Aktuální číslo časopisu Ekonom
Když se na konci 80. let minulého století zhroutil východní blok, pro západní firmy a investory se otevřela životní příležitost. Ve velkém tehdy expandovali do postsocialistických zemí, kde relativně levně nakupovali podniky a obsazovali trh. Podobná byznysová šance nyní možná přijde při obnově Ukrajiny, poničené válkou. Konec bojů je sice zatím v nedohlednu, řada českých společností si ale budoucí příležitost uvědomuje. Ukázal to i nedávný průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, v němž zhruba 60 procent z více než 130 oslovených podniků uvedlo, že má zájem se do případné poválečné rekonstrukce země zapojit.
Se svým programem na podporu českého byznysu na Ukrajině už také přišla vláda. Loni na podzim schválila, že na humanitární pomoc a hospodářskou rekonstrukci válkou sužované země by mělo Česko mezi lety 2023 a 2025 dát každý rok půl miliardy korun. Na humanitární a rekonstrukční asistenci Ukrajině by mělo z programu jít ročně 415 milionů korun. Na zapojení firem do obnovy země má jít 85 milionů ročně, přičemž program bude využívat dosavadní nástroje podpory vývozu. Podle předpokladů by přitom jedna koruna vložená do státního systému podpory exportu mohla ve střednědobém až dlouhodobém výhledu generovat až 70 korun ve firemním sektoru. Nejde o ojedinělý akt. Teď, v polovině ledna, Evropská unie poslala Ukrajině první tři miliardy eur (asi 72 miliard Kč) z letošní osmnáctimiliardové půjčky schválené koncem loňského roku za českého předsednictví. Ještě nadto Evropská komise oznámila v lednu podpůrný balíček v hodnotě 450 milionů eur včetně 145 milionů na humanitární pomoc a 305 milionů na podporu rychlé obnovy infrastruktury a reformního procesu v zemi. Jak ale zdůrazňují podnikatelé, kteří se na Ukrajině dlouhodobě angažují, české podniky, které to s působením v této zemi myslí vážně, by neměly čekat na pomocnou ruku od státu. Podle Petra Krogmana, prezidenta Ukrajinsko‑české obchodní komory, který se svou společností Agromino v zemi podniká asi na 42 tisících hektarů půdy, musí jít české podniky na Ukrajinu co nejdříve, ještě když v zemi vybuchují bomby.
Na východě Ukrajiny je v současné době mnoho příležitostí. Je možné koupit tamní společnosti za zlomek předválečné hodnoty, klidně za desetinu ceny
„Ukrajinci nemohou vyčkávat, až se někdo rozhoupe. Pro podnikatele platí, že největší kapitál může vydělat, když investuje na perspektivním trhu na nejnižší úrovni cen, když všichni ostatní ještě čekají a jen se účastní spousty seminářů o možné rekonstrukci, která jim přinese jednodušší příjmy,“ myslí si Krogman. Příležitostí je přitom podle něj v zemi obrovské množství. Na východě je například aktuálně možné koupit firmu za zlomek předválečné hodnoty, klidně za desetinu ceny.
Exportéři musí jít na Ukrajinu na vlastní triko
Jedna věc z úst zástupců firem, které na Ukrajině nějakým způsobem podnikají, zaznívá opakovaně. Navzdory zmíněnému podpůrnému plánu jim český stát příliš nepomáhá.
„Když je nějaká země, podobně jako Ukrajina, pro byznys riziková a přitom je českým bezpečnostním zájmem, aby přežila a byla naší ochrannou bariérou před Ruskem, je rozumné očekávat, že stát bude tato rizika kompenzovat a skrze dostupné nástroje podpoří české podniky, které tam jdou. Jenže on ve skutečnosti dělá úplný opak,“ říká Krogman s dovětkem, že stát pomoc odmítá právě proto, že je to rizikové.
Odcházející šéf státní pojišťovny EGAP Jan Procházka (13. února se stal členem bankovní rady ČNB) nicméně uvádí, že s českými zájemci o export na Ukrajinu zůstává EGAP v pravidelném kontaktu a peníze uvolní, jakmile to bezpečnostní situace umožní. „Banky či pojišťovny nemohou vývoz na Ukrajinu podpořit z důvodu probíhající vojenské agrese,“ říká šéf EGAP. Ke zmírnění ekonomických dopadů souvisejících s válkou na Ukrajině poskytuje pojišťovna od konce roku 2022 exportně orientovaným firmám záruky EGAP Plus. Rozpočet tohoto nového garančního programu počítá s krytím úvěrů do celkové výše 6,25 miliardy korun. Jenže podle Krogmana jsou podmínky tohoto programu nastavené tak, že na pomoc dosáhne jen úzký okruh firem. „Zatím jsem osobně nepotkal nikoho, komu by to vyhovovalo,“ stěžuje si.
