Za jejich současnou podobou musíme až do roku 1954. Rodná čísla měla usnadnit vedení sociálního pojištění, později se z nich však stal poměrně snadno využitelný identifikační údaj, který i dnes používají banky, pojišťovny, operátoři a další instituce, stát a firmy. S tím by ale měl být od začátku roku 2025 konec.

Na nově vydávaných občanských průkazech tento údaj už nebude. „Cílem je zvýšit ochranu a minimalizovat zneužití osobních údajů občanů. Návrh schválený vládou už v roce 2009, a poté několikrát odkládaný, předpokládá nikoliv rušení rodných čísel, ale minimalizaci jejich používání tam, kde ohrožuje ochranu osobních údajů,“ říká Karolína Sieglová, mluvčí vládní Digitální a informační agentury, pod kterou tato agenda spadá.

Rodné číslo v sobě nese poměrně dost informací, vedle dne a roku narození i pohlaví. Zároveň je možné s jeho pomocí vyhledávat ve všech klíčových databázích, veřejných i privátních. „Z jednoho identifikátoru se tak lze teoreticky dostat k údajům o tom, kde dotyčný bydlí, zda pobírá sociální dávky nebo má nedoplatky za plyn. Dokonce je možné nahlédnout do jeho chorobopisu v nemocnici. A pak lze tyto údaje zneužít ke komerčním účelům,“ pokračuje Sieglová.

Soukromé společnosti si podle ní budou muset zvolit jiná zákaznická čísla, pokud svoje klienty vedly pod tímto. U občanek se bude využívat primárně číslo průkazu. „Stát ručí za to, že stejné číslo OP nebude nikdy použito pro jiný doklad,“ vysvětluje Sieglová.

Vyjde to na 56 miliard korun

Podle letošní Analýzy záměru ná­hrady rodných čísel pomocí BSI, KIFO a dalších identifikátorů, kterou zpracovala agentura Grant Thornton a právní kancelář Rowan Legal, se výrazně ukazují negativa. Předně nepůjde o levnou záležitost. Celkové náklady na takzvaně bezvýznamovou identifikaci vyjdou na 56,4 miliardy korun.

Zavedení nových identifikátorů nebude levné a firmy si stěžují, že jim náklady nebudou kompenzovány.

Vyměnit rodné číslo za jiný kód bude znamenat vznik nového ověřovacího systému. Jeho zavedení, údržba a další vývoj mají stát 11,4 mi­liardy korun. U veřejných institucí hovoří studie o částce 3,4 miliardy, v případě soukromého sektoru je to více než 12násobek, tedy 41,4 miliardy korun. Čtvrtina připadne na malé firmy, čtvrtina na velké a polovina na střední.

„Zavedení systému bezvýznamových směrových identifikátorů by pro soukromoprávní subjekty znamenalo nutnost úprav interních informačních systémů, zaškolení zaměstnanců či změnu formulářů. Tyto náklady významně zatíží soukromý sektor a zároveň nebudou žádným způsobem kompenzovány. Zmíněná zátěž je v současnosti umocněna nepříznivou ekonomickou situací,“ uvádí analýza.

Celkové náklady na rušení rodných čísel a jejich nahrazení

Ekonom z Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod předpokládá dlouhodobé dopady na desítky milionů transakcí, které se denně uskutečňují s využitím rodných čísel. „Každé zadrhnutí, každá fronta u přepážky stojí hodně peněz. To je velká neznámá, a pokud se ohlédneme přes rameno, musíme bohužel říci, že podobné ‚revoluce v administrativě‘ se v České republice spíše neobešly bez implementačních problémů. Proto byly reálné náklady systematicky vyšší než očekávané,“ dodává.

Nadšení nepanuje ani mezi zástupci firem. „Neznám nikoho ze soukromého sektoru, včetně pojišťoven, kdo by byl příznivcem této změny. Navrhovaný systém ověřování identity prostřednictvím identifikátorů vyžadujících online interakci se státem je velmi komplikovaný z pohledu občanů i firem,“ říká Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven.

Jako významné riziko vnímá nepřipravenost chystané změny. „Doslova s každým větším státním registrem, jako byl nedávno případ insolvenčního rejstříku, se ukazuje, že navržený systém je nedomyšlený a je třeba ho stále upravovat,“ tvrdí Matoušek. Odhad nákladů této změny za pojistný sektor je v řádech vyšších stovek milionů korun v IT.

„Nové opatření v podstatě žádný přínos nemá. Ani nový systém nezabrání možnému zneužití identity. Navíc pro jednoznačnou identifikaci v rámci Evropské unie budeme nadále muset používat nějaký jednoznačný a neměnný identifikátor osoby, což v podstatě smysl projektu popírá,“ doplňuje zástupce pojišťoven.

Podle státu měl ale soukromý sektor dost času se na změnu připravit. Ostatně se už několikrát posouvala a novinka měla původně platit od začátku roku 2024, teď to má být od roku 2025. „Soukromý sektor má nepoužívání rodných čísel víceméně již nařízeno v GDPR. Pokud k činnosti nepotřebují právě tento identifikátor, nemají ho po klientech požadovat. Jedná se navíc o změnu avizovanou již více než deset let,“ upozorňuje Sieglová.

Když už náhrada, tak jen jedna

„Debatě o nahrazení rodných čísel bezvýznamovým identifikátorem se nijak nebráníme. Máme ale za to, že mnohem vhodnější by bylo nahradit rodné číslo fyzické osoby sice bezvýznamovým a jedinečným, ale také jediným identifikátorem, který by člověka provázel podobně jako dnes rodné číslo, takříkajíc od kolébky až po hrob,“ říká Radek Šalša, mluvčí České bankovní asociace. To by podle ČBA bylo efektivní, z hlediska implementace jednodušší a také levnější.

Podle studie byl ale původní návrh z roku 2009 několikrát odložen právě pro opakované problémy s adaptací na nový systém ve veřejném i soukromém sektoru. Zastaralá koncepce navíc nereagovala na legislativní a společenské změny. Například v roce 2009 nebylo zřejmé, že vznikne legislativa upravující ochranu osobních údajů na evropské úrovni. „Díky GDPR jsou osobní údaje účinně chráněny a původní účel omezení používání rodných čísel tak ztratil na relevanci,“ stojí v textu.

Oproti roku 2009 jsou také nesrovnatelně více rozšířeny chytré technologie napříč obyvatelstvem, ovšem stávající návrh nijak nepočítá s jejich potenciálním využitím, jmenuje další vadu analýza společností Grant Thornton a Rowan Legal.

Související