Aktuální číslo časopisu Ekonom
Martin PetříčekDát na střechu fotovoltaické panely a začít si vyrábět elektřinu pro svůj vlastní dům je vcelku jednoduché. Ale co s přebytkem? Třeba když odjedu na dovolenou a bateriové úložiště už je plné? Podle současných pravidel sice mohu přebytky prodávat obchodníkům do sítě, ovšem za zlomkovou cenu. A ve chvílích, kdy budu elektřinu potřebovat, ji od nich budu kupovat za sazbu plnou, což není moc výhodné. Pokud projde novela energetického zákona, postavení spotřebitelů se v tomto směru výrazně zlepší.
Úprava zcela nově zavádí možnost vytvářet energetické komunity a společenství. Jejich členové by pak mohli vyrobenou elektřinu jednoduše sdílet skrze veřejnou distribuční síť včetně slevy na distribuci, která by zohlednila vzdálenost mezi místem výroby a spotřeby. Čím blíže, tím méně. Samovýrobce neboli aktivní zákazník by mohl nabídnout nespotřebovanou elektřinu dalším členům společenství. Cenu za přetoky si stanoví samo společenství, přičemž jeho hlavní motivací není tvorba zisku.
Ale nemusí jít pouze o sdílení elektřiny uvnitř komunity nebo družstva. „Princip aktivního zákazníka přináší možnost vyrábět elektřinu třeba na střeše na chalupě a spotřebovat ji v bytě ve městě,“ říká předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Dodávky do sítě z fotovoltaiky na chalupě by se odečetly z odběrů, které by ve stejnou dobu dodával obchodník do bytu ve městě. Tím by zákazník mohl ušetřit hodně peněz. A sdílení by mohlo fungovat třeba i v rámci rodiny.
Podle propagátorů uleví komunitní energetika při platbách za energie a pomůže i domácnostem, které na vlastní fotovoltaiku nebo větrník nemají.
Zmatky kolem kvalitního návrhu
Norma, jež to všechno má umožnit, je připravená. A vcelku kvalitně. „Návrh ministerstva průmyslu a obchodu dokonce napravuje některé nedostatky a obecné formulace, kterými trpí evropské směrnice, což zkomplikovalo jejich transpozici v řadě členských států,“ říká právnička Unie komunitní energetiky Eliška Beranová.
Maximální výkon komunitní energetiky do roku 2040
Ministerstvo mělo návrh poslat dalším institucím k připomínkám už minulé úterý, do uzávěrky týdeníku Ekonom tak však neučinilo. Sám ministr průmyslu Jozef Síkela přitom považuje komunitní energetiku za jeden ze „základů bezpečné a udržitelné energetické budoucnosti“. Nedávno prohlásil, že chce mít tuto oblast legislativně ošetřenou do konce roku. Což se vzhledem k délce legislativních lhůt nezdá příliš pravděpodobné. Po zohlednění případných připomínek musí návrh projít ještě přes vládu i parlament.
Úřad tvrdí, že je potřeba mít novelu precizně připravenou. „Nyní probíhají poslední analýzy technických parametrů novely a její konzultace s vládními poradními orgány, jako je například Národní ekonomická rada vlády,“ říká mluvčí ministerstva Marek Vošahlík. Na dotaz, kdy se počítá s jeho odesláním do legislativního procesu, však neodpověděl.
Bez ukotvení v zákoně však nelze dost dobře začít. Členka rady Energetického regulačního úřadu Martina Krčová říká, že bude trvat rok až tři, než se vše dobře nastaví. „Komunitní energetika je nástrojem demokratizace energetiky. Nikdo tu nechce nic remunicipalizovat, nebo dokonce znárodňovat, jen se chce využít dostatečně přebytky z obnovitelných zdrojů v místě výroby a vyrovnat je s místní spotřebou. Nikdo jiný to z celonárodní úrovně nedokáže lépe provést a uřídit než právě účastníci místních komunit,“ říká Krčová.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
