Česká města zaplavily balíkomaty. Barcelona si je hodlá vynutit přes novou daň

Jednou z možností, jak při vysoké inflaci ušetřit, je levnější doručení zboží z e‑shopů. Zákazníci napříč Evropou si stále častěji nechávají dovézt nákup do výdejních míst, což stojí zhruba o třetinu méně než dodávka domů. Rychle se prosazují zejména samoobslužné boxy. Mají tu výhodu, že jsou obvykle přístupné 24 hodin denně. Jedna z nejhustších sítí je v Česku, kde za tři roky narostl počet balíkomatů z pár stovek téměř na osm tisíc.

„Naši zákazníci pro vyzvedávání zásilek jednoznačně preferují osobní odběr – volí jej až pro 85 procent všech objednávek,“ říká Peter Šupák, ředitel expanze e‑shopu Alza s doplněním, že až 40 procent zásilek míří do AlzaBoxů.

Zájem o levnější doručení zboží na výdejní místa v Česku rychle roste i přesto, že prodeje v internetových obchodech už více než rok klesají. „Mezi poklesem obratu e‑commerce a počtem přepravených balíků není přímá korelace. Lidé častěji kupují menší a levnější věci. To je i důvod neustálého růstu poptávky po přepravě do výdejních míst,“ vysvětluje ředitel dopravce GLS v Česku Pavel Včela.

Například u logistického start‑upu Bevy.city se počet přeprav do balíkomatů nebo kamenných výdejen zvýšil za poslední půlrok o 150 procent.

Vyšší daně dopravcům v Barceloně

Podle průzkumu E‑shopper Barometer, který zpracovala jedna z největších doručovacích firem v Evropě Geopost, klesá na kontinentu v průměru obliba dovozu zásilky kurýrem domů pomaleji než v Česku. Úměrně tomu naopak v Česku popularita doručení do balíkomatů roste více než jinde. Celkový podíl zásilek doručených domů se v zemi propadl na 34 procent, zatímco v Evropě je to 61 procent.

Toto číslo zvyšují zejména bohatší západoevropské země. Více přepravy na adresu ale znamená i více dovážkových aut v ulicích. Na výdejní místa se doručuje obvykle víc zásilek najednou, do balíkomatů i desítky. Přeprava je efektivnější, auta rozvezou víc balíků, najedou méně kilometrů a vypustí i méně zplodin. Také se snižuje množství zbytečných jízd – když doručovatel na adrese nikoho nezastihne, musí zásilku odvézt a nechat na výdejním místě, nebo ji později zkusit doručit znovu.

Městská rada Barcelony se proto rozhodla bojovat proti vysokému počtu rozvážkových aut v ulicích vyššími daněmi. Logistické firmy s ročním obratem přes milion eur, kterých je ve městě 26, budou platit zvláštní daň z příjmu ve výši 1,25 procenta za přepravu zásilek na adresu nakupujících. Pro dovoz do výdejních míst, obchodů nebo samoobslužných boxů to neplatí.

Nejde jen o snížení zplodin. Podle barcelonské univerzity přijde katalánská metropole kvůli doručovacím vozům, které zabírají veřejný prostor, avšak za krátké parkování obvykle neplatí, o 2,6 milionu eur ročně. Cílem je také vyrovnat podmínky s kamennými obchody. Ty sídlí ve městě, a tak tam platí i vyšší daně.

Ozývají se ovšem i kritici. Španělská skupina UNO Logistica podle webu Ecommercenews.eu označila nové opatření v Barceloně za diskriminační a varovala, že dopravci budou muset zvýšit ceny. Jak uvádí web Politico, dodávkové vozy s balíky z e‑shopů tvoří pouze kolem deseti procent nákladní dopravy ve městech.

Česko vs. Evropa: nejoblíbenější způsoby doručení z e-shopů

Zvětšit přes celé okno

Příprava nařízení, schváleného letos v únoru, trvala tři a půl roku. Nebyl precedens, podle kterého by bylo možné postupovat.

Barcelonského příkladu si podle Politica všímají i další evropská města. O vyšším zdanění doručovacích aut uvažuje například David Belliard, náměstek pařížské starostky odpovědný za dopravu. Odborníci oslovení časopisem Ekonom však zatím jiný případ daňového znevýhodnění doručování na adresu nezaregistrovali. „Nevím o tom. Trend je dnes hlavně přesunout doručování zejména na ekologickou dopravu,“ popisuje Libor Švadlenka, děkan Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Praha například zřídila dvě depa pro rozvoz zásilek cyklokurýry po centru města a letos to plánuje i Brno.

Michal Šebesta z katedry logistiky Vysoké školy ekonomické se domnívá, že barcelonský přístup je slepou uličkou. „Podobné řešení nelze aplikovat paušálně. Samotnému řešení city logistiky by měla předcházet systematická diskuse k nalezení nejvhodnějšího konceptu pro dané město. Jiné problémy může mít Barcelona, jiné Praha nebo Olomouc,“ říká.

Ani šéf doručovací služby DPD Miloš Malaník neví v Evropě o podobném opatření, jaké zavedla Barcelona. „Spíš se zakazuje vjezd do center měst jiným autem než elektrickým. Proto i my jdeme tímto směrem a chceme mít do roku 2025 elektrickými vozy plně pokrytou Prahu a Ostravu,“ uvedl.

