Ceny elektřiny a plynu na trzích spadly k úrovni, kde byly před začátkem války na Ukrajině, a dodavatelé se začali předhánět, kdo přijde s výhodnější nabídkou. Odběratelům nabízejí „slevu“ několika stovek pod vládou stanovený strop, který u elektřiny činí 6050 korun a u plynu 3025 korun. V obou případech jde o cenu za megawatthodinu včetně DPH a bez poplatků za přenos a distribuci. Spotřebitelé však důvod k oslavám zatím nemají. Ceny pro ně jsou stále vyšponované, u elektřiny ve srovnání s rokem 2020 takřka na trojnásobek.

Je pravděpodobné, že ceny pod vládními stropy zůstanou a dál klesnou. Lidé z oboru však nečekají, že by domácnosti platily podobné částky jako před třemi lety. Zdražování energií začalo na burzách už před vypuknutím válečného konfliktu loni v únoru a vedle ruské agrese k němu přispívají i další věci, třeba nedostatek výrobních zdrojů v Evropě nebo vysoké ceny emisních povolenek.

Souboj o nové zákazníky v polovině ledna odstartovala společnost E.ON, o pár dní později s lepší nabídkou přišla také innogy. Klienti museli v obou případech přistoupit na fixaci, přesto E.ON hlásí stovky a innogy dokonce vyšší tisíce zájemců. Oba dodavatelé před pár dny srazili pod vládní strop také základní ceníky pro stálé zákazníky, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou. V minulém týdnu přišel se zlevněním elektřiny i plynu další dodavatel Centropol Energy. A v době vzniku tohoto článku mluvili o úpravě ceníků v horizontu dnů i další klíčoví prodejci elektřiny a plynu, mezi nimi ČEZ, MND či Pražská plynárenská.

Většina dodavatelů tvrdí, že zlevnění pod vládní strop jim umožnila konzervativnější nákupní strategie. Aktuálně platí, že výhodnější cenu může nabídnout dodavatel, který nákupy rozložil do delšího časového období. A na nynější období nakupoval s větším, například dvouletým předstihem.

Levnější předválečné nákupy tudíž „obrousí“ loňské vysoké ceny. Uvedená strategie však nemusí být vždy výhodná. Pokud ceny na burze klesnou výrazně, dodavateli bude chvíli trvat, než to promítne do ceníků pro koncové odběratele. Brzdí ho totiž dříve nakoupené drahé energie. Navíc je to pro něj náročnější na kapitál.

Komise by ráda v první řadě vytvořila mechanismus, který odpoutá koncové ceny od výkyvů na trzích s fosilními palivy.

Pod vlivem nejistoty

Za aktuálním poklesem cen energií na evropských burzách je hlavně mírnější zima, úspory zákazníků, vyšší výroba energie z větru v Německu, obnova provozu v odstavených francouzských jaderných elektrárnách i úspěchy v nahrazování ruských potrubních dodávek zkapalněným zemním plynem (LNG). S ohledem na blížící se konec topné sezony je velká pravděpodobnost, že ceny plynu (a současně elektřiny) budou dál klesat. Situaci by mohl naopak zkomplikovat příchod tuhých mrazů.

Michal Kulig, šéf alternativního dodavatele energií Yello, říká, že rozhodování v delším horizontu stále provází vysoká nejistota: „Ještě v průběhu letošního roku může docházet k výkyvům. Nicméně dlouhodobě předpokládáme spíše pokles cen.“ A dodává, že podle toho ve firmě upravili nákupní strategii. V závěru loňského roku přibrzdili nákupy na další období a nyní běží zajišťování za nižší ceny.

Jak se měnila cena elektřiny (dodávka vždy na následující rok, v EUR za MWh)

Jak se letos měnily ceny plynu (dodávka vždy na následující rok, v EUR za MWh)

Ostatní oslovení dodavatelé o něčem podobném neuvažují. „ČEZ Prodej má lety prověřenou nákupní strategii. Během jednoho roku u produktu na dobu neurčitou nakupuje na rok příští. Pokud bude současný sestupný trend velkoobchodních cen pokračovat, čeká zákazníky u tohoto produktu po konci stropů výrazné zlevnění,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Slibuje, že firma bude ceníky pravidelně aktualizovat, pokud půjdou ceny na burzách dál dolů. „Děláme to tak vždy. Během covidu jsme zlevňovali hlavní produkty u elektřiny i u plynu,“ říká Gazdík.

Co promluví do cen energií

Ředitel strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno Michal Macenauer upozorňuje, že spolu s počasím bude mít vliv na vývoj cen plynu také tempo rozvoje LNG terminálů v EU a globální poptávka po této komoditě. Každý další zprovozněný terminál snižuje napětí na trhu.

Bude také záležet na tom, kolik plynu bude chtít průmysl, kde se loni výrazně snížily odběry, i na zaplněnosti zásobníků plynu na konci zimy. „Rusko už ztratilo vliv na cenotvorbu plynu, pro Evropu bude napříště rozhodující cena LNG v jihovýchodní Asii a podoba uzavřených dlouhodobých kontraktů,“ říká Macenauer.

