Jak získat garanci úspor energií a předem nevydat ani korunu

Střech s fotovoltaickými panely v historických centrech českých měst moc není. Jednou z výjimek je instalace na postmoderní budově Nové scény Národního divadla a přilehlém objektu. Už řadu let slouží jako modelový příklad energetických úsporných řešení. Projekt odstartoval v roce 2008 a divadlo při něm využilo model energetických služeb se zárukou úspor neboli EPC projekt.

Takové projekty nabízejí cestu, jak ušetřit za energie bez vysokých jednorázových nákladů předem. O co jde? Poskytovatel služby navrhne a zajistí snížení spotřeby energie, paliv a vody a zákazník investici splácí z peněz, které díky uvedeným opatřením ušetří. Celkové náklady projektu jsou obvykle nižší než garantovaná úspora nákladů a klient je postupně platí po dobu trvání garance.

Pokud úspory nedosáhnou předem stanovených hodnot, hradí poskytovatel ze svého rozdíl mezi slibem a skutečností. EPC projekty se neomezují na jednu úpravu, ale zahrnují zpravidla celý komplex opatření od sklepa až po střechu.

Ani u Národního divadla nezůstalo jen u fotovoltaických panelů pro výrobu vlastní elektřiny. Je tu například chytrý systém hospodaření s teplem. V podzemí historické budovy pracuje tepelné čerpadlo, které využívá k topení či chlazení vodu z Vltavy. Inteligentní čidla, která sledují i obsah CO₂ ve vzduchu, umí nastavit optimální energetický provoz budovy podle počtu diváků. Za deset let projekt uspořil divadelní scéně 93 milionů korun, což převýšilo investici o 18 milionů. Po splacení investice už divadlo jen šetří, proti výchozímu stavu v průměru kolem deseti milionů ročně. S nynějším nárůstem cen to bude samozřejmě víc.

Krásné, avšak žravé budovy

Lidé z oboru říkají, že prostor pro snižování energetické náročnosti budov je v Česku obrovský. Zejména veřejné budovy jsou z velké části podinvestované. „Podle analýzy ministerstva průmyslu jsou více než tři čtvrtiny státních budov energeticky nehospodárných. Ročně by tak stát mohl šetřit desítky miliard korun. Zároveň bychom tím posílili naši energetickou nezávislost a bezpečnost,“ říká Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, která se především zabývá úsporami energií.

Státní instituce se však – na rozdíl od jiných organizací veřejné správy – do tohoto typu úspor prostřednictvím EPC kontraktů zatím příliš nehrnou. Zhruba třetinu z celkového počtu těchto projektů představují úsporná řešení pro města a obce. Zájem mají také kraje. Pro EPC projekty jsou ideální objekty s vysokou spotřebou energie. To mohou být například nemocnice, objekty sociálních služeb, sportovní areály nebo administrativní a školní zařízení, včetně univerzit.

Metoda EPC je výhodná pro subjekty, které vynaloží ročně za energie nejméně dva miliony korun bez DPH. Investice realizované v rámci projektů EPC mají běžně návratnost šest až deset let. Podle realizačních firem lze nejčastěji dosáhnout úspor od 20 do 50 procent. Tudíž jde v závislosti na velikosti obvykle o mi­liony korun ročně, u komplexnějších projektů až o nižší desítky milionů. Závisí i na tom, co všechno se bude v budovách dělat a v jakém stavu se nacházejí.

„Smlouvy se uzavírají na úspory v technických jednotkách a v referenčních cenách, aby se zamezilo deformaci výsledků vlivem cenových výkyvů. Pokud je projekt kofinancován z evropských dotačních prostředků, má žadatel povinnost ušetřit minimálně 30 procent primární energie z neobnovitelných zdrojů,“ říká Aleš Chamrád, advokát, který se specializuje na oblast EPC kontraktů.

Pomohly i dotace

Firmy, které se EPC projekty zabývají, tvrdí, že zájem v posledních letech roste. Nárůst poptávky přineslo už období covidové pandemie a závazky Česka snižovat emise. „Od počátku trvalého růstu cen energií před více než rokem je zájem pochopitelně násobný. Pozitivní efekt přinesla také vyšší míra dotace z Operačního programu Životní prostředí pro projekty řešené metodou EPC. Největší zájem nyní zaznamenáváme v soukromém sektoru. Podnikatelé jsou schopni pružně reagovat a přijímat rozhodnutí o zahájení realizace EPC projektů okamžitě,“ říká Martin Nádeníček, předseda představenstva společnosti Amper Savings.

Pokud úspory nedosáhnou předem stanovených hodnot, hradí poskytovatel ze svého rozdíl mezi slibem a skutečností.

Firma například nyní realizuje EPC projekt v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech, která investuje do úsporných opatření 270 mi­lionů korun, ve městě Břeclav, jehož součástí je několik základních škol, budova městského úřadu či zimní stadion, a v průmyslovém areálu společnosti Bochemie.

Podle údajů Asociace poskytovatelů energetických služeb se během necelých třiceti let uskutečnilo více než 270 projektů celkem za 4,6 miliardy korun. Roční souhrn uspořených nákladů na energie ve všech aktivních projektech v Česku činil v roce 2021 více než 400 milionů korun.

