Český stát se v současné době potýká s extrémně vysokými rozpočtovými schodky a ani příští roky nevypadají z pohledu veřejných financí dobře. Podle Mojmíra Hampla, bývalého viceguvernéra ČNB, dnes člena Národní rozpočtové rady, od prvního července šéfa Národní rozpočtové rady, čeká stát volba mezi drastickými škrty, nebo zvýšením daní či zavedením nových. Dojít by podle něj mohlo na banky a sektor energetiky. „I Margaret Thatcherová na počátku 80. let řekla bankéřům, že sice mají zisky, ale ne z toho titulu, že poskytují klientům lepší služby, ale protože vláda zvyšuje úrokové sazby k potlačení inflace. Její větu můžete úplně stejně přenést do dnešní doby i na české bankéře,“ říká Hampl. Dlouhodobě pak počítá s tím, že opětovně vzroste zdanění příjmů fyzických osob.

Kde vidíte největší problém stávajícího českého rozpočtu?

Ta věc je velmi jednoduchá a rozpočtová rada na ni upozorňuje dlouhodobě. Největší problém českého fiskálu je obrovský strukturální schodek, tedy hluboký nesoulad mezi velikostí výdajů veřejného sektoru a na straně druhé velikostí příjmů, které mají celý erár financovat. Výše tohoto strukturálního schodku je více než 200 miliard korun. „Strukturální“ znamená, že ta díra je stejně velká bez ohledu na to, jestli se ekonomice daří, či ne. Bez narovnání této obří nerovnováhy si prostě budeme muset dál půjčovat i na běžný chod státu. To je náš největší problém.

Státní rozpočet skončil na konci května deficitem ve výši 189,3 miliardy korun, což představuje téměř 68 procent schváleného deficitu pro celý rok, který byl naplánován na 280 miliard. Jaký bude schodek na konci roku?

Podle našich odhadů to vychází asi na 330 miliard korun. Je tam ale spousta neznámých, jako například jaký bude dopad sociálního tarifu u energií, protože ještě nevíme, z čeho se bude financovat. Druhou věcí, kterou neznáme, jsou očekávané mimořádné kompenzace z evropského rozpočtu. Jedna z nich je minusová a druhá plusová, ale ani u jedné neznáme její přesnou výši. Zároveň nevíme, jaká bude dividenda ze společnosti ČEZ.

Ministr financí Zbyněk Stanjura mluvil o navýšení schodku. Jaký nejvyšší nárůst je z pohledu Národní rozpočtové rady akceptovatelný?

Náš úřad už vydal negativní stanovisko k výdajovým rámcům státního rozpočtu a státních fondů na roky 2023 až 2025. Po vládě žádáme, aby ke každému dodatečnému mandatornímu výdaji jasně řekla, z čeho se bude financovat.

Jasně, ale pro jaké maximální „přetažení“ rozpočtu byste ještě měli pochopení?

Bavíme se teď o roku 2022. To je, jinak řečeno, stále trup letadla, který tu zbyl ještě po minulé vládě a ta současná ho jen přemalovává a upravuje. Co teď musíme řešit, je, jak budou vypadat rozpočty pro roky 2023 až 2025. A tam nejsou ta čísla vůbec pěkná.

Náš největší problém je obrovský strukturální schodek, který přesahuje 200 miliard korun.

Kde konkrétně by se mělo šetřit a kde hledat příjmy?

Jak říkám, ke každému dodatečnému výdaji najít dodatečné příjmy. Například ty, co jsou dané ekonomickým vývojem, kdy se při růstu cen v nominálním vyjádření odvede státu více peněz na DPH. Zároveň se ale bavíme o příjmech, které lze získat z již zmíněného ČEZ, či o evropských zdrojích. Výdaje, kde není třeba hledat dodatečné zdroje, jsou ty, které jsou jen jednorázové a nehrozí tam známý efekt západky, tedy že se stanou integrální součástí rozpočtu, a nezmizí. Pro to bychom měli ještě pochopení, protože by to dál nezhoršovalo fiskální pozici českého státu a o každé opakování takového výdaje by se musel vést znovu boj.

Proč na státním rozpočtu ještě není vidět, že by rostoucí inflace například přes vyšší výběr DPH a dalších daní zvyšovala jeho příjmy?

Ono to vidět je, jakkoli se příjmy začaly trochu zpožďovat, ale zapomíná se na fakt, že při rostoucí inflaci má i stát nastavené automatické dodatečné výdaje, což je třeba trojí valorizace důchodů během jednoho roku. To je zářez do rozpočtu v desítkách miliard. Pak tam samozřejmě máte mimořádnou úpravu příspěvku na bydlení a to všechno užírá z těchto dodatečných příjmů. Rozhodně to není, jak ekonomové říkají, čistý „windfall“, tedy dar z nebes či z nebe spadlé ovoce, o které se nemusíte nikterak zasloužit. Jde o klasickou politickou hru, kdy opozice bude říkat, že jde o čisté příjmy navíc, a vláda bude říkat, že má jen čisté náklady. Pravda je mezi.

Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.