Jak si stojí kvalita podnikatelské legislativy v Česku? Řada klíčových norem, včetně živnostenského zákona, je zastaralá a podnikání komplikuje, říká společník Sniehotta & Vajda Legal a Ekonom Legal Garant pro oblast korporátního práva Michal Sniehotta. „Jako problematická se jeví i celá řada odvětvových zákonů. Je jich mnoho, je obtížné se v nich orientovat, navíc často podléhají změnám,“ dodává. Podnikatelé pak podle něj nedokážou změny ani sledovat, a už vůbec se jimi v podnikání řídit.
Jednou z překážek komplikujících podnikání je například vydávání živnostenských oprávnění. Jak by se tento proces dal zefektivnit?
Už tomu trochu napomohla nedávná novela, která umožnila, že společnost může být založena a zapsána do obchodního rejstříku během jedné návštěvy u notáře bez nutnosti mít k dispozici živnostenské oprávnění. To je možné získat až následně. Tato úprava sama o sobě už představuje dílčí zjednodušení zakládání společností. Do budoucna by se pak nabízela možnost omezit množství dokládaných listin potřebných k získání živnostenského oprávnění. Podnikatel by pak nemusel na úřad nosit tolik papírů nebo jich tolik konvertovat do elektronické podoby.
Které dokumenty jsou podle vás zbytné?
To by záviselo na konkrétním druhu živnosti. Obecně lze poukázat například na to, že je potřeba mít souhlas s umístěním sídla s úředně ověřeným podpisem, což je poměrně formalistické. Nabízí se například otázka, zdali je potřeba trvat na formě ověřeného podpisu.
Pojďme se nyní podrobněji podívat na již přijaté předpisy. Už přes rok je účinná velká novela zákona o obchodních korporacích. Jak si to celé v praxi sedlo?
Tato novela velmi přispěla k celkovému zlepšení fungování korporátního práva a zákona o obchodních korporacích jako takového, protože se jí reagovalo na výkladové problémy z praxe. Řada novinek, které přinesla, se využívá a aplikuje. Dám příklad: při zakládání společností s ručením omezeným do 20 tisíc korun základního kapitálu už není potřeba skládat základní kapitál na zvláštní účet, ale je možné ho složit fyzicky u správce vkladu. Zní to banálně, ale odpadla tím jedna komplikace, která proces zakládání společností prodlužovala.
Stát by neměl být úplně mentorem, ale spíše by měl nastavit prostředí, které je pro určité žádoucí věci motivační.
Další novelou zákona o obchodních korporacích vznikla evidence vyloučených statutárů, tj. osob, které mají nějaký problém ve své minulosti, v jehož důsledku nemohou stát v čele společnosti. Přinese to do podnikání nějaký efekt?
Z mého pohledu určitě. Dneska pro majitele společností je velice těžké ověřit, zdali je zvažovaný statutár vyloučen z výkonu funkce, nebo ne. K údajům a informacím, které by k ověření potřeboval, často nemá vůbec přístup a musí se spolehnout jen na čestné prohlášení statutárního orgánu. Tímto to bude více pod kontrolou, jelikož notáři a rejstříkové soudy budou zkoumat, zda zápisu osoby jako člena voleného orgánu obchodní korporace nebrání překážka výkonu funkce zapsaná v evidenci.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později