Úspory v nemocnicích i věznicích

Největším poskytovatelem EPC projektů na českém trhu je společnost Enesa, která patří pod ČEZ ESCO. Aktuálně ohlásila velký projekt úspor v mladoboleslavské nemocnici, letos zahájila také klíčovou realizaci ve Fakultní Thomayerově nemocnici (viz box na další straně) či ve vazební věznici Pankrác. Aktuálně pod jejím vedením probíhají tři desítky projektů ve více než třech stovkách objektů po celém Česku.

Největší úspory energie zaznamenává Kongresové centrum Praha, které za loňský rok ušetřilo odhadem 32 milionů korun, o osm víc, než má zaručeno smluvně. Enesa má na kontě také dosud největší EPC projekt v Česku, modernizaci v devíti areálech kolejí a menz ČVUT. ČEZ dokonce letos předpokládá zvýšení tržeb z EPC na trojnásobek.

K dalším hráčům v tomto odvětví patří také MVV Energie, která například provedla loni úsporná opa­tření v budově okresního soudu v Plzni, či D‑energy ze skupiny SSI Group, jež získala zakázku pro objekt Českého statistického úřadu v Praze či v Psychiatrické nemocnici Bohnice.

„Zaznamenáváme zvýšený zájem o energeticky úsporné projekty obecně, roste zájem i o EPC řešení. Ta jsou obvykle složitější na přípravu, takže očekáváme, že zájem bude ještě větší v následujících měsících. EPC projekty jsou totiž díky této složitosti trochu v závěsu za klasickými projekty,“ říká jednatel D‑energy Eduard Paulík.

„Úspěch EPC projektu závisí na tom, zda dodavatel má a využije svůj inovativní potenciál při navržení a realizaci úsporných opatření. Smlouva se přitom zpravidla uzavírá na dobu osmi až deseti let, po kterou dodavatel garantuje dosahování sjednaných úspor. Při výběru dodavatele EPC je proto nezbytné kromě nabízené ceny věnovat zvýšenou pozornost referencím z obdobných projektů, složení a kvalitě jeho realizačního týmu a jeho finanční stabilitě,“ říká Chamrád.

Smlouva a její minimální náležitosti jsou definovány zákonem o hospodaření energií. Podle Chamráda musí mimo jiné obsahovat specifikaci zaručených úspor nákladů nebo úspor energie, ke kterým se dodavatel zaváže, dále podmínky dokumentování, měření a ověřování dosažených zaručených úspor.

Smlouva by měla zahrnovat také mechanismus stanovení kompenzací, pokud úspor nebude dosaženo. „Klient proto vždy uspoří minimálně tolik, kolik je zaručeno – buď reálně na provozních nákladech, nebo částečně na provozních nákladech a částečně ze sankční platby,“ dopl­ňuje Paulík.

Ať jsou úspory ještě vyšší

Obě smluvní strany jsou také společně motivovány smluvně garantované úspory nejen dosahovat, ale reálně i převyšovat.

„Velkou výhodou EPC projektů, kterou oceňovala ministerstva průmyslu a obchodu i životního prostředí při udělování dotací, je důsledný energetický management po celou dobu trvání projektu. Roční vyhodnocení výsledků je podkladem pro případné kompenzace plateb, zákazník i dodavatel jsou tedy zainteresováni na maximalizaci úspor, ale i řádném prokázání jejich výše. Proto se o EPC mluví jako o win‑win projektech,“ říká Chamrád.

„Z pohledu dosažení předpokládaných přínosů projektu je kritický obvykle první rok garance úspor, kdy je největší riziko nedosažení slibovaných hodnot. Díky energetickému managementu pak obvykle v dalších zúčtovacích obdobích dochází k vylepšování výsledků, tedy ke zvyšování úspor. Zároveň je díky důslednému energetickému managementu už v průběhu prvního zúčtovacího období možné předvídat, zda dojde, či nedojde k dosažení garantovaných úspor, a je tak možné se strany poskytovatele včas reagovat na případný nepříznivý trend,“ upozorňuje mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Pokud jsou úspory vyšší, než garantuje smlouva, mohou se obě strany dohodnout, že tuto „nadúsporu“ vynaloží na dodatečná úsporná opatření, která následně generují další úspory. Zvyšuje se tak efektivita celého projektu EPC.

Příprava a realizace každého EPC projektu probíhá v několika fázích a může trvat i dva roky. Podle realizačních firem kvůli tomu představuje velkou komplikaci výrazný skokový růst cen technologií a materiálu. Ohrožuje to projekty zejména ve veřejné sféře.

„Tyto projekty, často využívající dotační tituly, mají předem schválený investiční rozpočet a jeho úprava, například v podobě poměrně běžně využívané inflační doložky, v době od vypsání veřejné zakázky do doby uzavření EPC smlouvy pak není umožněna. Bohužel se pak může stát, že EPC projekt, do kterého investovali klienti mnoho času a úsilí, není možné realizovat,“ upozorňuje Nádeníček. Stát přichází o možnost dosahovat energetických úspor.