Objem pojištěných investic a exportu na území Ukrajiny státní pojišťovnou EGAP
Že státní pomoc chybí, potvrzují i další vývozci na Ukrajinu, jako jsou například dodavatelé zemědělské techniky, společnosti Farmet či Bednar. „Bohužel dnes chybí jakákoliv podpora z pohledu financování veřejného sektoru. Ukrajina nepotřebuje pouze zbraně, ale bude potřebovat velkou podporu v obnově infrastruktury a také pro udržení klíčových odvětví, třeba právě zemědělství,“ říká Tomáš Smola, člen představenstva a ředitel divize zemědělské techniky Farmetu. Jenže hned po vypuknutí války banky a pojišťovny podporu ukrajinského trhu stáhly.
Ukrajinští zemědělci potřebují pěstovat komodity a nemají na to techniku, protože jim přátelská země neposkytla financování.
Dnes tedy, když ukrajinský zákazník něco chce, například osevní stroje, musí je zaplatit ze svého. „Mnoho exportérů muselo bohužel kvůli válce vývoz na Ukrajinu výrazně omezit či pozastavit. Jejich vývozní aktivity tak probíhají v rámci dlouholetých obchodních partnerství většinou na bázi předplateb,“ vysvětluje Procházka. To fakticky znamená pro vývozce stop stav. „Když zákazník něco chce, musí platit zálohu a zbytek týden před dodáním. Na to ovšem nemá peníze, musí řešit svoje vlastní cash flow,“ vysvětluje Jan Bednář, obchodní ředitel Bednar FMT. To, že je nyní pojištění zablokované, má podle něj větší dopad na Ukrajinu než výrobce. „Ukrajinští zemědělci potřebují pěstovat komodity a nemají techniku, protože přátelská země jim neposkytla financování,“ říká.
Kdo chce dnes na Ukrajině podnikat, musí tam tedy jít na své vlastní riziko. I tací samozřejmě jsou. „Jsme schopni situaci řešit kombinací několika faktorů – požadujeme od ukrajinské strany vysoké zálohové platby, což je při dodávkách pro kritickou infrastrukturu možné, dále využíváme extrémně vstřícného přístupu UniCredit Bank, ale bez pojistky EGAP, která nám poskytuje bankovní garance na určité projekty. Rovněž volíme relativně „bezpečné“ dodací podmínky – předáváme zboží hned za hranicemi Ukrajiny (typicky Lvov – pozn. red.). Ale dodáváme i do Charkova nebo Kremenčuku,“ říká Richard Benda, předseda představenstva společnosti Enkom, která dnes dodává na Ukrajinu zařízení pro kritickou infrastrukturu, jako jsou dieselové generátory a speciální zařízení pro elektrárny.
České podniky expandují i ve víru války
I když je v současnosti podnikání na Ukrajině obtížné, české podniky na ni nezanevřely. A některé dokonce expandují. K takovým patří třeba společnost Moravské naftové doly (MND) miliardáře Karla Komárka. Ještě před válkou těžily na Ukrajině 330 tisíc kubíků plynu denně proti 40 tisícům v Česku. „Svoje aktivity v zemi stále rozšiřujeme. V současné době dokončujeme výstavbu velké větrné elektrárny Oriv ve Lvovské oblasti, která bude poskytovat výkon 55 MW,“ říká Jana Hamršmídová, ředitelka divize průzkum a těžba MND. Projekt se sice kvůli válce zpozdil, v polovině letošního roku by ale měl být dokončen.
Vývoz z Česka
Pokračuje i hledání dalších zdrojů ropy a zemního plynu. „Aktuálně jsou soustředěny na licenci Girska, která se nachází v Lvovské oblasti, tedy na západě země. V této části Ukrajiny realizujeme průzkumné práce na dalších licencích a připravujeme průzkumné práce také v Poltavské oblasti, kde jsme získali licenci na konci roku 2021,“ říká Hamršmídová. Naopak na východě země, kde se bojuje, podle ní rozvoj stagnuje: „Rádi bychom se pustili do seizmického měření, ale místní podmínky to neumožňují.“
Velké plány měl už před válkou na Ukrajině i byznysmen Libor Winkler z investiční skupiny RSJ. Ani jeho ruský útok nezastavil. V zemi má připravené projekty na výstavbu tepláren na biomasu a shání také půdu, na níž chce pěstovat rychle rostoucí topoly, které chce využívat jako energetickou plodinu. V první fázi hodlá investovat přes půl miliardy korun, v budoucnu by investice mohly být řádově vyšší.
