Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýNež vaše dítě začne studovat na univerzitě, mělo by se pořádně zamyslet nad tím, jestli by nebylo výhodnější vyučit se třeba instalatérem, jejich výdělky slušně rostou. Takové doporučení pronesl před devíti lety americký miliardář a bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg, který sám absolvoval dvě prestižní americké univerzity. Nejen Spojené státy, ale většinu ekonomicky vyspělých zemí světa totiž už řadu let trápí nedostatek instalatérů, elektrikářů, klempířů a dalších řemeslných profesí.
V nejbohatších státech chybějící řemeslníky a kvalifikované stavební dělníky nahrazují do značné míry přistěhovalci z bývalých kolonií nebo chudších okolních států. I Češi často jezdí hojně pracovat do Německa či Rakouska. U nás se ale tyto nedostatkové profese ani zdaleka nedaří nahrazovat migrací z východní Evropy nebo Asie. Stavební řemeslné profese jsou tak nejčastěji chybějícím povoláním na trhu práce. Tvoří asi třetinu všech neobsazených pozic.
Podle Pavla Ševčíka, technického ředitele Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se bude situace v budoucnu jen zhoršovat. To předpovídá i analýza vývoje pracovního trhu konzultační firmy Boston Consulting Group, která odhaduje, že v roce 2030 bude v Česku chybět přes sto tisíc řemeslníků a kvalifikovaných stavebních pracovníků. „Je to reálný scénář. Obávám se, že za sedm let můžeme stávající průšvih ztlumit jen částečně,“ myslí si Petr Ondrášek, analytik stavebně poradenské firmy CEEC Research. Hrozí tak, že se výstavba a opravy domů a bytů zpomalí a prodraží ještě výrazněji než dosud.
Obory s nejvyšším počtem chybějících pracovníků v roce 2030 (v ČR)
Řemeslník nejdřív za půl roku
Lidé ovládající nějaké řemeslo na trhu chybí i přesto, že stavebnictví kvůli drahým hypotékám a vysoké inflaci od poloviny minulého roku klesá. Ve druhém čtvrtletí roku se například bytová výstavba meziročně snížila o více než čtvrtinu. Přesto stavební a řemeslnické firmy nepropouští a spíš se snaží nabírat nové pracovníky, protože předpokládají, že se propad odvětví bude postupně tlumit, a zároveň proto, že jim lidé i za stávající situace chybí.
„Kvalifikovaných kandidátů, kteří jsou pro naše podnikání klíčoví, je stále na trhu nedostatek. Zaměstnanci přecházející z jiných oborů takovou kvalifikaci opravdu nezískají během pár týdnů,“ říká personální ředitelka Skanska Central Europe Slavomíra Sedláčková.
Stavebním firmám a živnostníkům ale přibývají rekonstrukce a úpravy domů. V druhém čtvrtletí roku to bylo meziročně o 14 procent více. Řada lidí také kvůli zdražování stavebních materiálů i prací staví a rekonstruuje vlastníma rukama s pomocí řemeslníků. To potvrzují i stavební poptávkové portály.
Nejen Spojené státy, ale většinu ekonomicky vyspělých zemí světa už řadu let trápí nedostatek instalatérů, elektrikářů, klempířů a dalších řemeslných profesí.
„Zvyšuje se zájem o dílčí práce, o malíře, podlaháře nebo renovace oken. Zároveň roste poptávka po úsporách energie, jako je zateplení fasády nebo instalaci rekuperace,“ říká Martin Ekrt, výkonný ředitel NejŘemeslníci.cz.
Zvýšení poptávky v této oblasti bylo vyvoláno nejen zdražováním elektřiny a plynu v minulých dvou letech, ale také navýšením dotačních programů, zejména Nová zelená úsporám. „U nás jsou nejvíce poptáváni řemeslníci a firmy realizující izolace, výměnu oken a dveří. Obrovský nárůst zaznamenáváme u klimatizační techniky a žádány jsou i práce spojené s instalací žaluzií a jiné stínící techniky,“ popisuje Otto Kočí, ředitel ePoptávka.cz.
Pracovní pozice ve stavebnictví, které se nejhůře obsazují
Díky dotacím se poptávka na tomto portálu meziročně zvýšila na více než dvojnásobek. Do konce roku pak Kočí očekává další nárůst zájmu v souvislosti s novým kolem programu Nová zelená úsporám a také Oprav dům po babičce. Kvůli kombinaci návalu práce a nedostatku lidí tak přes snižování vysoké inflace dál zdražují stavební a řemeslné práce, meziročně je to v průměru zhruba o 15 procent.
