Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfDaně jsou návykové. Jakmile je stát jednou zavede, už těžko se jich podle šéfa České spořitelny Tomáše Salomona zříká. Právě na banky by během několika měsíců mohla dopadnout speciální daň z takzvaných neočekávaných zisků. Vláda si od ní slibuje až několik desítek miliard korun pro státní rozpočet. Podle bankéře stát ovšem tímto krokem komplikuje možný dialog s bankami. Místo daně Česká bankovní asociace státu nabídla několik alternativ, jak ekonomice pomoci jinak než zdaněním zisků. Například bankovními investicemi do infrastrukturálních projektů či do výstavby levnějšího nájemního bydlení.
Jaký dopad by mělo vládou zvažované zavedení daně z takzvaných neočekávaných zisků na tuzemské banky?
Mimořádné zdanění bank není chytré ani koncepční řešení a je velmi neefektivní. Když se o dani začalo mluvit v červnu, stát hledal miliardy na zalepení rozpočtových děr. Jenže je rozdíl, pokud hledáte do rozpočtu dodatečné miliardy, nebo desítky miliard, či stovky miliard. Na to, co se dnes děje v důsledku zvyšujících se cen a s tím spojených kompenzací, bude stát potřebovat stovky miliard korun. V každé krizi je pro vládu lepší, když vedle sebe má partnera v podobě silných bank. Ty jí umožní využít finančních nástrojů a vygenerovat prostředky na strategické státní investice. Získané peníze budou podstatně větší než prostředky, které přinese jakékoli zdanění neočekávaných nebo takzvaně nezasloužených zisků. Mimochodem termín nezasloužený zisk kategoricky odmítám, zní to skoro jako urážka bank.
Jak vysoký tento neočekávaný zisk bude ve vaší bance?
Hlavní problém je samotná srovnávací základna. Ministerstvo financí chce pro definici průměrných zisků, se kterými by se současné vyšší zisky porovnávaly, využít průměr posledních sedmi let, kde jsou ale i covidové roky 2020 a 2021. Ty byly všechno, jen ne typické a ziskovost bankovního sektoru poklesla zhruba o polovinu. A během pandemie se bank nikdo neptal, jestli nepotřebují pomoc a zvládnou odložit splátky v objemu 500 miliard pro stovky tisíc klientů a poskytnou půjčky firmám, které byly zavřené. Banky to zvládly. Tehdy se ukázalo, jak je dobré mít silný bankovní sektor, který je schopný připravit řešení a spolupracovat s vládou. Tvrdím, že i to je jeden z důvodů, proč jsme z pandemie jako země vyšli relativně dobře.
Jedním z důvodů, proč Česko vzešlo z pandemie dobře, je skutečnost, že stát s bankami spolupracoval.
Není ale dnes situace jiná? Stát nyní rychle shání prostředky, aby mohl financovat extrémně se zvyšující ceny energií.
Není. Opět jsme v naprosto nové krizi, kterou nikdo nepředvídal, stejně jako covid. Opět nevíme, jak dlouhá bude a jak se vyvine. A opět platí, že si vláda může vybrat mezi neopodstatněným a neefektivním zdaněním bank na jedné straně a silným a strategickým partnerstvím s bankami na straně druhé. Vláda se rozhoduje mezi konstruktivním dialogem a neefektivním nařizováním. Vůbec nezpochybňuji, že jde o naprosto legitimní rozhodnutí vlády. Nicméně případné mimořádné zdanění vnímám jako obrovsky problematické nejen pro banky, ale pro předvídatelnost podnikatelského prostředí obecně. Bude mimořádné zdanění dočasné? A bude se závazek dočasnosti vztahovat i na další vlády?
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 80 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
