Letecká doprava po pandemii zásadně změnila podobu. Její objem ani počet spojení se dosud nevrátil na úroveň z roku 2019, letecké palivo je naopak dražší, než bývalo, a změn doznala i struktura cestujících. Leteckou dopravu nyní táhnou hlavně turisté a náklad, naopak byznysová třída z letadel mizí.
Obnovování leteckých linek po koronavirové pandemii probíhá pomalu. V loňském roce celosvětový počet přepravených pasažérů dosáhl teprve 71 procent předcovidové úrovně a prognózy naznačují, že základnu z roku 2019 vyrovná teprve v příštím roce. A to ještě v optimistickém scénáři. Pesimistické prognózy odhadují, že by k tomu mohlo dojít až v roce 2026.
V tempu, jakým se letectví vzpamatovává z největší krize v dějinách, panují velké regionální rozdíly. „Navzdory obavám z recese se očekává, že severoamerické trhy se do konce roku 2023 přiblíží úrovni provozu z roku 2019. Trhy v Latinské Americe a Karibiku mají dobrou šanci překonat úrovně z roku 2019 v roce 2023,“ píše se v analýze Airports Council International. A měsíční data Mezinárodní asociace leteckých dopravců IATA o příjmech aerolinek na osobokilometr dávají tušit, že by se tato prognóza mohla naplnit. Od začátku roku se nad koronavirovou úroveň postupně dostává alespoň ve vnitrostátní letecké přepravě jeden velký stát za druhým. Nejprve USA, pak Indie a dočasně Čína. Dálkové linky se ale obnovují pomaleji. Teprve v dubnu se mírně na předpandemickou úroveň dostala Severní Amerika.
Oproti tomu letectví v Evropě stále vězí v červených číslech. Důvodem tohoto zaostávání je především špatná ekonomická situace a inflace, která odrazuje lidi od cestování. Dopravci pak také poukazují na problémy s dostupností letadel. Výrobci letadel totiž během koronavirové pandemie omezili výrobu a její obnovování probíhá pomalu. „Po celém světě letectví je obrovský problém obnovit dodavatelský řetězec,“ uvedl generální ředitel společnosti Airbus Guillaume Faury. Výrobci letadel se podle něj potýkají s nedostatky elektronických součástek a dalších potřebných komponent. Obtížné je také vrátit do leteckého průmyslu zkušené zaměstnance, kteří během pandemických uzavírek z firem odešli.
Nová tvář letectví
Struktura letecké dopravy má zcela jinou podobu než dřív. „Méně se cestuje za byznysem a dálková doprava se obnovuje pomaleji,“ říká ředitel v oddělení Strategií a transakcí EY Petr Kováč. Rychleji než pravidelné linky tak narůstá počet charterových letů pro cestovní kanceláře a i část pravidelných letů přinejmenším v českých podmínkách plní zákazníci cestovek.
„Celoročně se z bližších destinací létá na dovolenou například do Egypta, na Madeiru nebo na Kanárské ostrovy. V létě pak provoz začínáme dříve nebo prodlužujeme na podzim třeba linky do Turecka, na Rhodos nebo Krétu,“ popisuje aktuální preference zákazníků Kateřina Pavlíková z Čedoku.
Počet odbavených cestujících na vybraných středoevropských letištích (v milionech)
Změna v preferencích tak má na leteckou dopravu dvojí efekt, a to jak pozitivní, tak negativní. Předně umožnila roztáhnout hlavní sezonu do delší části roku, což je dobrou zprávou zejména pro pražské letiště. To muselo před pandemií v nejvytíženějších špičkách žádosti o přijetí nových letů odmítat.
Vítězem pocovidové éry v letectví jsou nízkonákladoví dopravci, kteří pandemie využili pro rozvoj.
Už méně příznivým efektem je výpadek firemní klientely. „U obchodních cest reálně hrozí, že k plné obnově nedojde, protože elektronická komunikace, zejména telekonference, nahradila jednou provždy část služebních cest a osobních setkání. Proto dochází k nerovnoměrné obnově spojení a některé trasy vykazují významné nárůsty a jiné nedosahují minulé poptávky,“ uvádí mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později