Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfCentrální banku čeká období, kdy už nebude tolik v hledáčku médií a veřejnosti. „V příštím roce se dostaneme do situace, kdy inflace bude natolik nízká, že jí lidé nebudou věnovat tolik pozornosti. Podle naší prognózy klesne na relativně nízké úrovně pod tři procenta,“ říká viceguvernér České národní banky Jan Frait. České ekonomice, i když teď neroste, předpovídá dobrou budoucnost, stejně jako koruně. Její situaci podle něj komplikuje i to, že růstové problémy má celá Evropa. A zkušenost mu říká, že ne všechny nápady západních zemí bychom měli přebírat.
Když členové ČNB v posledním roce hovořili o úrokových sazbách, převažoval mezi nimi názor, že v příštích letech budou dlouhodobě vyšší než v minulém desetiletí. Jak jste k němu dospěli?
Minulá dvě desetiletí představují historickou anomálii. Bylo možné předpokládat, že nízká inflace, kterou jsme viděli od počátku milénia, je dočasným jevem, který souvisí s nástupem globalizace. Ta s nástupem covidu a geopolitického soupeření ale ztratila dynamiku. Zároveň pozorujeme negativní demografický vývoj v zemích, které globalizaci táhly. Z toho se dalo usuzovat, že se poměrně brzy vrátíme k historicky normálnímu ekonomickému vývoji a tomu odpovídajícím vyšším sazbám.
Znamená to i vyšší inflaci?
Ne nezbytně, vyšší tlaky na její růst ano.
Horizont měnové politiky, na kterou centrální banky cílí úrokovými sazbami, je jeden až dva roky. Není brzo na to říkat, že budou vyšší i potom?
Léta jsme upozorňovali na to, že mimořádně nízké úrokové sazby mají svá rizika a jsou pravděpodobně dočasné. Jediný důvod, proč je centrální banka řadu let nezvyšovala, byly obavy z deflačních tlaků. Ještě v létě roku 2019 se na globálním trhu vyskytovaly státní i korporátní dluhopisy s negativním výnosem v objemu 18 bilionů dolarů. Toto prostředí ale zcela zaniklo, a proto se centrální banky vrátily k normálnějším sazbám.
Kde lze tedy čekat úrokové sazby za rok rok či dva?
Pokud je inflace na cíli a ekonomika není ani přehřátá, ani podchlazená, naše základní úroková sazba by měla být kolem tří procent. Bankovní rada ale již nějakou dobu komunikuje, že jde o dolní hranici a sazby bude udržovat nejspíš po delší dobu na vyšší úrovni.
Čistě hypoteticky: vláda bude dál konsolidovat, inflace zamíří níž, ekonomika bude v recesi a model vám ukáže, že je třeba snížit sazby i pod tuto hranici. Uděláte to?
Pokud by byla ekonomika v recesi a inflační tlaky velmi slabé, nelze vyloučit, že by se úrokové sazby dostaly i pod tři procenta. Má to však velké ale. V České národní bance, i s ohledem na to, co se v posledních letech dělo, budeme do budoucna velmi opatrní, abychom při jakémkoliv náznaku deflačních tlaků se sazbami agresivně hýbali směrem k nule. Dlouhodobější udržování nulových či záporných sazeb se v minulosti nevyplatilo nejen ČNB, ale ani ostatním centrálním bankám.
Teď v listopadu jste hlasoval pro snížení sazeb. Je tedy podle vás čas na uvolnění měnové politiky, aby se ekonomice mohlo zase lépe dýchat?
Považuji za možné, či dokonce žádoucí velmi opatrně přistupovat k uvolnění měnové politiky. Ne proto, aby se ekonomice lépe dýchalo, ale protože evidentně opadávají inflační tlaky. Inflace klesne v příštím roce podle naší prognózy na relativně nízké úrovně pod tři procenta a sazby ve výši sedmi procent pak už nebudou nezbytné.
Chválím naše předchůdce, že odvážně a razantně zvedli sazby na takovou úroveň, aby tlumily inflaci.
Umíte si představit, že byste teď v prosinci hlasoval pro snížení o 0,5 procentního bodu, nebo jen mírně o čtvrtinu?
Teď je klíčové rozhodnout, zda je vůbec možné proces snižování úrokových sazeb zahájit. Pokud nedochází k nějakému dramatickému vývoji, jdou centrální banky dolů spíš pozvolna, tedy v jednotlivých krocích o 0,25 procentního bodu.
Kdy si tedy vy osobně dovedete představit, že bychom se dostali na vámi zmíněná tři procenta? Už koncem příštího roku, nebo až v roce 2025?
Nikdo nemá křišťálovou kouli. Je docela možné, že příští rok budeme mít velmi nízkou inflaci a ekonomika bude podchlazená. Pak nelze vůbec vyloučit, že se dostaneme se sazbami někam výrazně níž než v současnosti. ČNB umí být z historického pozorování velmi pružná.
Jan Frait (58)
V roce 2002 byl jmenován profesorem ekonomie. V ČNB pracuje od roku 2000, kdy ho poprvé jmenoval členem bankovní rady prezident Václav Havel. Od roku 2007 řídil v ČNB útvar, který má na starosti finanční stabilitu. Loni mu prezident Miloš Zeman udělil druhý mandát v bankovní radě, kam se vrátil 1. července 2022. Od 13. února 2023 zastává funkci viceguvernéra ČNB. Mezi lety 2001 a 2004 byl prezidentem České společnosti ekonomické.
Část ekonomů se obává, že inflace může v příštím roce skutečně klesnout, ale pak opět poroste. Dá se to považovat za skutečnou hrozbu?
To je současný konsenzus v celé komunitě západních centrálních bank, které cílují inflaci. Tedy že inflace velmi rychle klesne z vysokých hodnot. Ale ta poslední míle k dvouprocentnímu inflačnímu cíli bude velmi těžká. Bude to vyžadovat úsilí, zpřísněné měnové podmínky po nějakou delší dobu a nemusí to být vůbec jednoduché. Proto centrální banky, včetně nás, říkají: budeme pravděpodobně držet úrokové sazby na relativně vyšší úrovni po delší dobu. Jen bych chtěl upozornit, že téměř všichni, kdo tento konsenzus šíří, před dvěma lety říkali něco opačného – že budeme držet sazby dlouho blízko nuly či na velmi nízké úrovni, protože budeme bojovat ještě deset let s deflací. Proto bych byl opatrný. Může se skutečně stát, že přijdou výrazné šoky, dostaneme se opět do dezinflační situace, tržní nálada se velmi rychle změní a bude třeba razantněji snižovat sazby. Jen v období od 90. let jsme zažili několik krizí, covid, válku na Ukrajině, geopolitické spory a následně i nečekaný inflační šok. Jinými slovy, žijeme ve velmi volatilní době. Je velmi obtížné spoléhat se na standardní modely a z nich vyvozovat jednoduché a jednoznačné závěry.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
