhodnost výstavby a provozu pomocí modelu PPP oproti klasické veřejné zakázce.
NKÚ následně po výrazné korekci výdajů užitých ministerstvem dopravy o 60 procent provedl přepočet komparátoru a velmi konzervativními výdaji snížil odhad výhodnosti PPP modelu na 10 procent, oproti původnímu výsledku 25 procent. I přesto však PPP model přináší státu vyšší hodnotu než klasický model a každopádně přesahuje minimální tříprocentní hranici výhodnosti dle metodiky ministerstva financí. Zafixování cen za provoz a údržbu na desítky let předem ve spojení s definovanými kvalitativními parametry je přitom jedna z dalších výhod realizace formou PPP projektu.
Jedním z dalších závěrů NKÚ bylo konstatování, že po zohlednění skutečné míry inflace za roky 2020 až 2022 a predikce České národní banky a Evropské centrální banky do roku 2049 dojde k překročení nominální výše finančního závazku schváleného Poslaneckou sněmovnou. NKÚ tedy nepoukazuje na reálné navýšení ceny za projekt, ale pouze na skutečnost, že vlivem inflace poroste nominální výše plateb koncesionáři nad úroveň uvedenou ve schválení.
Jako motoristé si můžeme jen přát, aby i současné vedení ministerstva dopravy dokázalo navázat na projekt D4 a pokračovat na vysoké úrovni i v dalších projektech.
Autoři jsou partneři advokátní kanceláře White & Case