Ačkoliv se zdálo, že válka na Ukrajině veškeré zelené aktivity firem přibrzdí, nestalo se tak, shodli se účastníci debaty týdeníku Ekonom s názvem ESG – České firmy a udržitelné podnikání. Naopak se podle nich zásadně mění vnímání samotných požadavků evropské strategie ESG. Ředitel pro tuto oblast ve společnosti KPMG Martin Křivánek se dokonce domnívá, že začínají dávat smysl i obchodně, neboť jejich plnění představuje nejen rizika, ale hlavně příležitosti.

„Když se podíváte například na ceny různých energetických zdrojů, tak budování těch obnovitelných dnes už není pro firmu jen nějaký aktivismus, snaha pomoci planetě, už má relevantní byznys záměr. Jak domácnostem, tak i společnostem se při stávajících cenách plynu začíná vyplácet,“ zdůvodnil Křivánek.

Mění se celá energetika, potvrdila chief sustainability officer skupiny ČEZ Kateřina Bohuslavová. Tři propojené aspekty podnikání, tedy ekologie (E), sociální sféra (S) a správa a řízení (G), její firmě umožní být „robustnější, stabilnější a transparentnější“.

To, že důraz na ESG v mnohých případech vede k vyšší konkurenceschopnosti, ukazují i nedávné studie. Pokud je strategie nastavená správně, je podle Filipa Gregora z expertní skupiny Frank Bold podkladem pro významná obchodní rozhodnutí a představuje cestu k úsporám. „Klíčové je být informovaný o obsahu EU standardů a co nejdřív začít sbírat nefinanční informace o společnosti. Například o uhlíkové stopě. Firmy totiž potřebují dva až tři roky, aby zavedly dobrý systém sběru dat z dodavatelského řetězce, který je pro tento výpočet nezbytný,“ upozornil.

Počet firem, které se poslední měsíce snaží přizpůsobit požadavkům souvisejícím s udržitelností, narůstá i v Česku. Průzkum Svazu průmyslu a dopravy mezi stovkou průmyslových firem na přelomu letošního května a června ukázal, že povědomí o nové povinnosti reportovat takto o vlastním podnikání má 71 procent majitelů a odpovědných manažerů. Až 87 procent jich uvedlo, že se věci aktivně věnují. Z velkých firem má 63 procent vypracovanou strategii udržitelnosti a pravidelně s cíli seznamují zaměstnance.

Nefinanční hodnocení zajímá banky

Konečnou verzi standardu udržitelného podnikání představí Evropská unie v listopadu, pak budou firmy informovat o vlastním ESG podle jednotného formátu. Nejdříve, ve finanční zprávě za rok 2024, budou muset takto reportovat velké společnosti, ty malé a střední kotované na burzách přijdou na řadu od roku 2026, ačkoliv budou moci požádat o dvouletý odklad.

Už teď jsou ale nefinanční informace důležité, především pro investory a banky. Jak v debatě potvrdil ředitel firemního bankovnictví UniCredit Slavomír Beňa, je to velké téma: „Jednak principy ESG zavádíme a aplikujeme na svůj vlastní provoz, ať už jde o cirkulární ekonomiku nebo správu energií, případně o rovnost pohlaví nebo podporu žen v řídicích funkcích.“ Prioritou je ale teď úvěrování udržitelných projektů firem. „V našem portfoliu máme už asi dvacet procent takových, které klasifikujeme jako ESG. To představuje přibližně 33 mi­liard korun,“ doplnil Beňa.

Nejde jen o to, kritéria ESG plnit, ale i o umění informovat. Chybně předaný údaj může firmě snížit rating.

Průzkumy jejich firemní klientské databáze prý ukazují, že tématu se věnuje zhruba 60 procent firem. Nejvíc je zajímá energetická náročnost výroby, pak genderová rovnoprávnost. Podle Křivánka banky začaly mnohem víc komunikovat s klienty a žádat je o více informací k ESG i proto, aby jim dokázaly nabízet lepší produkty.

Že v takové situaci udržitelnost stále více dopadá na chod firem, vyzdvihl Jan Nový, ředitel zodpovědný za tuto oblast v Progresus Invest Holding. „Majitelé ho už zakládali s myšlenkou udržitelnosti, chtěli investovat a podnikat v oblastech, které propojují slovo život se slovem lepší. Nejde jen o závod v Rýmařově, kde stavíme dřevostavby, ale třeba i o investice do probiotik, do vývoje mycelia, tedy materiálu, který budeme vyrábět na bázi dřevodesek z podhoubí a z celulózového odpadu. Je recyklovatelný z 97 procent,“ popsal.

Vědět, kde se vzal zisk

Důležité také je, aby manažeři o svých krocích k udržitelnosti uměli patřičně informovat. Jak podotkla Bohuslavová z ČEZ, u firem kotovaných na burze hodnotí přístup k ESG i ratingové agentury a ty se řídí informacemi, které z podnikání sama společnost zveřejní. „Všechno, co děláme a co rating bere v potaz, musí být ověřitelné, veřejné a měřitelné,“ připomněla.

Dotazníky ratingových agentur jsou podle ní velice komplexní. „Pro nás byla základem všeho analýza, v níž jsme zjistili, že spoustu věcí už umíme a děláme je, ale neumíme o nich komunikovat, nebo ne dostatečně čitelně,“ přidala. Třeba zkreslení nějakého údaje špatným překladem přebírá software využívaný k ratingovému hodnocení, vůbec jej pak nemusí být možné dohledat a firma zbytečně přichází o body.

Účastníci debaty se shodli, že jestli má byznys v něčem stále ještě nedostatky, je to nerovnoměrnost, s jakou se jednotlivým složkám ESG věnují. Zatím kladou hlavní důraz na životní prostředí. Může to být i tím, že tady jsou údaje měřitelné. „Dobře změříte emise, ale hůř už lidskou spokojenost,“ vysvětlila Bohuslavová.

Křivánek nicméně upozornil, že i v dalších kritériích udržitelnosti je vidět pokrok. „V EU i v Česku je právní systém na pokročilé úrovni a také oblast governance tomu odpovídá. Konkrétně třeba u praní špinavých peněz nebo různého odměňování,“ konstatoval. A podobně je to podle něho i s rovností pohlaví spadající do sociálního prostředí u zaměstnavatelů.

Česko nemá typické problémy, jež by sem spadaly, jako je třeba dětská práce nebo hladomor. „Více je tak možné zaměřovat se na bezpečnost práce, wellbeing zaměstnanců, spravedlivé odměňování nebo vyváženost pohlaví,“ dodal specialista KPMG. Ukazuje se také, že zvlášť pro mladé lidi bývá chování firem v této oblasti kritériem při volbě místa.

Zaměření dovnitř ale nestačí a firmy už často sledují, jak kritéria ESG plní jejich partneři či dodavatelé, což bude podmínka obsažená v chystaných evropských standardech udržitelného reportování. Někteří mohou působit v oblastech, kde sociální rizika a problémy existují. Podstatné je to zvláště pro velké koncerny.

Cíle ale musí být realistické, upozornila Bohuslavová. Žádná firma nebude udržitelná, když bude žít „ze vzduchu“. ESG bere jako formát, který říká, že nezáleží jen na tom, co udělá se ziskem, ale i na tom, jak k penězům přišla a zda při tom někdo netrpěl.

Související
Zobrazit