Jak lepší auta, počítače, džíny a videa porazily komunismus

Souboj mezi kapitalismem a socialismem skončil mezi lety 1988 a 1992 vítězstvím trhu, soukromého vlastnictví a osobní iniciativy nad plánem, byrokracií a zestátněnou ekonomikou. Tedy hospodářským i politickým rozvalem východního bloku vedeného Sovětským svazem. Následovala jeho bolestivá transformace a adaptace na efektivnější západní systém. Důvody tohoto vítězství i stručný průběh a výsledky tržních reforem připomene další díl seriálu týdeníku Ekonom o vývoji světového byznysu.

Západ na koni

Klíčová byla 70. léta minulého století. Ještě v jejich polovině se sovětský systém zdál konkurenceschopný, v závěru mu už začal docházet dech.

Ekonomiky západních velmocí, zejména USA, procházely dílčími krizemi, čelily inflaci a začaly se zadlužovat. Současně ale uměly vy­užívat inovací a vědecko‑technických poznatků. Na obrátkách nabírala elektronizace, komputerizace i automatizace, které měnily podobu samotné společnosti.

Lidé se přesouvali z továren do kanceláří, služby získávaly převahu nad průmyslem. A západní výroba se s růstem nadnárodních společností vydala za levnější pracovní silou a měkkou ekologickou legislativou do rozvojového světa. Přičemž finanční efekty tohoto přesunu zůstávaly v mateřských firmách.

V hospodářské politice USA s nástupem prezidenta Ronalda Reagana převládly neokonzervativní recepty, omezoval se vliv státu na ekonomiku a redukovaly se sociální výdaje. Více peněz bylo na investice. Podle akademického ekonoma Jozefa Faltuse se za Atlantikem podařilo obnovit hospodářský růst, zastavit pokles dolaru, zmírnit inflaci a vysokou úrokovou mírou do tamních bank přilákat zahraniční kapitál. Zatímco jinde ve světě byly vojenské výdaje přítěží, v USA se staly rozvojovým faktorem, protože se rychle prosakovaly do civilních oblastí. Do vojenské sféry přitom plynulo 60 procent federálních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj. V každém případě USA hrály prim v elektrotechnice, letectví, chemii, ve výrobě přístrojů, medicíně a také ve všem, co bylo spojeno s průzkumem vesmíru.

Postkomunistické země se transformovaly, Západ rostl dál. Pomohla mu i deregulace a odstranění obchodních bariér.

Vysoká míra investic a promyšlené zásahy státu urychlovaly tempo hospodářského růstu také ve Francii. Vzhůru tam šlo strojírenství i jaderný průmysl. Hlavním motorem západoevropské ekonomiky se ovšem stala Spolková republika Německo. Objemem exportu překonala i USA a vývoz se přitom opíral o kvalitu výroby, výhodné ceny, pohotový servis i přizpůsobivost požadavkům světového trhu. Navíc se západoněmecká společnost vyznačovala vysokým stupněm stability, protože díky vysoké životní úrovni se dařilo udržovat sociální smír.

Ekonomická úroveň kapitalistických a socialistických zemí v době pádu komunismu

Zvětšit přes celé okno

Objemem ekonomiky ale západní Němce předstihlo Japonsko, které vyrostlo díky spojení moderních technologií s vysokou intenzitou práce. Stát podporoval technicky a vědecky náročná, ale energeticky a materiálově úsporná odvětví, například optiku, spotřební elektroniku či výrobu robotů. Ke klidu přispěl společensky podporovaný princip setrvání pracovníka u jednoho zaměstnavatele po celý aktivní život. Hospodářská politika navíc byla předvídatelná vlivem zvláštnosti japonské politiky. S jedinou výjimkou až do konce 80. let v zemi neustále pragmaticky vládla Liberálně demokratická strana. Prosazovala podporu průmyslu a exportu, ochranu vnitřního trhu a systém prognózování jako vodítka pro rozhodování průmyslových konglomerátů fungujících kolem bank.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 70 % článku.

Předplatit za 29 Kč měsíčně

První 3 měsíce, pak 199 Kč měsíčně

S předplatným získáte

• Web Ekonom.cz bez reklam
• Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
• Možnost ukládat si články na později

Nebo

Přihlásit se a dočíst článek

Vaše e-mailová adresa:* Proč ji potřebujeme?

Zadejte prosím platný e-mail. Tento e-mail je již použit. Zadejte jiný nebo se přihlaste

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Nechci dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s.

Přeji si dostávat obchodní sdělení společnosti Economia, a.s., týkající se též jiných než objednaných či obdobných produktů. Informace o zpracování osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení jsou dostupné zde.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.

Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.