Hlavní bolestí stavebnictví jsou zejména dlouhodobě těžko obsazované řemeslné pozice. Mezi ně patří zejména elektrikáři, pokrývači, klempíři či tesaři, ale také svářeči, instalatéři, obkladači, zedníci nebo malíři.
Podle Jiřího Halbrštáta, manažera náboru personální agentury ManpowerGroup, kvůli nedostatku kvalifikovaných dělníků v řadě oblastí klesá kvalita prováděných prací a prodlužuje se jejich realizace. Zejména kvalitní řemeslníci si tak mohou vybírat práci a u zákazníka se většinou objeví až za několik měsíců. Ideální doba na objednání je proto podle Kočího půl roku předem.
„Ovšem jako fyzická osoba budete mít často problém vůbec někoho sehnat, protože kapacity kvalitních řemeslníků odsávají z trhu velké stavební firmy,“ dodává Petr Hána, ředitel oddělení pro stavebnictví a nemovitosti poradenské firmy Deloitte.
Počet volných pracovních míst nejčastěji chybějících profesí (k 31. 8. 2023, v ČR)
Společenské stigma
Řemeslníci a kvalifikovaní dělníci v Česku chybí z několika důvodů. „Jedním z nich je pohrdání společnosti manuální prací, něco ve smyslu ‚kdo se učí řemeslu, musí být hloupý‘. Souvisí s tím i podpora všeobecného vzdělávání na úkor odborného. Také jsou velké nedostatky v prezentaci stavebnictví,“ myslí si Ševčík ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
S tím, že řemeslné pozice nemají v očích veřejnosti příliš pozitivní obraz, souhlasí i další odborníci. „Nikdo nechce, aby byly jeho děti vyučení lidé bez maturity a pracovali na stavbě třeba jako zedníci. Proto je potřeba udělat ze stavebnictví prestižní obor,“ říká Hána. Lidé ovládající řemeslo chybí podle Kočího i proto, že jde často o fyzicky náročnou práci, proto mladí raději volí kancelářské pozice.
Řada tuzemských fachmanů rovněž jezdí za lepším výdělkem na Západ, ale nahradit je pracovníky ze zahraničí je obtížné. Více než polovina stavebních firem považuje podle průzkumu CEEC českou migrační politiku za příliš přísnou.
Mzdy kvalifikovaných dělníků jsou i přes jejich nedostatek nízké. Třeba nedostatkoví klempíři a pokrývači berou jen 32 200 korun hrubého.
Dalším důvodem nouze o řemeslníky je stárnutí populace. „Každý rok odejde do důchodu o 40 tisíc lidí víc, než jich vyjde ze škol. Ve starší generaci jsou silněji zastoupené řemeslné profese, takže ty ubývají nejrychleji,“ zmiňuje Halbrštát. Podle Ekrta má Česko třikrát méně absolventů, než by stavebnictví potřebovalo. Podle průzkumu CEEC tak zhruba devět z deseti stavebních firem v současnosti postrádá absolventy stavebních oborů, zejména právě těch řemeslných.
Souvisí to i se zvyšováním vzdělání ve společnosti. Od roku 2004 klesl počet všech žáků na středních školách o pětinu, na učebních oborech ale dokonce o třetinu, zároveň se zvedl počet studentů vysokých škol. Stále více mladých tak po střední škole ve vzdělávání pokračuje. Přesto Česko patří k zemím s nejnižším podílem absolventů vysoké školy. V populaci ve věku 25 až 34 let ji má za sebou 35 procent lidí, průměr EU je 42 procent a v řadě zemí západní Evropy je to i přes 50 procent. K tomu bude podle Miroslava Hřebeckého, programového ředitele poradenské organizace zaměřené na vzdělávání EDUin, postupně přirozeně směřovat i Česko.
Další potíž je v tom, že zhruba polovina absolventů řemeslného oboru začne po škole pracovat v jiném oboru. „Řemeslník se musí praxi pořádně naučit, což trvá až pět let, během nichž si příliš nevydělá. V tomto období pak dochází k největšímu úbytku. Kluci po čase obvykle odejdou, třeba doplňovat zboží do nějakého supermarketu, kde jim dají o pět tisíc víc,“ říká Pavel Žatečka, výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR.
