Obrazovky ve výrobní hale i na chodbě k jídelně ukazují spotřebu energií. Zobrazují aktuální údaje na jednotlivých pracovištích, u každé části výrobní linky, průměrnou spotřebu i odchylky od předchozích směn. Pracovníci závodu Knauf Insulation v Krupce kousek od Teplic čísla i grafy na obrazovkách bedlivě sledují. Jsou finančně motivováni, aby energií šetřili. Hlídat všechno, včetně drobných odchylek dává smysl. Při současných cenách tvoří výdaje na energie až 40 procent výrobních nákladů.

Díky nepřetržitému sledování spotřeby mají zaměstnanci okamžitou zpětnou vazbu. Ve fabrice, kde vyrábějí minerální vlnu pro zateplení, díky nasbíraným datům vědí, na jakou spotřebu energií mají při výrobě cílit. Je‑li odběr vyšší, něco nesedí. Třeba operátoři něco špatně nastavili, zapomněli snížit otáčky ventilátoru nebo dostatečně nevyčistili stroj po předchozí várce. Byť pro laika to vypadá, že z linky sjíždí pořád stejná minerální vlna, výrobky se vždy drobně liší podle požadavků jednotlivých odběratelů.

Výroba minerální vaty jede v průmyslové zóně v Krupce od roku 2006. Už o pár let později přistoupili k prvním větším projektům na úspory energie. Nejprve se zaměřili na osvětlení, v první fázi instalovali inteligentní svítidla ve výrobních halách, později i na venkovní plochy. Jsou přísně směrové a automaticky nastavují intenzitu podle aktuálních podmínek a požadavků na osvětlení jednotlivých pracovišť. Obvyklé zářivky a výbojky nahradili LED svítidly. Vedle výrazné úspory energie vykazují i nižší náklady na údržbu a přispívají ke snížení světelného smogu.

Od roku 2016 šetří v Krupce také vodu. Udělali hlubinný vrt, který sahá do hloubky 160 metrů, a postupně ho rozšiřují. „Zpočátku jsme uspořili kolem 40 procent pitné vody z městské sítě. Nyní voda z vrtu pokryje asi 60 procent celkové spotřeby závodu a chtěli bychom se dostat až na 75 procent,“ říká energetická manažerka závodu Pavla Rybolová. Nebylo to jednoduché, hlubinný vrt musí povolit Český báňský úřad. Návratnost investice se nakonec pohybovala kolem tří let.

Od letoška také v závodě používají nový turbokompresor na výrobu stlačeného vzduchu, který uspoří deset procent spotřeby elektřiny. Návratnost je kolem 2,5 roku. Další tři procenta úspor mají od příštího roku přinést fotovoltaické panely. Může to vypadat jako drobnost, ale tento objem odpovídá spotřebě závodu bez výrobních technologií. Pokryje svícení, ohřev vody či elektřinu z běžných zásuvek.

Jak se neustále vylepšovat

V Krupce se ovšem snaží uspořit i přímo ve výrobním procesu. Například se ve vstupech do výroby snaží zvyšovat podíl střepů – tedy recyklátu – na úkor primárních surovin, jako je sklářský písek či další minerály. „Nyní je podíl střepů zhruba 70 procent, chtěli bychom ho navyšovat až k 80 procentům. Střepy lze totiž tavit při mírně nižších teplotách, což šetří energii,“ říká manažer kvality Knauf Insulation v Krupce Jiří Watzek.

80 %
firem nemá zafixované ceny energie na rok 2023

Ve vaně, kde se vstupní suroviny taví, dosahuje teplota zhruba 1200 stupňů Celsia. Ze čtyř pětin se na udržování vysokých teplot využívá plyn, ze zbývající pětiny elektřina. Linka je v chodu nepřetržitě. „Bez dodávek plynu výrobu nezachováme. S pomocí elektřiny bychom nějakou dobu dokázali udržet vanu v chodu, ale nemohli bychom vyrábět. Pokud by měl výpadek trvat delší dobu, bylo by třeba vanu řízeně vypustit, aby se nezničila. Kdyby v ní hmota ‚zmrzla‘, byl by to konec, museli bychom celou vanu vyhodit,“ říká Rybolová.