Elektrické dodávky zavádějí v Česku také další doručovací služby. Ve flotile stovek doručovacích vozů GLS jezdí na baterie zatím 15 aut a k tomu dvě elektrokola. Firma plánuje letos přidat dalších 25 elektro­dodávek a do roku 2030 chce mít polovinu aut na alternativní pohony.

Využívání balíkomatů GLS

Zvětšit přes celé okno

Podobný záměr má i společnost PPL, patřící pod skupinu Deutsche Post DHL, proto všechna nově otevřená depa a překladiště už nyní vybavuje nabíječkami. Česká pošta připravuje nákup 250 elektroaut, Zásilkovna chce letos vedle elektrododávek vyzkoušet i vozidlo na vodík.

V Česku se o zákazu vjezdu vozidel se spalovacím motorem do měst mluví léta. Legislativa nicméně zatím rozvozové firmy k přechodu na elektromobily netlačí. Podle Centra dopravního výzkumu byl loni jejich podíl na nově registrovaných lehkých užitkových vozidlech jen něco přes jedno procento – nejméně z celé EU.

V unii se loni tento podíl zvýšil v průměru ze tří procent na více než pět a v letošním prvním čtvrtletí už dosáhl 6,2 procenta – to když meziročně vystřelil počet nových elektrododávek podle asociace ACEA o 77 procent na 259 tisíc. Tento nárůst táhnou zejména bohatší západní státy, které zároveň rychle zpřísňují vjezd vozů se spalovacím motorem do měst.

Balíkomaty jako klíčová infrastruktura

Podle Švadlenky je vedle elektromobilů dalším způsobem, jak omezit zplodiny z rozvážkových aut ve městech, zavádění samoobslužných balíkomatů. Výhody v tom vidí i pražská radnice. „Je to ekologické řešení, protože to znamená méně výjezdů kurýrů, a zejména v rezidenčních oblastech to snižuje dopravní zátěž a hluk,“ říká poradce primátora Petr Pešek. Praha proto zatím nechce příliš omezovat množství balíkomatů, přestože jejich počty zejména v ulicích razantně vystřelily.

A to plošně v republice. Nyní připadá jeden balíkomat na 1332 obyvatel. Loni patřilo k nejhustším sítím samoobslužných boxů na světě podle průzkumu firmy OX Point Finsko (s jedním boxem na 1571 obyvatel), Čína (1866) a Dánsko (1870) a Polsko (1900). Česko tedy míří na přední příčky.

Sítě samoobslužných doručovacích boxů se stanou součástí klíčové infrastruktury každé země. Česko je příkladem růstu.

Nejvíce balíkomatů má teď Zásilkovna ze skupiny Packeta. První představila v roce 2019, nyní jich má v Česku 3600 a dalších více než 2400 na Slovensku a v Maďarsku. K tomu má jen v Česku dalších 5300 kamenných výdejních míst. Letos chce Zásilkovna pokračovat v rozšiřování sítě i v menších obcích. Na to připadne část z nově získaného miliardového úvěru od skupiny bank.

Zásilkovna umožňuje přes své boxy odesílat balíky také fyzickým osobám, zatím takto ale nelze vracet zboží do e‑shopů. To umí od loňska AlzaBoxy, avšak jen u reklamací či vratek vlastního zboží. Každopádně se možnosti využití balíkomatů rozšiřují, také DPD umožní e‑shopům odesílat zásilky zákazníkům přímo přes samoobslužné boxy. Momentálně to nabízí přes kamenná výdejní místa.

Alza, která letos plánuje ke zhruba dvěma tisícům balíkomatů v Česku, na Slovensku a v Maďarsku přidat další stovky, se nyní zaměřuje na zvětšování těchto samoobslužných výdejen. Stejně jako Zásilkovna je nabízí i dalším dopravcům. „Jsme přesvědčeni, že se podobně jako třeba železnice nebo mobilní a datové sítě stanou i sítě samoobslužných doručovacích boxů součástí klíčové infrastruktury každé země,“ říká Šupák.

Specifickou a zároveň druhou největší sítí balíkomatů jsou Penguin Boxy. V Česku jich je kolem dvou tisíc, většina má ale jen jednotky schránek a jsou instalovány spolu se sběrnými boxy na textil. Firma je totiž majetkově propojená se zpracovatelem nepotřebných oděvů TextilEco.

Balíkomaty do domů

Současný počet zhruba osmi tisíc samoobslužných boxů v Česku se rozroste ještě letos. Vedle Zásilkovny nebo Alzy chtějí rozšířit své sítě o další stovky i dopravci GLS, DPD a PPL, kteří patří či patřili pod britskou, francouzskou a německou poštovní skupinu. Naopak Česká pošta se po pokusech zavést vlastní boxy vydala cestou spolupráce s dalšími sítěmi.

Podle Švadlenky bude v budoucnu nejspíš také přibývat neveřejných schránek na balíky přímo v obytných domech. Šebesta ale předpokládá, že balíkomaty a výdejní místa nikdy plně nenahradí doručení až domů. A to i vzhledem k tomu, že dopravci zlepšují své služby, zužují předpokládaný čas doručení a někteří umožňují i sledování polohy kurýra.