Mzdy v řemeslnických profesích jsou totiž i přes nedostatek lidí v oboru stále nízké. Třeba nedostatkoví klempíři a pokrývači berou podle portálu Platy.cz jen 32 200 korun hrubého. „Je to namáhavá práce za nízké mzdy. Skoro polovina zaměstnanců na kvalifikovaných řemeslných pozicích je tak nespokojená, demotivovaná a frustrovaná,“ říká expert na pracovní trh ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Vývoj průměrné měsíční mzdy vybraných řemeslných profesí (v Kč, v ČR)
Ne všichni lidé s řemeslnými dovednostmi ale berou tak málo. Uvedená čísla se vztahují jen na zaměstnance. Živnostníci si podle Ekrta běžně přijdou měsíčně na 50 až 60 tisíc korun. Pokud se řemeslníkovi podaří založit firmu a zaměstnat pár kolegů, běžně si vydělá i přes sto tisíc. Jenže k tomu nutné dovednosti se ve školách moc neučí.
Místo učňovských oborů technická lycea
I proto plánuje ministerstvo školství proměnu středoškolského vzdělávacího systému. Známý je zatím jen v hrubých obrysech. Ministerstvo chce například snížit množství více než 280 oborů na několik desítek, přičemž řada z nich by se měla spojit do jednoho širšího. Vznikl by tak například obor „stavební řemesla“, který by zahrnoval tesařskou, pokrývačskou nebo klempířskou profesi. „Odborné vzdělávání bude také všeobecněji zaměřeno, aby i truhlář nebo instalatér, který si chce založit firmu, měl znalosti třeba v oblasti daní a účetnictví,“ popisuje mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Některé učební obory, o které dnes není příliš zájem, se úplně zruší. Naopak se budou posilovat gymnázia a technická lycea. Podle Fojtové je nyní poměr všeobecných a odborně zaměřených středních škol 40 ku 60 a nově by to mělo být 50 na 50.
Tato změna se ale zástupcům byznysu nelíbí. „Myslím si, že více gymnázií a rušení odborných škol je špatný směr. Za chvíli si každý cech bude muset zřídit svoji řemeslnou školu,“ myslí si Peter Vavrda, ředitel výrobce izolačních nátěrů Alpha Czech. Změn se obává také Svaz podnikatelů ve stavebnictví. „Pokud tato vláda prohlašuje, že je zapotřebí realizovat energetické úspory, dokončit páteřní dálniční síť, připravuje výstavbu vysokorychlostních tratí a má v úmyslu zahájit výstavbu nových jaderných zdrojů, tak tvrdíme, že bez řemeslníků a technicky vzdělaných odborníků to nepůjde,“ říká Ševčík.
Hřebecký z organizace EDUin s plánovanými změnami vesměs souhlasí. Redukce oborů i jejich sdružování do všeobecnějších podle něj odpovídá evropským trendům. Potřeba je také větší souhra státu, škol a firem při podpoře duálního vzdělání, tedy úzkého propojení teorie a praxe. „To je takový yetti. Všichni o tom mluví, ale nikdo to pořádně neviděl,“ říká Hřebecký.
Zároveň navrhuje další úpravy, například aby se učiliště z velké části přetvořila na centra celoživotního vzdělávání s kurzy pro dospělé. Ty už některé odborné školy nabízejí a evidují o ně vysoký zájem. „Rekvalifikaci na řemeslo dělá i hodně vysokoškoláků,“ upozorňuje Žatečka z malířského cechu.
Odborníci vidí právě v rozšiřování rekvalifikačních kurzů slibný způsob, jak nahradit část chybějících řemeslníků. Například střední odborná škola Jarov už ale narazila na své možnosti a nezvládá přidávat další kurzy. Podle Dombrovského je také potřeba, aby se firmy víc otevřely náboru starších rekvalifikovaných pracovníků: „I lidé ve věku kolem 50 let naráží na to, že jsou pro firmy moc staří.“
Nedostatek lidí by částečně mohl vyřešit nástup nových technologií. Například výrobce stavebních materiálů Wienerbeger nebo developer Skanska vyzkoušely na běžných stavbách zdíciho robota, ve stavebnictví i na řemeslných učilištích se také rozjíždí využívání 3D tiskáren nebo virtuálních trenažérů. „Je to jeden z trendů. Robotické technologie můžou snížit množství lidí na stavbách až o polovinu,“ odhaduje Ondrášek z CEEC.
Nástup robotů ve stavebnictví je ovšem pozvolnější než například ve výrobním sektoru. V krátkodobém horizontu bude proto podle Halbrštáta potřeba posílit pracovní nábor ze zahraničí. Nedávno vláda schválila zvýšení přísných kvót na příchod kvalifikovaných cizinců ze zemí východní Evropy a Asie o 20 tisíc ročně. Firmy to sice vítají, ale dodávají, že potřebují mnohem víc pracovníků. Podle Ondráška české stavebnictví pro příští roky nemá rychlejší a účinnější řešení, jak nahradit chybějící pracovníky. „Stavební firmy také budou muset lépe zaplatit chybějící lidi,“ dodal analytik.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
