Jak se připravit na horkou budoucnost

Víte, že v Austrálii zabila od roku 1900 extrémní vedra více obyvatel než požáry buše, cyklony, zemětřesení, záplavy a silné bouře dohromady? Vlny veder jsou smrtící i v Evropě, kde kvůli nim zemřelo loni od začátku června do začátku září přes 60 tisíc lidí. Nejvíce v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Řecko, Španělsko a Portugalsko, kde připadne na každý milion obyvatel přes 200 úmrtí souvisejících s horkem. Podle loňské studie českých vědců umírá stále více lidí kvůli vysokým teplotám i u nás. Jak zjistili, riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší (90 versus 50 zemřelých za rok) než ve třech dekádách předchozích.

Stoupající teploty ničí nejen zdraví, škodí i ekonomice. Jedna studie vyčíslila ztráty spojené s poklesem pracovní produktivity v důsledku veder ve Spojených státech a došla k alarmujícím číslům. V roce 2020 šlo o 100 miliard dolarů, v roce 2030 se má toto číslo zdvojnásobit, a do roku 2050 vzrůst dokonce až na 500 miliard dolarů.

Související

Klimatická změna

Jak se ochladit? Města hledají ochranu před vlnami veder

10 minut čtení

Do roku 2050 by mělo mít více než 970 měst průměrnou letní teplotu 35 °C. Jejich počet se tak proti dnešku ztrojnásobí.

Vzhledem k tomu, že na naší planetě bude stále tepleji, nezbývá nám než se na horkou budoucnost adaptovat. V tomto čísle Ekonomu jsme se proto podívali na to, jakým způsobem se mohou před vedrem chránit města a jestli (a jak) se na horké zítřky připravují.

Přeji pěkné čtení.