Tendr na nový jaderný blok v Dukovanech je v plném proudu a každý z trojice uchazečů vrší argumenty, proč právě jeho projekt je nejlepší. Ve společnosti ČEZ nyní nabídky analyzují a v průběhu roku vyzvou zájemce – francouzskou společnost EDF, korejskou KHNP a severoamerickou firmu Westinghouse –, aby předložili aktualizované nabídky. Prvně jmenovaný uchazeč v této soutěži hodlá vsadit na evropskou kartu. „Chceme po Evropě těžit z velké flotily reaktorů, ze společného dodavatelského řetězce, společného přístupu k bezpečnosti a provozu,“ říká viceprezident společnosti EDF Vakisasai Ramany. Reaktor EPR1200, který firma Česku nabízí, vychází z většího reaktoru EPR. Ten už EDF jinde po Evropě stavěla. Dalo to však zabrat, například ve Finsku se výstavba zoufale vlekla a původní rozpočet se násobně zvětšil. Ramany tvrdí, že se firma z těchto problémů poučila.

Francie musela loni odstavit kvůli závadám téměř polovinu svých jaderných reaktorů, což přispělo k prohloubení energetické krize na kontinentu. Jak jsou na tom reaktory nyní? A nebyla to promarněná příležitost ukázat sílu jaderné energetiky?

Nyní máme opět v provozu 45 reaktorů z 56. Došlo k obrovské mobilizaci jaderného průmyslu, abychom vyřešili problém s napěťovou korozí na potrubí a abychom mohli uvést tyto reaktory zpět do provozu. K narážce o promarněné příležitosti řeknu, že vždy musíme stavět bezpečnost na první místo. Na všechna rozhodnutí jsme se dívali právě z pohledu bezpečnosti. To, o čem mluvíte jako o krizi na trhu, ovšem zároveň ukázalo, jak je jaderná energie pro evropskou energetiku důležitá. A zároveň to posiluje náš závazek zajistit, aby měla významné místo a hrála významnou roli i v budoucnu.

Nemohlo vás to poškodit v očích regulátorů?

Evropští provozovatelé jaderných elektráren vědí, co je k provozu potřeba. Mluvíme stejným jazykem, když říkáme, že bezpečnost je na prvním místě. Nepochybuji o tom, že plně chápou, proč jsme se tváří v tvář situaci, které jsme čelili, rozhodli bloky odpojit. A zároveň chtějí, abychom jim poskytovali zpětnou vazbu. Naše odvětví se bez sdílení zkušeností a postupů bude jen těžko vyvíjet dopředu. Problémy, které zaznamenáte na jednom místě, se mohou začas objevit jinde. Otázkou je, jak rychle dokážeme situaci řešit, když nastane podruhé.

Máme‑li řešit bezpečnost dodávek i změnu klimatu, musí být jádro významnou součástí evropského energetického mixu.

Očekáváte, že v Evropě nastane jaderná renesance?

Dějí se dvě věci. Některé země potvrdily několik let staré záměry. To je případ Česka nebo Francie, ale také Slovinska, Polska či Nizozemska. Zároveň vidíme jasně vyjádřený zájem o jádro ve Švédsku a některých dalších evropských zemích. A vlastně celosvětově. Uvažuje se o urychlení výstavby v zemích, kde je velká poptávka a perspektiva růstu, jako například v Indii. Jasné důkazy jaderné renesance rozhodně existují.

V posledním desetiletí nicméně ve většině zemí zájem o nové reaktory klesal. Dokáže to jaderný průmysl teď dohnat?

Tahle epizoda ukazuje, jak je důležitá dlouhodobá vize a stabilita. Na počátku 21. století došlo k jakémusi probuzení, jenže kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 nastal obrat. O pár let později zase ve veřejnosti začalo sílit povědomí o klimatické změně. A díky tomu dostala vzpruhu politika podpory nejen obnovitelných zdrojů, ale rovněž jaderné energie. V EDF obojí považujeme za nízkouhlíkové technologie. Myslím, že ČEZ a EDF v tom smýšlejí velmi podobně. Stejně jako Francie a Česko. Ruská invaze na Ukrajinu k tomu přidala větší nutnost uvažovat o energetické nezávislosti a bezpečnosti dodávek. S tím máme zkušenosti. Francie s EDF posilovaly svou flotilu jaderných elektráren v 70. a 80. letech právě proto, aby posílily energetickou nezávislost. A také ve snaze zbavit se závislosti na fosilních palivech, na ropě.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 59 Kč měsíčně
První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

  • Web Ekonom.cz bez reklam
  • Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
  • Možnost ukládat si články na později
Nebo
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.