Na tloušťce záleží. Na izolaci nemá smysl šetřit, lidé i firmy ji podceňují

Úsporný tarif ani strop na ceny elektřiny a plynu, který tento týden navrhla vláda, domácnostem ani firmám nižší účty za energie proti předchozím letům nepřinesou. S prudkým nárůstem výdajů na jednu spotřebovanou kilowatthodinu se tak stále více potvrzuje platnost hesla, že nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme.

Týdeník Ekonom proto rozjíždí seriál, který poradí, jak se co nejefektivněji bránit zvyšujícím se nákladům za energie.

Co mohou lidé v domácnostech a ve firmách dělat, aby se po pohledu na vyúčtování nezhroutili.

Prvních úspor se dá dosáhnout v zásadě banalitami, které však mohou v součtu srazit celkový účet za energie třeba i o pětinu. Zvlášť tam, kde k nějakým úspornějším krokům přistoupí úplně poprvé.

Banality, které pomohou

Začít se dá třeba snížením teploty vytápění – to jsou ty vtípky o pletení svetrů a rukavic. Nižší teplota se ale nemusí týkat zrovna místností, kde člověk tráví nejvíce času. V mnoha českých bytech nebo domech se zbytečně vytápějí i místnosti, kde nikdo nepobývá. Případně se topí v noci. Či v době, kdy není nikdo doma.

Možné je také snížení teploty ohřevu vody, třeba ze 60 na 50 stupňů Celsia. Nebo naopak drobné zvednutí teploty v lednici či její přesun do chladnější místnosti.

Mezi časté rady pro domácnosti patří také třeba krátké, ale intenzivní větrání. Nebo sprchování místo koupání ve vaně. Doporučuje se mýt nádobí v myčce či zapínání spotřebičů, jako je pračka nebo sušička, až po jejich úplném naplnění. Podobné tipy dávají samotní prodejci elektřiny. Podle nich má smysl sledovat spotřebu energie v domácnosti celkově i za jednotlivé spotřebiče.

Před zimou je vhodné alespoň částečně zateplit místa s velkými tepelnými ztrátami. Tedy zejména střechy a stropy.

Například ČEZ ve spolupráci s odborným portálem TZB‑info přednedávnem spustil web Šetřím.cz. Popisuje opatření, která mohou v konkrétním bytě či domě připadat v úvahu, ukazuje i orientační propočty, kolik energie mohou jednotlivé kroky ušetřit. Řadu z nich lze udělat ještě před nadcházející zimou.

„Úspory pro nadcházející zimu budou hlavně o změně chování a režimu provozování budovy. Topit na méně, netopit na chodbách, pro umývání rukou používat studenou vodu, důsledně zhasínat světla nebo zvážit odpojení některých svítidel, kde to lze. Potom je dobré si nechat nastavit otopnou soustavu a nechat ji prověřit topenářem, aby byly radiátory odvzdušněné, ventily funkční, kotel měl nastavenou správnou topnou křivku a v případě plynového jel v kondenzačním re­ži­mu,“ říká ředitel poradenské společnosti Budovy 21 Petr Holub.

Dokončené domy podle energetické náročnosti

Zvětšit přes celé okno

Některé větší úpravy by však bylo možné ještě před zimou stihnout. „Je možné ještě zateplit alespoň částečně místa s velkými tepelnými ztrátami, což jsou střechy a stropy. Třeba zateplením střechy lze energetické ztráty snížit o 20 procent, a to velmi rychle. Foukanou izolací lze zateplit střechu běžného rodinného domu během jednoho dne za 50 až 80 tisíc korun. Zateplení může být realizováno během několika dnů, to do zimy stihnout lze,“ říká výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.

Rychlejší návratnost

Lidé by však neměli odkládat přípravu důkladné renovace a říkat si, že ji budou potřebovat až na další zimu. „Pokud začnu přípravu už teď na podzim, tak můžu investovat na jaře, v létě příštího roku. Pokud začnu na jaře, tak budu investovat až následující rok,“ říká Holub.

Stejně jako třeba u společností, které instalují fotovoltaické panely na střechy, mají napilno také stavební a montážní firmy, které provádějí zásahy přinášející energetické úspory.

Podle lidí z oboru je nyní zájem o zateplování enormní. Trh je přehřátý, realizační firmy dávají termíny až na jaro, léto příštího roku, či dokonce později. Ředitelka aliance Šance pro budovy Šárka Tomanová říká, že investoři jsou částečně paralyzovaní. „Mají peníze, ale zároveň je všechno drahé a s dlouhými dodacími lhůtami. Někteří raději vyčkávají. Výhody investic do nemovitostí s cílem snížit spotřebu energie na vytápění a chlazení jsou však racionální,“ říká Tomanová.

Jak se mění tloušťka izolace při zateplování

Zvětšit přes celé okno

„Výrobci minerální vaty jedou na plné obrátky a to, co vyrobí, se ihned prodá. Situaci jim nekomplikuje ani tak nedostatek materiálů, jako spíš ceny energií: výroba je energeticky náročná, protože se při ní přetavuje sklo a čedič na izolační vatu. To se samozřejmě odráží v ceně. Hrozbou je i další zdražování energií, či dokonce jejich odstávka pro průmysl v případě jejich nedostatku,“ říká Kubů.

Tloušťka izolační vrstvy záleží na druhu zdiva. Obecně však u dobrých projektů přesahuje 15 centimetrů.

Podle expertů se vyplatí zateplit každou dlouhodobě obývanou budovu. Jen v době nízkých cen energií se prodlužovala návratnost.

