Za peníze Evropské unie se v Česku stavějí nemocniční pavilony a nakupuje moderní lékařská technika. Unijní prostředky ale směřují i na posílení kybernetické bezpečnosti nebo podporu zdravotnického výzkumu a vývoje. Do budoucna půjdou více na digitalizaci zdravotnictví a jeho přípravu na stárnutí populace, které nás čeká v příštím desetiletí. Už dnes ale evropské dotace směřují do rozmanitých sociálně‑zdravotních zařízení poskytujících zatím nedostatkovou péči o nemocné a postižené.

Unikátní hospic v Brně

V Brně s pomocí evropských peněz od loňska staví Dům pro Julii, unikátní dětský hospic, který má pomoci rodinám s paliativní péčí o jejich nejmladší členy. Nejde ale jen o místo pro poslední dny těžce nemocných dětí a mladých lidí. Ve většině případů tam pacienti stráví jen týden nebo dva, aby si jejich rodiče mohli odpočinout, odjet na dovolenou nebo se věnovat dalším potomkům. A pak se pacienti zase vrátí domů.

Evropská unie prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu na výstavbu v Česku zatím ojedinělého zařízení přispěje částkou 92 milionů korun.

Jihlavská nemocnice díky penězům z EU vybavila své onko‑gynekologické centrum špičkovými přístroji.

Plán vybudovat trojpodlažní hospic pro děti vznikl v roce 2017. „Nejdříve jsme ho chtěli stavět postupně z vlastních zdrojů, respektive díky pomoci našich dárců. Pak se ale ukázala možnost, že by nemalou část nákladů bylo možné pokrýt z evropských peněz,“ řekla týdeníku Ekonom Lucie Kobzíková, která má v neziskové organizaci Dům pro Julii na starosti financování. „Jsme však malá neziskovka, a tak jsme se v roce 2022 obrátili na město Brno, od kterého jsme měli již od roku 2018 přislíbený pozemek pro výstavbu domu v místě Kociánka v městské části Brno – Královo Pole. Město nám s vyřízením evropské dotace pomohlo a zbavilo nás složité administrativy,“ vysvětluje Kobzíková další postup. Brno se nakonec stalo investorem celé stavby a přislíbilo, že poskytne vlastní peníze, protože náklady na hospic budou podle aktuál­ní dokumentace kolem 187 milionů korun. Jeho otevření se předpokládá v létě příštího roku. Šest členů budoucího pečovatelského týmu právě absolvovalo stáž v obdobném zařízení ve Velké Británii, v Bluebell Wood Children’s Hospice.

Přístrojová špička na Vysočině

Evropská dotace ve výši 51 milionů korun, k níž se přidalo devět milionů z domácích veřejných zdrojů, již zajistila zvýšení kvality i dostupnosti lékařské péče o onkologicky nemocné v Jihlavě. Konkrétně jde o moderní onko‑gynekologické centrum, kde se každoročně pro pacientky z Kraje Vysočina provádějí desítky náročných operací. Využívá se přitom nejmodernějších přístrojů, například magnetické rezonance či laparoskopické věže k detekci nádorů.

Žádost o dotaci nemocnice podle zakladatele tohoto pracoviště Aleše Roztočila podala v roce 2018, projekt byl dokončen v září 2020. Celkové náklady na modernizaci a obnovu přístrojového vybavení onko‑gynekologické péče v jihlavské nemocnici vyšly na 60 milionů korun, což znamená, že je evropská dotace pokryla z 85 procent.

268 mil. Kč
Taková je výše evropské dotace, která pomohla vybudovat nový pavilon psychiatrie v Plzni‑Lochotíně.

Zdravotnická technika za evropské peníze směřovala i do řady dalších zařízení. Oblastní nemocnice Náchod získala moderní vybavení, které zlepšuje diagnostiku a umožňuje lepší výsledky léčby. Dotace z Evropské unie v tomto případě představovala 15,5 milionu korun. V klatovské nemocnici nové přístroje umožnily lepší následnou péči o pacienty. V olomoucké fakultní nemocnici zase pro novorozenecké oddělení, kde ročně přijde na svět kolem 2500 dětí, zakoupili z evropských peněz 13 špičkových inkubátorů. Z evropských peněz se pořizovala rovněž technika pro zdravotnickou záchrannou službu ve Zlínském kraji a Kraji Vysočina.

Budoucnost zdravotnictví

Dále čtěte

Miliony na psychické zdraví

K největším investicím, kde pomáhaly peníze z evropských fondů, patří nový pavilon Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v areálu Plzeň‑Lochotín, který služby poskytuje od počátku loňského roku.

„Celkové náklady na stavbu činily 457 milionů korun. Největším podílem 268,4 milionu korun podpořila projekt Evropská unie, ze státního rozpočtu jsme získali dotaci 47,3 milionu korun a zbylých 141,3 milionu korun putovalo z rozpočtu naší nemocnice,“ vyčíslil financovaní stavby a jejího vybavení náměstek plzeňské nemocnice pro investice a nákup Libor Svoboda.

Velkorysé pojetí pavilonu dává větší prostor pro psychoterapii, fyzioterapii, nácvik hrubé a jemné motoriky či léčbu hudbou, poezií, divadlem nebo výtvarným uměním. Důležité je také venkovní a vnitřní atrium s travnatými prostory a další zelení, které je pro mnoho pacientů jediným místem, kam mohou jít na procházku a relaxovat na čerstvém vzduchu.

Podobně šlo 76 milionů korun z unijních zdrojů – z celkových 173 milionů – na nový pavilon psychiatrie v Táboře. Jeho zprovozněním se zkvalitnila psychiatrická péče poskytovaná v celé severní části Jihočeského kraje.

Mezi velké projekty uplynulých let patřila i výstavba nového pavilonu dětského oddělení v Nemocnici České Budějovice. Na tuto stavbu dala Evropská unie 219 milionů korun.

Evropské peníze šly v minulosti i na sociální péči. Loni byl dokončen objekt Centra sociálních služeb Žďár nad Sázavou, v jehož rámci se poskytují služby pro osoby bez přístřeší – jde o azylovou ubytovnu a noclehárnu pro muže. Obdobně v Olomouci vzniklo zařízení pro osoby s mentálním postižením a autisty, u nichž se projevuje dlouhodobé problémové nebo agresivní chování.

Evropské prostředky do domácího zdravotnictví se v letech 2014 až 2020 podílely na 174 infrastrukturních projektech a šlo o 11,4 miliardy korun. Ještě větší peníze přišly z Bruselu za covidové epidemie, celkem 23,5 miliardy korun v rámci projektu REACT‑EU. Podle Marka Navrátila z Iniciativy pro efektivní zdravotnictví dotace vedly ke snižování regionálních rozdílů v dostupnosti poskytované péče. Nyní se hraje o peníze z unijního Fondu obnovy, který českému zdravotnictví nabízí dalších 20 miliard korun.

S přispěním Kateřiny Šafaříkové

Související
Proměny Česka