Obchodní domy v éře konzumu nahrazují chrámy a jsou něčím zcela samozřejmým, ale nebylo tomu tak vždy. V Česku je jejich rozšíření po západním vzoru spojeno se značkou B+B, tedy Brouk a Babka. A s podnikatelskou dráhou selfmademana Jaroslava Brouka. Až jeho zásluhou začala za první republiky velká česká města dohánět zpoždění za západní Evropu. Například v Paříži otevřeli první moderní obchodní dům už v polovině 19. století. Připomenutí Broukova života a obchodních úspěchů je věnován další díl seriálu týdeníku Ekonom o slavných postavách domácího byznysu.
Nový svět
Jaroslav Brouk se v roce 1884 narodil v Hlincích severně od Plzně. Jeho otec, místní rolník, chtěl chlapce poslat na studia, ten však odmala chtěl být obchodníkem. Ve třinácti nastoupil do učení a stal se pomocným prodavačem, později nastoupil na pražskou obchodní akademii, kde vynikal v účetnictví.
Tam se seznámil s Josefem Babkou, s nímž vytvořil nerozlučnou dvojici. Spolu v roce 1908 v pražských Holešovicích otevřeli koloniál Brouk a Babka, který se specializoval na prodej kávy a čaje. O dva roky později se ale Babka ze společnosti stáhl. Ze zdravotních důvodů, a také proto, že podniku, který v té chvíli prodělával, nevěřil. Odešel do Klatov a otevřel si tam vlastní obchod. Oba ale zůstali přáteli, i dvojité a pěkně znějící jméno pražské firmě zůstalo. Ta vzápětí pod vedením samotného Jaroslava Brouka začala s prodejem textilu a úspěšně expandovala.
Ještě za monarchie její šéf v dnešní Praze 7 v ulici Milady Horákové koupil budovu, kterou hodlal přebudovat na skutečný obchodní dům. Velkorysé plány na několik let pozdržela první světová válka. Oprášit je mohl až po návratu z fronty.
Podnikatel Brouk požadoval, aby jeho prodavači a prodavačky byli usměvaví a ochotní. Nešetřil při tom na prémiích.
Když v roce 1919 nový obchod otevřel, nahrnuly se do něj zástupy Pražanů. Krátce po válce sice ještě panovala všeobecná hospodářská mizérie a peníze měli jen skutečně bohatí a nepočetní váleční zbohatlíci. Přesto převážila zvědavost. Obchodní domy v Praze lidé prakticky neznali, a navíc šlo o okno do Ameriky, která se po vzniku republiky pro mnohé stala kulturním vzorem. Návštěvníci i zákazníci byli ohromeni záplavou světla, ústředním topením a ventilací, výtahy nebo parketovými podlahami. Především ale zbožím všeho druhu, od oděvů až po kamna. Prahou se šířila říkanka: „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka.“
Od čaje po Bílou labuť
1884
V rolnické rodině v Hlincích se narodil Jaroslav Brouk, později se vyučil prodavačem a v Praze vystudoval obchodní školu.
1908
Se spolužákem Josefem Babkou založil v Praze‑Holešovicích koloniál Brouk a Babka. Prodávala se v něm hlavně káva a čaj. O dva roky později se Babka pro nemoc z podnikání stáhl, jméno firmy se ale nezměnilo.
1919
Brouk v Praze na Letné otevřel svůj první obchodní dům. Byl zaměřen na široký sortiment zboží a začal prosperovat spolu s poválečným oživením ekonomiky. Tím, jak podnik expandoval do dalších československých měst, získal koncernovou podobu a proměnil se v akciovku.
1928
Na vrcholu hospodářské konjunktury firma vybudovala velký obchodní dům v Ostravě a za hospodářské krize zase v Brně. Současně rostl po americkém vzoru podíl zásilkového obchodu.
1939
V centru Prahy zahájil provoz obchodní dům Bílá labuť. Šlo o nejmodernější provoz ve střední Evropě s pěti stovkami zaměstnanců. O čtyři roky později režisér Otakar Vávra o jeho prodavačkách natočil celovečerní film „Šťastnou cestu“ s Adinou Mandlovou.
1948
Komunistický režim firmu, kterou v té době vedl Jaroslav Brouk junior, znárodnil a její obchoďáky včetně Bílé labutě předal státním prodejním podnikům.
Její zakladatel zase věděl, komu se chce vyrovnat. Obchodní domy na západě už měly bohatou historii: například pařížský Bon Marché a Louvre, Whitley a Harrrods‑Stores ve Velké Británii nebo Rudolph Karstadt A.G. v Německu. Především ale šlo o vzory z USA, v prvé řadě o Marschall Fields & Co. z Chicaga. Bylo co dohánět – před českými zeměmi bylo v tomto odvětví nejen Rakousko, Nizozemsko či skandinávské státy, ale i Japonsko, a dokonce Čína.
Průkopníkem univerzálních obchodů doma byl Babkův starší současník Josef Novák a jeho Dům u Nováků v centru Prahy, tento podnik nicméně zanikl. Větší štěstí měly společnosti Jepa v Praze, Aso – Ander a syn v Olomouci, Leo Tausssig v Hradci Králové či ostravský obchoďák Rix.
Broukovi se ale dařilo daleko nejlépe. Letenský obchoďák zvětšoval o budovy v okolí, přibyla nová oddělení a nakonec prosklená hala, v níž si zákazníci mohli vybírat látky pod denním světlem. Zájem byl obrovský a prodeje za poválečné konjunktury utěšeně rostly.
Firma si pronajala rozsáhlou plochu v paláci Pražských vzorkových veletrhů a začala pronikat do dalších měst. V roce 1928 převzala obchodní dům Lido v Českých Budějovicích, krátce poté otevřela velkou prodejnu v Ostravě a později pobočky v Liberci, Plzni, Bratislavě a Brně. Firma tak ve 20. a 30. letech minulého století opředla republiku sítí moderních prodejen známých jako „broukárny“. Ve všech se nabízel široký sortiment podle sloganu „vše pro dům a byt“.
Výkladní skříní se ovšem v roce 1939 stala pražská Bílá labuť, podle dobové reklamy koncernu „obchodní palác světové úrovně“. Byla největší investicí a denní návštěvnost dosahovala 20 až 30 tisíc lidí. S osmimetrovou neonovou labutí na střeše a obřím „oknem“ v průčelí se navíc stala moderní dominantou města. Důležitá byla i Ostrava, v níž podnikatel cítil peníze lidí přijíždějících do nového průmyslového centra za prací. Tamní obchoďák se nazýval Bílý dům a měl také oddělení pro mimořádné slevy.
Sortiment byl udivující. „Bylo možno dostati mýdlo i boty, koberce i motocykl, zlaté hodinky i raglán, kytaru i cestovní kufr, fotoaparát i cestovní žehličku, peří i otoman, kamna i mlýnek na kávu, tenisovou raketu i boxerské rukavice, velociped i celou výbavu pro nevěstu,“ hlásil publicista Josef Slabý v Ilustrovaném magazínu pro moderní podnikání.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později