Letecká doprava stojí na prahu vlastní velké proměny. Nastupující stroje nepotřebují rozjezdovou dráhu, tedy ani letiště, jak ho známe. „Umožní vám létat odkudkoliv kamkoliv,“ vysvětluje Michal Illich, jehož tým dává vzniknout letounu Zuri s rozpětím křídel třináct metrů. Ke vzletu mu stačí čtverec o straně 25 metrů. „Můžete odstartovat z okraje libovolného města nebo budete jednoduše létat mezi ostrovy v Indonésii, na Filipínách či v Chorvatsku,“ popisuje tvůrce.

Pražský start‑up konstruuje letoun, jenž se bude pohybovat rychlostí až 350 kilometrů za hodinu a měl by mít dolet 700 kilometrů. Osobní verze pojme pilota a čtyři pasažéry, nákladní přepraví 300 kilogramů. Patří do kategorie letounů VTOL s kolmým startem a přistáním (podle anglického Vertical Take Off and Landing). Český tým úspěšně zvládl řadu letových zkoušek s menšími modely. Podařil se také nácvik startu s jednoduchým demonstrátorem, který je jen o málo menší než chystaný stroj – má rozpětí křídel jedenáct metrů.

Nyní Illich s kolegy začíná se stavbou realisticky vypadajícího modelu kabiny ve skutečné velikosti. „V polovině února nám dorazil objednaný materiál,“ říká. Konstruktéři z něj budou na CNC stroji vytvářet trup letadla. „Postavíme kabinu včetně začátku křídel a prvních vrtulí ve velikosti jedna ku jedné,“ popisuje Illich. Vývojáři chtějí s pomocí realistického modelu odzkoušet a doladit rozmístění jednotlivých řídicích prvků v kokpitu. Poten­ciální zákazníci a investoři se budou moci posadit do kabiny a vyzkoušet si, jaký mají výhled nebo prostor na nohy.

Většina podobných projektů ve světě sází na elektrický pohon. Ten z Košíř zvolil kombinaci se spalovacím, stroj bude mít delší dolet.

Illich očekává zájem firem, které dnes létají na objednávku s vrtulníky a proudovými letadly. Svou vzdušnou flotilu časem rozšíří ještě o stroj schopný kolmého startu a přistání. Zuri tedy bude fungovat hlavně jako letecký taxík. „S některými společnostmi jsme už v kontaktu,“ podotýká.

Nástup létajících strojů

S nápadem zkonstruovat letoun, který by usnadnil cestování, přišel Illich v roce 2017. Pojmenoval ho Zuri, což je slovo ze svahilštiny a znamená krásný nebo dobrý. O rok později už měl funkční dvoumetrový model a postupně přibývaly další, propracovanější a větší. Rozrůstal se i tým vývojářů a konstruktérů až na stávajících osmnáct.

Vývoj urychlily vklady investorů ve výši zhruba 60 mi­lionů korun. Nejvyšší částku, asi 14 milionů korun, poskytla už v roce 2018 česká investiční skupina Pale Fire Capital, za kterou stojí Jan Barta nebo Dušan Šenkypl. Většina zbylých peněz přitekla později z domácí technologické komunity. Do Zuri investoval třeba Marek Rosa z GoodAI, Jaroslav Beck, který prodal Facebooku hru pro virtuální realitu Beat Saber, nebo letenkový portál Kiwi.com.

Související
Z dalšího obsahu čísla

Názory

Události týdne

Téma čísla

Rozhovor

Další témata

Technologie

Právo

Lifestyle

Auto

#datavize

Nyní chce Illich začít lovit větší investory v cizině. Ví, že slovenský projekt létajícího auta Aeromobil ohlásil v únoru konec, protože další peníze nesehnal. V budoucnost Zuri ale věří. Jinde v cizině vyvíjí menší stroje stejného typu hned několik firem a většinou si na nezájem investorů nestěžují. Třeba kalifornská společnost Joby Aviation získala 400 milionů dolarů od Toyoty a 75 milionů od Uberu. Britský Vertical Aerospace před časem oznámil partnerství s leteckými společnostmi Virgin Atlantic a American Airlines a dohodu na předběžné objednávce 250 kusů nového letounu. Německá společnost Volocopter, která chce začít s komerčními lety už v roce 2024, získala od investorů skoro 600 milionů dolarů, jsou mezi nimi Mercedes‑Benz, Intel nebo Honeywell.

Většina sází pouze na elektrický pohon. Elektromotory jsou sice lehčí, ale kvůli omezené kapacitě baterií mají tyto letouny dolet zhruba 100, maximálně 250 kilometrů bez rezervy. U Zuri se počítá se 700 kilometry a s rezervou 30 minut. Delšího doletu chce docílit tak, že využije spalovací motor, který poslouží jako generátor elektřiny do elektromotorů. Český letoun jich bude mít osm – jeden u každé vrtule. V některých fázích letu může energie ukládat do baterií, v jiných z nich čerpat.

Vedle řešení pohonu se vývojáři Zuri nyní zaměřují také na řídicí systémy. Spolupracují s týmem Martina Hromčíka z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Vymýšlejí zejména vhodnou strategii řízení přechodu z kolmého na vodorovný let a naopak. „Jde hlavně o stoprocentní spolehlivost a bezpečnost při různých turbulencích a poryvech větru a také o efektivitu a spotřebu,“ vysvětluje Hromčík. Zatímco u klasických letadel lze mnohdy vrtuli nebo trysku při aerodynamických výpočtech zanedbat, zde se takto postupovat nedá, protože vrtule jsou v poměru k letounu velké a ovlivňují i tvar křídla. Experti z ČVUT budou pomáhat i s přípravou dokumentů pro certifikaci. Na podobném úkolu ostatně nedávno spolupracovali s firmou Honeywell.

Letadlo naskládané v kamionu

Letos by měly pokračovat letové testy se zmenšenými modely Zuri i s demonstrátorem o rozpětí křídel 11 metrů. Zkouška s pilotem se ještě nechystá. „Dálkově řízený demonstrátor je méně rizikový,“ podotýká Illich. Jeho tým využívá letiště ve Zbraslavicích u Čáslavi, modely konstruuje v halách v pražských Košířích. „Zbraslavice jsou sice trochu dál od Prahy, ale když už letadlo složíte do kamionu, je jedno, jestli s ním jedete dvacet minut, nebo hodinu a půl,“ podotýká Illich. Výhodou je, že poblíž není ani dálnice, ani velké mezinárodní letiště.

Odhadnout, kdy by se mohl letoun Zuri dostat do běžného provozu, si Illich netroufá. „Byly by to spekulace,“ říká. Rád by si však časem vyzkoušel pilotování svého letadla. „Teď si dělám pilotní průkaz. A myslím, že ho stihnu dokončit dřív, než bude Zuri hotové.“

Související