Dvě třetiny Čechů nemají dostatečně pojištěnou nemovitost

Postavit dům, uzavřít pojistnou smlouvu a mít na několik let klid. Ideální stav, který ale platí jen na začátku. Výše pojistné částky by totiž měla odpovídat aktuální situaci na trhu, a ta se postupem času různě mění. Zásadní změnou je pak rekonstrukce nebo modernizace. Majitelé však smlouvy nemění a velká část nemovitostí je tak pojištěná na mnohem nižší částku, než je jejich skutečná aktuální hodnota.

„Na trhu se v současnosti setkáte se smlouvami, které nikdo neupravoval klidně deset let,“ potvrzuje mluvčí Slavie pojišťovny Václav Bálek. Aktuálně zvedá reálnou cenu bytů a domů také zdražování stavebního materiálu, práce i dopravy a podle odborných odhadů opačný trend ve stejném tempu nelze v dohledné době očekávat.

Bálek doporučuje revizi takových majetkových smluv minimálně jednou za dva roky. Takzvané podpojištění představuje riziko, že když dojde k pojistné události, může pojišťovna krátit plnění nebo dokonce majiteli nevyplatit vůbec nic. Někdy stačí nová veranda, garáž, výměna oken nebo například rekonstrukce koupelny. „Vím o klientovi, který postavil nový plot za několik desítek tisíc korun, ale zapomněl na jeho pojištění. Že to byla chyba, zjistil až poté, když mu na něj spadl strom a od svého pojistitele dostal pouze pět tisíc korun, protože si platil pojistku se starým plotem, který už skoro za nic nestál,“ popisuje Bálek.

Fenomén podpojištění

Podle analýzy České asociace pojišťoven (ČAP), která vychází z detailních výsledků členských pojišťovacích ústavů, je na vhodnou částku uzavřená jen třetina smluv. Zbylé jsou nejčastěji podpojištěny o 20 až 49 procent. Patnáct procent smluv je dokonce uzavřeno na menší než poloviční sumu, za kterou by bylo možné daný majetek pořídit znovu.

Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost ČPP Servis nemá 27 procent oby­vatel Česka svůj byt či dům pojištěný vůbec.

Pojišťovna je v těchto případech oprávněna snížit plnění ve stejném poměru, v jakém je výše pojistky k reálné hodnotě poškozeného nebo zničeného majetku. V praxi to znamená, že pokud je dům pojištěný na dva miliony a má hodnotu čtyř, může klient v nejhorším případě získat pouhý jeden milion.

Pomůže automatické navýšení

„Krácení plnění ale nenastává ve všech případech. Záleží na podmínkách smlouvy a konkrétním posouzení dané situace,“ popisuje Petr Jedlička, pojistný analytik ČAP.

Jak dodává, většina ústavů nabízí u svých produktů takzvanou indexaci, což znamená pravidelné automatické zvýšení pojistné částky, zejména v souvislosti s rostoucí inflací. Klient dává k tomuto úkonu souhlas při uzavírání smlouvy, čímž mu odpadne jedna ze starostí.

Automatické zvyšování pojistné částky (inde­xace) není nahodilé. Pojišťovny monitorují situaci na trhu a mohou jeho výši zdůvodnit.

„Už označení indexace napovídá, že nejde o nějaké nahodilé zvyšování. Úprava pojistných částek probíhá vždy podle měřitelných statistických indexů, které průběžně monitorujeme, a můžeme tak doložit, proč a jak ke konkrétnímu posunu částky došlo,“ vysvětluje Zdeněk Hruška, manažer pojištění majetku a odpovědnosti společnosti UNIQA.

Změnit smlouvu je možné také jednorázově. Stále je při tom nutné myslet na to, že výraznější nárůst hodnoty majetku, vzniklý například rekonstrukcí, musí pojišťovně klienti hlásit sami.

Kromě samotného podpojištění pracovníky z branže zaráží, že podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost ČPP Servis nemá 27 procent obyvatel svůj byt či dům pojištěný vůbec.

„Čtvrtina českých domácností stále považuje pojištění vlastní střechy nad hlavou za zbytečné. Řada lidí se chce spoléhat na stát, ten ale pomůže jen v omezené míře, například ve chvíli velkých přírodních katastrof. Ve valné většině případů si lidé ale až příliš pozdě uvědomí, že bez pojištění žádnou náhradu škody nikde nezískají,“ připomíná předseda Sboru jednatelů společnosti ČPP Servis David Krňávek.

Komplikace s fotovoltaikou

Další nesnáze s pojistnými smlouvami může přinést boom solárních elektráren, který se v Česku zvedl v souvislosti s dramatickým růstem energií po loňském vypuknutí války na Ukrajině. Když si ji soukromá osoba pořídí, musí vědět, zda je fotovoltaika zahrnuta do celkové ceny nemovitosti, nebo jestli je nutné ji považovat za samostatné zařízení.

Ve chvíli, kdy jsou solární panely umístěny například do prosluněného cípu zahrady, jde o vedlejší objekty, které je potřeba ve smlouvě samostatně specifikovat a připojistit. Pokud jsou součástí hlavní stavby, je jejich pojištění zahrnuto v celkové ceně. Některé pojišťovny zde ovšem mohou chtít, aby byly přesně vyjmenovány či specifikovány.

„To, že majitelé zapomenou připojit cenu těchto ekologických prvků k celkové částce, bývá poměrně častou chybou. Cena solárních panelů umístěných na střeše přitom může někdy přesáhnout i více než sto tisíc korun, což už je částka, kterou by mělo pojištění zohlednit. V opačném případě by pojišťovna při škodní události nevyplatila dostatečné krytí,“ vysvětluje Petr Jedlička z asociace pojišťoven.

Stejně jako pojistnou smlouvu je dobré prověřit rovněž dodavatele, protože už samotná instalace solárních panelů může představovat určitá rizika. „Pokud instalaci fotovoltaické elektrárny klient podcení tím, že ji namontuje neodborná firma, která třeba nadměrně zatíží střechu, může dojít ke krácení, nebo dokonce až odmítnutí pojistného plnění. Pojišťovna totiž řeší právě odbornou instalaci, revize, dodržení nosnosti střechy a podobně. Je dobré na to vždy myslet s předstihem,“ doporučuje Zdeněk Přibyl z makléřské pojišťovací společnosti Satum Czech.

Když někdo nestihne pojistit panely v době montáže, zadělá si na problém – se zpětnou platností je to poměrně složité. Musí tomu předcházet náležitá analýza stavu fotovoltaiky. Společnost Satum Czech pro tyto případy používá moderní technologie a inovace, například termokamery umístěné na dronech, jež pomáhají zjistit stav elektrárny a zdokumentovat jej pro pojišťovnu.