Aktuální číslo časopisu Ekonom
Alžběta VejvodováČeský průmysl patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě. Vysoké ceny elektřiny i plynu a zvýšený tlak evropských politiků na snižování uhlíkové stopy tak pro něj znamenají těžkou zkoušku. Zejména pro hutnický a slévárenský průmysl představuje hledání cest, jak si udržet konkurenceschopnost vůči asijským výrobcům, kteří stojí bokem evropských politik a konfliktů, jednu z největších výzev v historii těchto oborů.
Kolejnice, spojky, svěrky a trubky, dráty, speciální válcované profily sjíždějí z výrobních linek Třineckých železáren, největší hutě v Česku. Loni vyrobila téměř 2,5 milionu tun nejrůznějších ocelových výrobků. Používají se na železnici, ve strojírenství, vyrábí se z nich díly do aut, staví se z nich domy a průmyslové haly. Ročně za ně firma utrží přes 40 miliard korun.
Právě velká a v mezinárodním srovnání téměř unikátní flexibilita výroby pomohla Třineckým železárnám zvládnout koronavirovou pandemii a s ní spojený propad automobilového průmyslu. Výpadek v něm do značné míry nahradila zvýšená produkce kolejnic. Zisk firmy se sice v pandemií nejvíce ovlivněném roce 2020 propadl téměř o čtvrtinu, přesto firma zakončila problémový rok se ziskem ve výši téměř půl miliardy korun. A hned v následujícím roce výsledek hospodaření zvýšila na 1,3 miliardy korun.
Pro ekonomiku železáren je důležitá především zakázková výroba. „Prakticky vůbec neděláme výrobky na sklad, protože ty žerou peníze,“ říká dlouholetý šéf Třineckých železáren Jan Czudek. Čtvrtého dubna oznámil rezignaci na post generálního ředitele železáren, zůstává nicméně v dozorčích radách některých dceřiných společností koncernu.
Z rozhovoru s ním je patrné, že udržet konglomerát složený z vysokých pecí, válcoven, drátoven a loupacích linek v zisku si žádá v nejisté době hodně přemýšlení, vyjednávání a taktiky. Loni například růst zisku zastavila potřeba změnit dodavatele železné rudy – nejdůležitější suroviny vstupující do zdejší výroby. Tu původní totiž Třinecké železárny dovážely z Ukrajiny – z míst, jež zasáhla válka. „Než jsme se naučili novou rudu efektivně zpracovat, jela výroba o nějaké to procento níž,“ popisuje Czudek.
Těžkosti firmě dělá i zdražování energií. Přestože loni měla ještě po většinu roku ceny zafixované, i za ně zaplatila o téměř dvě miliardy korun meziročně víc. Letos očekává další zdražení. „Letošní nárůst je drastický. Jsme na zastropované ceně, což je více než dvojnásobek ceny, kterou jsme měli v minulých letech,“ dodává Czudek.
Co tíží české pece
Hutní průmysl a navazující zpracování oceli a kovů patří do pětice nejvýznamnějších odvětví tuzemské ekonomiky. Na tvorbě HDP Česka se podílí zhruba 3,5 procenta. V posledních desetiletích ale Česko v této oblasti ztrácí. Výroba se přesouvá za nižšími náklady a levnější pracovní silou, zejména do Číny, Indie nebo Turecka.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