Watzek dodává, že hledají i další cesty, jak spotřebu plynu snížit v celém výrobním procesu. Může jít o drobnosti, jako třeba omezení počtu zapojených hořáků, změna balení hotového produktu, které dohromady ušetří pár procent celkové spotřeby. Ale i to může ve výsledku pomoci.

„Snažíme se o neustálé vylepšování, motivujeme zaměstnance, aby přicházeli s nápady, kde se ještě dá uspořit energie. Je třeba nastavit celou firemní kulturu, aby se zaměstnanci se svými nápady nebáli přijít za šéfem. Velkou změnu můžeme udělat třeba jednou za deset let, když měníme vanu, která je v srdci naší výroby. Ale během tohoto období může dělat malé investice a snižovat energetickou náročnost,“ říká manažer kvality.

Sama společnost přitom díky svým výrobkům pomáhá snižovat spotřebu jiným. Každá megawatthodina, kterou v Krupce vloží do výroby minerální vlny a s níž si pak lidé zateplí svůj dům, ušetří následně čtyři až deset megawatthodin díky nižší spotřebě na vytápění. Záleží pochopitelně na stavu a stáří zateplované budovy.

Každá megawatthodina, kterou v závodě Knauf Insulation v Krupce vloží do výroby minerální vlny, se rychle vrátí.
Každá megawatthodina, kterou v závodě Knauf Insulation v Krupce vloží do výroby minerální vlny, se rychle vrátí.
Foto: Václav Vašků

Když inovace, tak v úsporách

Stejně jako Knauf Isulation, mnoho dalších firem hledá úspory a přísně kontroluje spotřebu energií řadu let. Jinde to však zatím nebyla priorita. Prudký růst cen energií ovšem přinutil i tyhle podniky velmi pečlivě hlídat náklady. Ukazují to například výsledky aktuálního průzkumu ČSOB Index inovací. „Pokud nyní firmy inovují, tak jde nejčastěji o energetické úspory, které ještě před rokem nebyly tak dominantní. Teď je uvedlo přes 40 procent respondentů, loni to byla méně než třetina,“ říká člen představenstva ČSOB Ján Lučan. Od inovací v jiných oblastech naopak firmy proti loňsku ve větší míře upouštějí.

Čerstvý průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR ukazuje, že 60 procent oslovených podniků chystá pořízení fotovoltaické elektrárny. Téměř 53 procent plánuje úspornější osvětlení, 26 procent společností chce modernizovat otopnou soustavu. Zhruba 18 procent uvažuje také o zateplení budovy, v menší míře podniky zvažují instalaci vlastních tepelných čerpadel či změnu výrobní technologie. „Chystáme se hlavně kvůli úsporám zavést tepelná čerpadla vzduch–voda. Teď jsme také vyměnili LED světla,“ říká majitelka Penzionu Keramika z Děbolína u Jindřichova Hradce Romana Hulíková.

Spotřeba energie
Spotřeba energie
Foto: Economia

Přílišné cílení inovací pouze na energetické úspory by mohlo pro firmy do budoucna přinést obtíže. „Takřka polovina firem kvůli vysokým cenám energie omezila ostatní plánované investice. To může být do budoucna problém, protože podniky mohou ztratit konkurenceschopnost,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Jak uřídit energii uvnitř

V mnoha firmách navíc stále existuje značný prostor, jak uspořit. Vedle zateplení pláště či střechy nebo výměny oken a zlepšení nákupu energií jsou to právě úspory uvnitř budov, kdy může pomoci důsledný management energií.

„Vnitřní část budovy nabízí prostor pro relativně rychlé a účinné optimalizace. Ať už zavedením rychlých a cílených technologických úprav, nebo identifikováním toho, kde dochází k častému a vysokému plýtvání energiemi. Leckdy se dá takové plýtvání omezit, aniž by se snížil komfort, stabilita nebo bezpečnost,“ říká Michal Petřík, ředitel společnosti Buildsys, jež se specializuje na automatizaci technologií v komerčních budovách.

Nejrychlejší a nejefektivnější řešení úniku peněz je podle něj zacílit na spotřebiče, jako jsou například vzduchotechnika či vytápění nebo chlazení, a u výrobních závodů na výrobní technologie. Smysl dává zaměřit se i na pracovníky – na všechny, nejen na ty, co mají co do činění s technologiemi či údržbou.

