Od Nového roku začala praxe ověřovat životaschopnost jedné z novinek novely zákoníku práce, jejíž první část vstoupila v účinnost loni v říjnu. S 1. lednem vznikl osobám zaměstnaným na základě dohod o provedení práce (DPP) a o pracovní činnosti (DPČ) nárok na placenou dovolenou. Podmínkou je, že budou nepřetržitě působit u jednoho zaměstnavatele po dobu čtyř týdnů a odpracují čtyřnásobek týdenní pracovní doby. Nová úprava se snaží vyhovět požadavkům práva Evropské unie a zlepšit postavení takzvaných dohodářů. Důvodová zpráva k novele hovoří o tom, že jsou mezi nimi osoby znevýhodněné na pracovním trhu jako zdravotně postižení, sociálně slabí či matky samoživitelky. Mnozí však pochybují, že jim zákon v tomto znění pomůže.
Jedné z vůbec nejvýraznějších změn v systému dohod konaných mimo pracovní poměr kritici nevěří a tvrdí, že úmysl zákonodárce bude mít v konečném důsledku opačný efekt. Nová úprava totiž odstraňuje značnou část výhod, kterou zaměstnávání na dohodu mělo pro zaměstnavatele, takže ho zcela přestanou nabízet.
Obavy, které se zatím nenaplnily
Režim dohod se přibližuje klasickému pracovnímu poměru. Pro zaměstnavatele to znamená vyšší výdaje i praktické problémy. „Zavedení nároku na dovolenou dohody nejen podstatně prodražuje, ale někde může znamenat i potřebu zvýšení celkového počtu pracovníků, aby byl někdo k dispozici právě během čerpání dovolené,“ demonstruje možná úskalí na konkrétním příkladu expert na pracovní právo Tomáš Procházka, partner a zakladatel advokátní kanceláře Aegis Law. Zároveň dodává, že komplikací může být i zvýšená administrativní zátěž související s vytvářením povinného rozvrhu práce či s odvody na sociální pojištění.
Zavedení nároku na dovolenou dohody nejen podstatně prodražuje. Může znamenat i potřebu navýšení celkového počtu pracovníků kvůli vykrývání osob na dovolených.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později