Na obzoru je období dlouhodobé stagnace provázené vysokou inflací. Pokud přijde, budou investoři mnoho let chudnout.
V příštích několika letech nás podle Mikuláše Splítka, portfoliomanažera ve společnosti Erste Asset Management, čeká období vysoké inflace a stagnující ekonomiky. „Pro burzy to znamená, že akcie nemusí nominálně nijak zvlášť poklesnout, trh půjde takzvaně do strany, s tím, že bude kolísat o pár procent nahoru a dolu. Jelikož ale zůstane vysoká inflace, tak akcionáři reálně ztratí kupní sílu,“ vykresluje Splítek svou představu budoucnosti, jejíž naplnění by investory rozhodně nepotěšilo.
Jak podle vás bude vypadat příští rok na akciových trzích?
Když čtu výhledy různých investičních bank, tak ze všech sálá, že ještě chvilku bude zle a pak už to bude dobré. Já mám pocit, že to je možná úplně opačně. Střednědobě to je dost špatné, a jen teď si možná krátkodobě vydechneme.
Co je dlouhodobě špatně?
Americká korporátní a politická kultura se za poslední dekády ve spoustě věcí změnila k horšímu. Firmy jsou v průměru z pohledu marží dvakrát ziskovější než v 70. letech minulého století, ale často z dosti problematických důvodů. Například kvůli tomu, že v jednotlivých sektorech ekonomiky došlo k poklesu počtu firem na burze, trh ovládlo menší množství větších hráčů, kteří využívají výhod z rozsahu. Podniky mají zároveň kvůli úpadku odborů větší vyjednávací sílu oproti svým zaměstnancům, se kterými se tak dělí o menší podíl zisku, než tomu bylo dřív. Firmy si také téměř zmonopolizovaly výzkum a vývoj, a za všechny tyto výsady přitom neplatí vyššími daněmi či regulací, ale přímo naopak. Regulace i zdanění se snížily. S tím souvisí i některé negativní jevy ve společnosti, například vyšší příjmová i majetková nerovnost. Přijde mi ale, že tenhle vývoj se teď láme. Vlivy, které pomáhaly akciovým trhům, tedy nízké sazby nebo rostoucí globalizace, se otáčí.
Poprvé za 15 let, co se na trzích pohybuji, jsem pozitivnější ohledně vývoje evropského akciového trhu než amerického.
Co to tedy bude znamenat?
Předpovídat budoucnost je těžké, nikdo neví, co se stane. Můžu ale naznačit, co se vlastně odehrálo. V předchozích deseti letech se globálně natisklo a do oběhu dostalo na 30 bilionů dolarů. Když si to porovnáte s kapitalizací celého akciového trhu, tak zjistíte, že má v současnosti globálně hodnotu asi 100 bilionů dolarů. Před deseti lety měl přitom objem jen asi 60 bilionů. Nechci tím říct, že všechny ty nové peníze šly do akcií, převodní mechanismus je tam ale jasný. A odpovídá tomu nárůst státního a korporátního dluhu. Za předchozích deset let narostl ve Spojených státech asi o 90 procent, přičemž růst korporátních zisků do doby před covidem byl jen zhruba poloviční. A ještě ho podpořilo snížení daní a menší úrokové náklady díky extrémně nízkým úrokovým sazbám. Jinými slovy, produktivita firem nebyla příliš valná a dvouciferné výnosy akciovém trhu byly hnány primárně růstem ohodnocení a změnami ve finanční soustavě.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 60 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Beru na vědomí, že budu dostávat obchodní sdělení, týkající se objednaných či obdobných produktů a služeb společnosti Economia, a.s. Odmítnout zasílání
Můžete si prohlédnout kompletní nabídku,
která obsahuje i tištěné vydání.
Pokud potřebujete poradit, napište nám, nebo zavolejte na +420 233 071 111
Pokud potřebujete poradit, napište nám,
nebo zavolejte na +420 233 071 111