Těžko byste našli slovní spojení v posledních dvou letech tolik skloňované jako umělá inteligence. Přitom pro mnoho firem z různých sektorů to není nic až tak nového. „Například v bankovnictví se expertní systémy, které spadají pod umělou inteligenci, používají už někdy od 80. let,“ upozornil na konferenci Digi Industry pořádané týdeníkem Ekonom Luboš Král z Centra umělé inteligence na ČVUT.

Totéž platí pro technologické firmy, jakou je například Gen (dříve Avast). „Naše antivirová řešení jsou poháněna umělou inteligencí. Funguje na bázi strojového učení. Na základě velkého množství dat, která sbíráme na internetu, jsme schopni hledat a rozpoznávat určité vzorce chování softwaru, které vykazují znaky infekce. Tuto umělou inteligenci používáme už dlouhé roky, jen se neustále zlepšuje,“ vysvětlil Ondřej Kramoliš ze společnosti Gen. Vznikl tam například software na rozpoznání podvodných SMS, v posledních letech oblíbených k „napálení“ lidí.

Umělou inteligenci už řadu let úspěšně používají také v mnoha fabrikách. „Nicméně je potřeba ji rozdělit do několika kategorií,“ vysvětlil Antonín Boháč ze společnosti AIK TI. V praxi podle něj už dnes fungují pokročilé systémy vyhodnocování kvality výrobků, které spadají do první kategorie umělé inteligence. Zjednodušeně řečeno, tento typ průběžně kontroluje finální výrobek, aby včas odhalil případné vady.

Velký rozvoj nyní podle Boháče zažívá druhý typ, takzvaná generativní AI. Do této kategorie patří například nástroje, mezi nimi i populární ChatGPT. „Generativní umělá inteligence se používá jinak. Nejvíce se nyní využívá ve chvíli, když třeba člověk potřebuje naprogramovat nějakou aplikaci nebo narazí na problém, s kterým se dosud ještě nesetkal, a potřebuje o něm něco zjistit.“

Umělá inteligence v transformaci firem

O roli umělé inteligence v transformaci firem diskutovali na konferenci Digi Industry (zprava) Antonín Boháč (AIK IT), Ondřej Kramoliš (Gen), David Pešek (EDIH CTU) a Luboš Král (ČVUT), moderovala zástupkyně šéfredaktora Ekonomu Alžběta Vejvodová.

Do budoucna vidí Boháč největší potenciál u třetí kategorie AI, která bude navazovat na systémy kontrol kvality. „Výrobní podniky dnes generují obrovské objemy dat z výroby – informace o tlaku, z pneumatických čidel, data o teplotě v různých fázích výroby, o průtocích vzduchu a podobně. Umělá inteligence by měla být schopná všechna data vzít a propojit s daty z kontroly kvality u vadného výrobku,“ popsal svou vizi.

Poté by se AI měla pokusit najít historii konkrétního „zmetku“ a porovnat ji se všemi veličinami. „Díky tomu bude moci přesně identifikovat místo, kde k chybě při výrobě došlo,“ vysvětlil Boháč. Prozatím je podle něj tato varianta teprve v plenkách. „Je to velmi sofistikovaná věc a závisí na mnoha faktorech, kvalitě dat a dalších proměnných. Na to potřebujeme, aby AI byla ještě trochu chytřejší,“ uzavřel.

Související

Na velkou budoucnost AI čekají lékařství a biologie. „Tam se dnes používá k simulaci interakcí, které se normálně v biologii dělají s chemikáliemi a jsou velmi technicky i časově náročné. Umělá inteligence je umí simulovat,“ vysvětlil Král z ČVUT. Velkou perspektivu vidí i v zemědělství: „Díky sofistikovanému rozpoznávání obrazu bude moci i malý zemědělec snadno zjistit, který škůdce napadl jeho úrodu, a umělá inteligence mu rovnou poradí, jaký přípravek má použít.“ Příznaky nákazy systém s AI rozpozná v rané fázi a předejde se tak větším škodám.

Role umělé inteligence při transformaci ekonomiky tedy bude velkolepá, shodli se diskutující. Přesto ale krotí nadšení – nedokáže všechno. „Poslední rok a půl, co se staráme o digitalizaci malých a středních podniků, máme pocit, že očekávání od služeb, které nástroje AI mohou poskytnout konkrétním uživatelům při konkrétních procesech, jsou přestřelená,“ popsal David Pešek z EDIH CTU, Evropského digitálního inovačního hubu.

Související