Středa krátce po poledni. Na hlavním náměstí v Lysé nad Labem se to hemží lidmi. Stolky před kavárnou MaKa coffee, která otevírá ve všední dny už v sedm ráno, jsou plně obsazené, hosté jsou především mladí a popíjejí flat white. Opravdový ruch ale začne, až se lidé začnou vracet z práce. To pak ožije především nedaleké nádraží. Teď se ve skoro desetitisícovém městě nachází ani ne polovina obyvatel.

Druhá půlka pracuje především v Praze. Její okraj je odsud vzdálený 30 kilometrů, vlaky tam jezdí každou půlhodinu, cesta trvá 40 minut. Po dokončení modernizace trati, čehož se místní dočkají v následujících měsících, to bude jen 30 minut, protože soupravy budou moci místo maximálních 90 kilometrů v hodině jezdit 140.

K nejbližšímu sjezdu z dálnice D10 je to z parkoviště na náměstí sotva 10 minut. Pro nejbližší okolí je to průjezdné město a brzy mu uleví obchvat kolem východního okraje. Právě potřeba zrychlit dopravu byla prioritou Lysé nad Labem, která vyhrála letošní ročník soutěže Město pro byznys. Hodnotí se v ní úroveň podnikatelského prostředí a vstřícnost veřejné správy. Čerpá se z veřejně dostupných dat, ale i z poznatků mystery shoppingu.

Vítěz je podobně unikátní jako ten loňský, tedy dvojměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Lysá nad Labem leží docela nedaleko a jako obec s rozšířenou působností má pod sebou i Milovice, což bylo pro soutěž významné. Zatímco ale minulí vítězové tvoří celek vedený týmž starostou, Lysá a Milovice mají vlastní zastupitelstvo a hlavně tam z hlediska rozvoje panuje úplně jiná situace.

Po volbách změna směru

Za dobré výsledky ve všech parametrech, ve kterých byla tato obec úspěšná a předehnala ostatní, vděčí ORP Lysá Milovicím. Vynikají růstem počtu obyvatel i podnikatelů, vysokým podílem mladých lidí, množstvím nově dokončených bytů a také čerpáním dotací. Co mají obě města společného, je právě situace popsaná v úvodu. Lysá i Milovice potřebují dobré dopravní spojení s Prahou, protože obě jejich nádraží vytěžují ráno i odpoledne tisícovky lidí. Z části to jsou „noclehárny pro Pražany“.

V Lysé nad Labem, nejlepší obci pro byznys, končí éra velkých stavebních investic. Teď půjde o vztahy s podnikateli a komunitu.

Vedle sebe se tu odvíjejí dva různé příběhy. První vypráví o historickém městě, jehož zlatý věk byl v době baroka, a druhý popisuje dvacet let proměn bývalého sídla posádky sovětské armády. Po vojácích tu zbylo 5 tisíc bytových jednotek, které se postupně osidlují. Počet obyvatel se zde zvýšil z dvou tisíc na aktuálně evidovaných dvanáct tisíc.

„Milovice jsou nyní už větší než Lysá. Tím, že se zde staví i nové bytové domy, jsou nemovitosti ještě stále cenově dostupné. V Lysé jsou dražší, protože jich město už tolik nemá,“ říká starosta Karel Otava. „Do Milovic často míří i občané Lysé, protože mají větší počet velkých obchodů. Počet hospod a dalších služeb je ale stále vyšší v Lysé. Je to přece jen město s hlubokou historií. Nastěhovat se je poměrně jednoduché, ale rozvoj podnikání potřebuje vždy čas,“ říká Otava, který po šesti letech ve funkci končí. Volby vyhrála s drtivou převahou opozice –⁠spolek Lysá nás spojuje.

Za poslední čtyři roky se v Lysé proinvestovalo 900 milionů korun, především do dopravy a infrastruktury. Postavila se sportovní hala, díky rekonstrukci historické vily vznikla nová školka a rozšířena byla jedna ze škol. Přímou podporu podnikání představuje stavba obchodního centra.

Budoucí vedení města se chce zaměřit jinam. „Lysá byla vždy zemědělskou oblastí a to je věc, kterou potřebujeme rozvíjet. Zvláště řešit vztahy s zemědělci, jak jim jako město můžeme pomoct. Potřebujeme zažehnout souznění s obyvateli, podpořit je v technologickém rozvoji. Výhledově je i vtáhnout do řešení městské energetické soběstačnosti, což je nová agenda, kterou musíme otevřít,“ říká lídr vítězné strany a kandidát na starostu Karel Marek. Lysá nás spojuje na radnici zaujme 80 procent křesel a orientuje se víc na podporu komunitního života a drobnějšího podnikání, než aby lákala velké investory či zaměstnavatele. „Lysá nemá průmyslovou zónu a budovat ji nebude, protože by měla vzniknout u letiště v Milovicích,“ říká dosluhující starosta.

Podnikání v menším

Podnikatelské prostředí v oceněném mikroregionu s výjimkou covidového roku 2020 každoročně roste. Počet živnostenských oprávnění se zvýšil za posledních pět let o dva tisíce, obec jich nyní eviduje přes devět tisíc.

Dominuje tedy zemědělství. Největší agrofirma Motanto Valtr tu má rozsáhlé skleníky a zásobuje květinami a sadbou velké obchody v širokém okolí. Dále je tu Bramko a ZVO, vedle nichž funguje řada menších podnikatelů. Sektor je největším zaměstnavatelem a většinu práce včetně kvalifikované v něm vykonávají cizinci, kteří tu žijí dlouhodobě.

Z větších výrobních firem v Lysé sídlí výrobce železobetonových nosníků a konstrukcí Prefa, nejstarším podnikem je Kovona. Výrobce plechového nábytku funguje od roku 1913. Za komunismu měl na ten sortiment monopol, po revoluci zažil bouřlivé období a ustálil se na 120 zaměstnancích, většinou místních. Další dojíždějí 30 kilometrů do Mladé Boleslavi, většinou pracují v automotive.

Turisty město láká na osobu hraběte Františka Antonína Šporka, který Lysou proměnil na přelomu 17. a 18. století, nejvíc návštěvníků ale přitahuje Výstaviště. Rozvíjí se od 90. let a ročně pořádá dvacet až třicet výstav, největší z nich jsou Zemědělec, Chovatel nebo Natura Viva. Ročně areál navštíví více než 200 tisíc lidí. Má strategickou polohu poblíž nádraží i centra a v okolí se nachází řada hospod a obchodů. Pár set metrů odtud je i zámek a jeho zahrada se sochami Matyáše Bernarda Brauna.

Lysou proslavuje i dostihové závodiště. Počátkem 90. let minulého století ho zprivatizovala závodnice Eva Palyzová, která byla dvakrát druhá ve Velké pardubické, zatímco její manžel Ferdinand Palyza ji v roce 1953 vyhrál. Nyní ho vlastní jejich syn a starají se o něj vnuci prostřednictvím Občanského spolku Hippodrom. Tři až čtyři dostihové dny za rok navštíví pokaždé až 5000 lidí. „Na odměny pro vítěze jsme letos při májové steeplechase věnovali 1,2 milionu korun. To na vstupném nevyděláte. Nešlo by to bez podpory města, kraje i ministerstva a také dlouhodobých podporovatelů, těch máme hodně. Přidávají se i lokální firmy, letos jsme pro spolupráci získali třeba milovický zábavní park Mirakulum,“ říká jedna z hlavních postav spolku a syn majitele Lukáš Palyza. S bratrem a otcem mají každý své podnikání v zemědělství a zázemí závodiště pro něj využívají.

Související