Téma udržitelnosti v posledních letech hýbá byznysovou scénou nejen ve světě, ale i v Česku. Stále více domácích firem si přitom uvědomuje, že principy podnikání, skrývající se pod zkratkou ESG, nejsou jen nutným zlem, ale mohou prospět nejen společnosti jako celku, ale i podnikům samotným. Dokladem byla ostatně i konference týdeníku Ekonom Udržitelné forum, na níž byly předány i ceny za nejlepší ESG strategie a projekty.
„Firmy by se měly naučit vnímat ESG jako měření své odolnosti. Pokud si robustně změří, jak jsou odolné vůči budoucím trendům a jak jsou naopak schopné ty trendy využít pro svůj byznys, tak jim ESG bude výrazně víc přinášet než brát,“ řekl na konferenci Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, který v něm vede expertní tým pro udržitelnost.
Narážel přitom na to, že se na firmy v souvislosti s udržitelností chystá velké množství nových zákonů a dalších právních předpisů. Mění se ale i nálady ve společnosti, mladá generace, tedy budoucí zákazníci i zaměstnanci těchto firem, kladou na udržitelnost daleko větší důraz.
Debata Ekonomu
Na konferenci Udržitelné forum debatovali mimo jiné (zprava): Jaromír Lukáš, partner a manažer obchodu Sophia Solutions, Laura Mitroliosová, jednatelka společnosti CIRA Advisory, a Luboš Mazanec z odboru obchodování a cenných papírů pražské burzy. Moderoval zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.
Že o téma udržitelnosti je mezi zaměstnanci zájem již dnes, potvrzuje i Jan Brázda, partner v PwC Česká republika. Když v této poradenské společnosti vyzvali zaměstnance, aby se zapojili do implementace ESG strategie, přihlásilo se 800 lidí, tedy 60 procent všech pracovníků firmy. „Je vidět, že zejména mladší populaci u nás to hrozně zajímá, a to je velmi důležité, protože když tím tématem lidé ve firmě nežijí, tak se taková strategie velmi těžko implementuje,“ říká Brázda.
Luboš Mazanec z odboru obchodování a cenných papírů pražské burzy pak na konferenci představil příručku pro nefinanční výkaznictví, kterou burza letos zveřejnila. Tento zhruba šedesátistránkový dokument bude podle něj postupně doplňován například o případy dobré praxe.
Malé firmy se ESG bojí zbytečně
Lídrem v oblasti udržitelnosti jsou na českém trhu zatím především velké podniky, které mohou na tento sektor vyčlenit celé týmy lidí. Dokladem může být například Zpráva o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ za rok 2022. Jde o podrobný přehled aktivit a sledovaných parametrů v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých otázek, dodržování lidských práv nebo boje proti korupci. Celkem zpráva obsahuje na dvě stovky nejrůznějších dat a v rámci celé skupiny ČEZ na ní pracovalo více než 100 lidí. Menší podniky takové lidské kapacity samozřejmě nemají, a navíc je u nich téma udržitelnosti často vnímáno s předsudky a obavami.
Motivujeme lidi, aby cestovali veřejnou dopravou. Dáváme i víc peněz, když zaměstnanec jede za klientem elektrovozem.
„Většina menších podniků, s nimiž mluvím, má z ESG strach a vnímá toto téma jako nutné zlo a někdy i jako jakýsi diktát ze strany Evropské unie. Snažíme se jim vysvětlit, že se není čeho bát, že spoustu věcí, které se tématu udržitelnosti týkají, vlastně samy a dlouho dělají,“ říká Laura Mitroliosová, jednatelka společnosti CIRA Advisory, jež se specializuje na poradenství a edukaci v udržitelnosti a cirkulární ekonomice.
Jak vysvětluje, CIRA Advisory často v rámci analýzy určitého podniku zjistí, že už nějakou vlastní strategii ESG má, jen jí tak neříká. „Firmy třeba chtějí minimalizovat množství odpadů nebo využívat recyklát do výroby, případně navyšovat množství žen v managementu. To vše už mají někde popsané a my se jim to jenom snažíme dát do souvislosti s ESG tak, aby to řádně uměly vykomunikovat,“ uvádí Mitroliosová.
Cesta k udržitelnějšímu fungování firmy přitom nemusí být nijak složitá. V poradenské společnosti PwC se například podle Jana Brázdy snaží změnit vzorec chování zaměstnanců tak, aby preferovali cestování s nižší uhlíkovou stopou.
„Motivujeme lidi, aby cestovali veřejnou dopravou. Dáváme také víc peněz, když třeba zaměstnanec jede za klientem elektromobilem, než když jede autem s dieselovým motorem,“ říká. To samé podle něj platí o ubytování, kde se rovněž PwC snaží zaměstnance pobízet k udržitelnosti. „Málo se to ví, ale pětihvězdičkový hotel má dvakrát vyšší emisní stopu než čtyřhvězdičkový a ten má zase dvojnásobnou emisní stopu oproti tříhvězdičkovému hotelu,“ říká Brázda.
Greenwashing nabývá na síle
Velkým a stále se zvětšujícím problémem souvisejícím s udržitelností je takzvaný greenwashing. Volně přeloženo jde o „lakování nazeleno“, kdy se podniky snaží klamat veřejnost, že jejich produkt, služba nebo celá firma je ekologičtější, než skutečně je.
Jak říká Vladimír Víšek, manažer pro udržitelnost ve společnosti Prusa Research, greenwashingové taktiky jsou čím dál tím sofistikovanější. „Firmy už se nesoustřeďují jen na to, aby lakovaly sebe samy nazeleno, ale aby v daném problému vytvořily zmatek. Vypouští proto dezinformace, aby nikdo nebyl schopen dobrat se, co vlastně je a co není správně,“ říká.
Sama společnost Prusa Research proto například nedávno ze všech svých propagačních materiálů stáhla, že materiál pro 3D tisk s názvem PLA je biodegradabilní, tedy kompletně biologicky rozložitelný. „Když jsem se ale začal pídit po tom, kdy a za jakých podmínek je rozložitelný, tak jsem zjistil, že jen v průmyslové kompostárně, kam se ale v životě nedostane, protože ho jednak nemá kdo vysbírat, jednak ty kompostárny prakticky neexistují a ten materiál ani nechtějí,“ říká Víšek.