Vazba ceny elektřiny na cenu plynu bude v nejbližších letech dál výrazná. „Pokud se dostaneme na cenu plynu okolo 50 eur za megawatthodinu a povolenky budou stát okolo 90 eur za MWh, bude burzovní cena elektřiny na průměrné roční úrovni okolo 130 eur za MWh,“ říká Macenauer.

Domácí státní strop je přitom bez započtení DPH zhruba 200 eur za MWh u elektřiny a 100 eur za MWh u plynu.

Vedle zemního plynu bude podle Macenauera do cen elektřiny více promlouvat i vývoj cen povolenek, a to s ohledem na vyšší výrobu v elektrárnách na fosilní paliva. A znovu i počasí: mimo jiné záleží na tom, jak se budou točit vrtule větrných elektráren v Německu.

Z čeho se skládá cena elektřiny

Jak hluboko sáhnou byrokrati

Bez ohledu na aktuální pokles velkoobchodních cen chystá Evropská unie změnu pravidel fungování energetického trhu, jehož podobu tvarovala od konce 90. let minulého století. Už v závěru loňského roku se shodla na zastropování ceny plynu, to však představuje pouze pojistku, poslední záchranu. Aktivuje se v případě, že cena plynu na velkoobchodním trhu bude tři dny v kuse nad 180 eury za megawatthodinu a zároveň alespoň 35 eur nad průměrnou cenou LNG ve světě. Při zpětném pohledu by se loni uplatnila jen během největší paniky na trzích v srpnu.

Koncem ledna spustila Evropská komise veřejnou konzultaci pro reformu energetického trhu. Návrh na úpravu evropské legislativy by měl být hotov už v prvním čtvrtletí a do konce roku má být jasno. Zatím nikdo neumí odhadnout, jak daleko byrokrati zajdou. Členské státy mají své nápady poslat do Bruselu nejpozději začátkem příštího týdne.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nicméně loni netajila velké ambice. Ohlásila, že přichystá „hlubokou reformu“, jejímž cílem bude větší ochrana spotřebitele. Komise by ráda v první řadě vytvořila mechanismus, který odpoutá koncové ceny pro spotřebitele od krátkodobých výkyvů na trzích s fosilními palivy. V prudkém vzestupu ceny zemního plynu, jehož dodávky využilo Rusko jako mocenský bič na Evropu, spatřuje hlavní spouštěč energetické krize.

Vojenský konflikt zastihl Evropu zcela nepřipravenou – v situaci, kdy celý kontinent zavelel k ústupu od fosilních paliv, aniž by měl jasno, čím odstavované zdroje nahradí. A rovněž se nevědělo, zda zvládne vyrábět dost, i když zrovna nefouká či nesvítí. Už teď je jasné, že hodně návrhů bude vedeno snahou posílit evropskou energetickou soběstačnost, avšak nedá se příliš čekat, že by unijní lídři nějak uhnuli z nastaveného směru, tedy ještě většího příklonu k obnovitelným zdrojům.

Ať se vyplatí stavět nové zdroje

Evropa bude také hledat model pro zajištění optimální výše cen, které poskytnou přiměřenou míru jistoty pro investice do energetiky. Ceny elektřiny a plynu v předchozím desetiletí sice těšily spotřebitele, ale investory spíše odrazovaly. Bez (státních) záruk nedávala výstavba nových zdrojů finančně smysl. Vznikaly jen nové větrné či fotovoltaické elektrárny, pro něž Evropa připravila celou řadu podpor.

Česko chce, aby EU zjednodušila pravidla pro různé formy investorských pobídek. Jde hlavně o to, aby státy mohly vedle obnovitelných zdrojů podpořit i výstavbu jaderných elektráren. Unie to sice přímo nezakazuje, ale schvalování konkrétních modelů podpory vždy dlouho trvá.

Člen představenstva Centropolu Jiří Matoušek se domnívá, že Evropa by se měla vrhnout také na reformu obchodování s emisními povolenkami, které zatěžují výrobu v konvenčních elektrárnách. Dávalo by podle něj smysl nastavit maximální cenu někde mezi 35 a 40 eury za vypuštěnou tunu CO₂ a také zavést model jejího řízení, podobně jako národní banky řídí inflaci. Aktuálně se ceny pohybují kolem 95 eur. „Současně by se mělo investorům mimo energetický trh zamezit obchodovat s nimi a k tomu uchovat výnosy pouze pro budoucí investice do energetiky. Alter­nativně emisní povolenky nahradit uhlíkovou daní,“ říká Matoušek.

Unie by se podle něj také měla zaměřit na zajištění likvidity na trhu. Burza potřebuje dostatečný počet relevantních obchodů, aby generovala reálnou cenu. Nesmí zamrznout, což se loni při vysokých cenách stalo. Kvůli požadavkům na vysoké burzovní garance se řada obchodníků dostala do problémů. Hledá se i cesta, jak ochránit burzu před spekulacemi s cenami elektřiny či plynu.

Už brzy bude jasněji, zda byro­kratické zásahy do trhu přinesou li­dem a firmám přijatelnější ceny elektřiny a plynu. A zda vůbec nějaký trh zůstane.