Energetika postavená na biomase má podle něj na Ukrajině obrovskou perspektivu, což vychází už z obrovské rozlohy půdy, na níž se může biomasa pěstovat. Časem si pak Winkler dokáže představit, že by RSJ investovala na Ukrajině i v developmentu či logistice.
Zbraně na Ukrajinu za takřka 50 miliard
Jakkoliv to může znít na první pohled cynicky, válka bezpochyby ukázala, jak velký je potenciál českého zbrojního a obranného průmyslu. Celkový vývoz zboží z Česka na Ukrajinu činil podle dat Českého statistického úřadu za loňský rok 27 miliard korun, což znamenalo meziroční pokles o osm procent. Jenže české firmy ve skutečnosti díky zbrojařům vyvezly na Ukrajinu zboží v násobně vyšším objemu. Celkové údaje za vývoz na Ukrajinu totiž nezahrnují údaje, které jsou předmětem utajení. Pokud chce například člověk najít v databázi ČSÚ vývoz tanků, bojových obrněných vozidel a jiných, zjistí, že „z bezpečnostních důvodů jsou v souladu s metodikou Eurostatu vybrané údaje za vývoz a dovoz vojenského materiálu a zbraní za aktuální období zahrnuty do jiných zbožových kódů a v jiné teritoriální struktuře“.
Export českého vojenského materiálu na Ukrajinu dosáhl loni přes 47 miliard korun. Pro srovnání – v roce 2021 to bylo 14 miliard korun.
Informace má tajemník Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Milan Kašík. Říká, že export českého vojenského materiálu na Ukrajinu loni přesáhl 47 miliard korun. Pro srovnání – v roce 2021 to bylo 14 miliard korun. „V uvedené sumě bude vše, co české firmy vyrobily a prodaly, respektive co někde nakoupily a přeprodaly na Ukrajinu. Vláda ČR zaplatila malý zlomek této částky,“ tvrdí. Podle dřívějších vyjádření ministryně obrany Jany Černochové darovala česká vláda na Ukrajinu zbraně a vojenský materiál v hodnotě kolem čtyř miliard korun.
Samotní výrobci vojenské techniky a zbraní jsou při poskytování bližších informací hodně opatrní. „V roce 2022 naše společnost dodala na Ukrajinu zboží v hodnotě přesahující 150 milionů korun. O jaké produkty se jedná konkrétně, nechceme uvádět,“ říká například Martin Vencl, mluvčí českého výrobce výbušnin Explosia, jehož majitelem je český stát. S odvoláním na bezpečnost nejsou o mnoho sdílnější ani další. „Bohužel nemůžu zodpovědět vaše otázky. Mediální pozornost vůči našim dodávkám na Ukrajinu kulminovala díky návštěvě pana premiéra Fialy ve společnosti Excalibur Army začátkem ledna, ale poté jsme z bezpečnostních důvodů přijali striktní politiku, že k našim projektům v souvislosti s Ukrajinou nebudeme poskytovat žádné bližší informace,“ odpověděl Andrej Čírtek, mluvčí Czechoslovak Group, pod kterou spadá například Tatra či právě Excalibur Army.
Co se vyváží z Česka na Ukrajinu
Podle dřívějších vyjádření loni firma dodala ukrajinské armádě asi 150 kusů těžkých vozidel. Letos by měla následovat velká zakázka modernizovaných tanků T‑72, které pro Ukrajinu objednaly a financují vlády USA a Nizozemska. Na jeden z těchto tanků napsal při své lednové návštěvě premiér Fiala vzkaz „statečným obráncům Ukrajiny“. Podle Krogmana právě politika jeho vlády Česku udělala na Ukrajině skvělé jméno a potenciálně by mohla pomoci i českým byznysmenům, kteří v zemi budou chtít podnikat.
Jak ale plány na rekonstrukci Ukrajiny dopadnou, bude nakonec záviset na odvaze jejích obránců i na velikosti západní pomoci. Stejně jako se podle toho bude vyvíjet budoucnost celé Evropy. A to nejen ta ekonomická.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
