Víte, že v Austrálii zabila od roku 1900 extrémní vedra více obyvatel než požáry buše, cyklony, zemětřesení, záplavy a silné bouře dohromady? Vlny veder jsou smrtící i v Evropě, kde kvůli nim zemřelo loni od začátku června do začátku září přes 60 tisíc lidí. Nejvíce v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko, kde připadne na každý milion obyvatel přes 200 úmrtí souvisejících s horkem. Podle loňské studie českých vědců umírá stále více lidí kvůli vysokým teplotám i u nás. Jak zjistili, riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší (90 versus 50 zemřelých za rok) než ve třech dekádách předchozích.

Stoupající teploty ničí nejen zdraví, škodí i ekonomice. Jedna studie vyčíslila ztráty spojené s poklesem pracovní produktivity v důsledku veder ve Spojených státech a došla k alarmujícím číslům. V roce 2020 šlo o 100 miliard dolarů, v roce 2030 se má toto číslo zdvojnásobit, a do roku 2050 vzrůst dokonce až na 500 miliard dolarů.

Související

Vzhledem k tomu, že na naší planetě bude stále tepleji, nezbývá nám než se na horkou budoucnost adaptovat. V tomto čísle Ekonomu jsme se proto podívali na to, jakým způsobem se mohou před vedrem chránit města a jestli (a jak) se na horké zítřky připravují.

Přeji pěkné čtení.

Související