„Do loňska platilo, že celková kvalitní, energeticky úsporná, renovace budovy má typicky návratnost 20 až 25 let. S dotací, která byla a je dostupná pro většinu typů objektů, pak kolem 15 let. To se teď mění a doba návratnosti se hodně zkracuje. Ceny stavebních materiálů, technologií a prací sice vzrostly, ale ne tolik jako ceny plynu a elektrické energie,“ říká  Holub.

Kubů vypočítává, že komplexní zateplení domu s podlahovou plochou 150 metrů čtverečních, které vyjde zhruba na půl milionu korun, se při současných cenách energie vrátí za šest a půl roku. S 30procentní vládní dotací je návratnost dokonce ještě o dva roky kratší.

„Zateplení má přitom v případě minerální izolace životnost i více než padesát let, pokud je izolace správně provedená a dům udržovaný,“ doplňuje Kubů. Lidé i firmy se navíc díky energetickým úsporám mohou zajistit proti cenovým výkyvům. Navíc, u podniků a veřejných organizací se zateplení vyplatí o to víc, že musejí dodržovat teplotní komfort podle předpisů. Nyní se vedou debaty, jak je případně kvůli úspoře energií upravit.

Dvakrát měř, jednou řež

Odborníci upozorňují, že každý zásah je vhodné předem dobře promyslet. Neinstalovat třeba zateplení překotně a zbytečně si nezavřít dveře k dalším úpravám v budoucnosti. Holub radí nechat si zpracovat energeticko‑optimalizační studii ještě před samotným projektováním renovace.

„Tím si můžu uspořit náklady na investici a zároveň renovaci provést lépe: více uspořit a mít kvalitnější prostor. Často se to podceňuje, ale příprava renovace trvá typicky dvakrát až třikrát déle než samotná realizace,“ říká Holub.

Příkladem ukvapeného postupu je třeba instalace fotovoltaiky na neopravenou a nezateplenou střechu. Při zateplení je třeba také dávat pozor na správné osazení nových oken, aby po rekonstrukci nevznikly tepelné mosty, kvůli kterým by teplo z objektu dále utíkalo.

Jednou z nejčastějších chyb při zateplení je volba nedostatečně tlustého izolantu. Tloušťka izolační vrstvy záleží na druhu zdiva, obecně však u dobrých projektů přesahuje 15 centimetrů.

„Ekonomicky efektivní tloušťka fasádní izolace při zvážení poměru ceny versus úspory je alespoň 20 centimetrů. Při rozhodování je potřeba mít na mysli, že samotná realizace je dražší než izolant. Na modelovém domě s plochou 150 metrů čtverečních máme spočítané, že 10 centimetrů sníží spotřebu energie o 35 procent, 24 centimetrů o 70 procent,“ říká Tomanová ze Šance pro budovy.

Podle průzkumu Asociace výrobců minerální izolace zateplili majitelé novostaveb fasádu v průměru 13,5 centimetru izolace. A to je málo. U starších staveb by to mělo být ještě více než u novostaveb.

„Šetřit na tloušťce nedává ekonomický smysl. Pokud zvýšíme tloušťku izolace z 10 na 15 centimetrů, náklady na zateplení se zvýší jen o osm procent. Pokud tloušťku zvýšíme na dvojnásobek, tak vzrostou jen o 20 procent. Co majitelé domů ušetřili na izolaci, to vydají za pár let na zvýšené náklady na vytápění,“ říká Kubů.

Častým problémem podle ní bývá i volba nesprávného izolantu. Návrh typu izolantu by neměla dělat realizační firma. „Investora většinou dotlačí přesně tam, kde ho chce mít. Je dobré si nechat udělat alespoň dvě nabídky na základě předem vypracovaného projektu,“ říká Kubů.

Na fasádu se nejčastěji využívají minerální vata nebo pěnový polystyren (EPS), mají zhruba stejné izolační vlastnosti. Pro zateplení šikmých střech i podlah půdy se nejčastěji používá minerální vata v deskách nebo rolích, ale lze využít i foukanou minerální izolaci, jejíž aplikace je velmi rychlá.

Ať nevznikne vlhkost nebo plíseň

Chybou při zateplování mohou být i stavební detaily. „Při špatném zateplování, zejména vlastními neodbornými silami, dochází ke vzniku tepelných mostů, následně kondenzaci vlhkosti v místnosti a tvorbě plísní. Proto je dobré konzultovat každý individuální případ s odborníkem nebo s realizační firmou,“ dodává Tomanová.

Šance pro budovy hodně mluví o nutnosti hledání úspor ve veřejných budovách. „Měly by jít příkladem. Právě na nich by měl být demonstrovaný koncepční přístup – jako tajemník úřadu nebo ředitel odboru dostanu pokyn, mám připravenou projektovou dokumentaci na větší renovaci s úsporou mezi 30 a 60 procenty, a jakmile se dojednají peníze, jsem schopný rychle zareagovat. Není dobré jen průběžně zalepovat díry, cílit na co nejnižší investiční náklady a neřešit úsporu energií. To může být promarněná investice. Chce to ale politické rozhodnutí a odvahu investovat. Prostředky na to připravené jsou,“ říká Tomanová.

Na zateplení rodinného nebo bytového domu je nyní navíc možné získat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Firmy mohou žádat o dotaci na snížení výdajů za energie z programu OPTAK a otevře se také program ENERG – zlepšení energetické účinnosti v podnikání.