Zároveň je vhodné cílit na automatizaci technologií. K tomu patří i sledování dat, analytika, procesní a preventivní reakce. „Ohromný potenciál se ukrývá v centrálním řízení technologií a detailní práci s historickými daty a trendy. Na jejich základě se dají efektivně upravovat provozní parametry nebo přijímat různá preventivní opatření. Je vhodné řešit všechny části společně,“ říká Petřík.

„Největší potenciál úspor vidíme na hospodaření s teplem a chladem. Často se setkáváme s případy, kdy objekty či areály disponují moderními technologiemi i kvalitními systémy měření a regulace, ale ty nefungují optimálně, protože chybí aktivní práce s těmito systémy i daty, které poskytují,“ říká šéf společnosti SSI Energy Jiří Vágner.

Ohromný potenciál se ukrývá v centrálním řízení technologií, využívání přehledů a detailní práci s historickými daty a trendy.

Ředitel společnosti OKIN Facility CZ Jaroslav Vaněk spatřuje největší příležitost k úsporám v oblasti energií zejména v průmyslovém sektoru. „Jde zejména o odvětví, která se neobejdou bez energeticky náročných výrobních technologií, jako jsou ocelářství, sklářství, strojírenství, chemický či automobilový průmysl. Nelze ale opomenout i menší či střední výrobní závody, rozrůstající se logistické parky i větší administrativní budovy,“ popisuje Vaněk.

Podle Petříka se právě u objektů s rozsáhlými a výkonnými systémy vytápění, chlazení nebo s velkým počtem vzduchotechnických jednotek dá dosáhnout největších změn. „Energetická náročnost budovy se může kontinuálně a výrazně snižovat,“ říká Petřík.

Zavedení zásad energetického managementu ovšem většinou přinese výrazné energetické úspory ihned. „Nové výpočty jsou pak zbytečné až do doby, kdy dojde ke změně vnějších podmínek, například se změní výrobní program. Platí, že čím složitější, početnější či rozsáhlejší technologie v budovách, tím větší prostor pro technologické optimalizace a energetické úspory,“ říká Petřík.

Kvalitní data jako základ pro vše

Podle lidí, kteří se energetickým managementem zabývají, stojí vše na dostatku dat. Často se setkávají s tím, že jich není dostatek nebo je nelze pravidelně přenášet na dálku. Detailní znalost aktuální spotřeby je podstatná pro zavádění jakýchkoli energetických opatření.

Seriál
Jak ušetřit na energiích

Ekonom vám v osmidílném seriálu poradí, jak se co nejefektivněji bránit zvyšujícím se nákladům za energie.

15. 9. Rekonstrukce, zateplení a nižší energetická náročnost
22. 9. EPC kontrakty a úspory napříč firmou
29. 9. Energetický management, chytré domy a firmy
6. 10. Fotovoltaika, tepelné čerpadlo nebo obojí
13. 10. Zemní plyn – dát mu šanci, nebo pryč od něj
20. 10. Stručný dotační manuál
27. 10. Energetické komunity a družstva
3. 11. Energeticky soběstačné obce

I poměrně nové budovy na tom často nejsou dobře. Podle Petříka se například stává, že měřidla spotřeb energií nejsou elektronicky odečitatelná. Případně se údaje nearchivují, což pak ztěžuje analýzu spotřeby. Často také chybí označení měřičů s identifikací toho, co měří, nebo jsou umístěna nevhodně či zcela chybí.

„Prvním krokem bývá instalace měřičů energií s přenosem na dispečink, což se některým klientům nelíbí. Slýcháme, že nechtějí měřiče, ale energetický management,“ říká Jiří Vágner. Bez relevantních dat to ale nejde. „Je nezbytné zajistit data o spotřebě energií v objektu v dostatečné podrobnosti. Měsíční odečty jsou naprosto nedostačující. Optimální jsou například informace po čtvrthodinách,“ říká Vágner.

V energetickém managementu se rovněž v poslední době začíná prosazovat strojové učení. „Konkrétním příkladem může být nabídka instalace různých bezdrátových typů senzorů pro dálkové řízení kvality výrobního či pracovního prostředí, monitoring spotřeby různých energetických médií a v neposlední řadě profesionální software zobrazující dashboard i detailní analýzu výstupů ze sledovaných dat,“ popisuje Vaněk z OKIN Facility CZ.