Aktuální číslo časopisu Ekonom
Vojtěch WolfMůže podkopat důvěru domácích i zahraničních investorů v český kapitálový trh, říká o mimořádné dani na zisky bankovního či energetického sektoru členka představenstva Komerční banky Jitka Haubová. „Zároveň si banky mohou rozmyslet financování některých projektů, a to právě s cílem udržet si ziskovost,“ doplňuje. Podle jejího hlediska by se finanční domy nejspíš pokusily zmírnit dopad nově nařízených odvodů zvýšením cen produktů a služeb.
Banky snad nezažily tak nejisté období, v jakém jsou dnes. Debatuje se o nové kvazibankovní dani, nikdo neví, co bude s ekonomikou dál, a výhledy ekonomického vývoje pro příští rok se revidují směrem dolů. Jak vidíte další vývoj vy, potažmo Komerční banka?
Jsem spíš optimistka. Statistiky České národní banky za květen ukazují mírný pokles vkladů domácností a živnostníků. A naopak mírný nárůst u firem. Totéž vidíme v KB. Trend hromadění úspor v bankách je jednoznačně pryč. Potvrzují to i objemy platebních a kartových transakcí, které meziročně vzrostly dvojnásobně. Samozřejmě že tato čísla lze jednoduše vysvětlit inflací a růstem cen energií a obecně všeho. Ukazuje se ale, že roste i počet transakcí. Lidé v průměru utrácejí nejen víc, ale i častěji. Nakupují dražší komodity a zároveň si více peněz užívají. Je to vidět třeba na přeplněných letištích a dálnicích.
To ale možná popisujete, že se inflační očekávání lidově řečeno utrhla ze řetězu.
Ne úplně. My vidíme i u úvěrů, že lehce rostou či stagnují. U domácností a živnostníků jsou stabilní a jasně rostoucí trend pozorujeme u větších korporací, a to v situaci, kdy takzvané náklady na riziko jsou stále stabilní a nijak nerostou. Právě podle těchto dat bych byla mnohem optimističtější, než jak se to objevuje například v médiích. Poslední čísla z ekonomiky ukazují, že došlo ke zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. Nebo se podívejte na lehce rostoucí prodeje aut, vývoj tržeb v maloobchodu nebo na průmyslovou produkci, které také zaznamenaly mírný nárůst. Do toho máme stále nízkou nezaměstnanost a spotřebitelé utrácejí. Ano, je tu spousta nejistot, jako je vývoj cen energií, a tím pádem i další možný růst inflace, ale nic není ještě dáno.
Neutrácejí lidé právě proto, aby jim inflace neužrala významnou část reálných příjmů?
Možná máte pravdu, ale já bych se snažila to nevidět tak černě, protože jinak jde o klasické sebenaplňující se proroctví.
Chápu, že stát hledá pro rozpočet příjmy. Chybí mi ale debata, jak a kam se budou tyto příjmy investovat.
Přinejmenším veřejné finance tak růžová budoucnost nečeká. Stát bojuje s obřím strukturálním schodkem přesahujícím 200 miliard korun. Do veřejného prostoru se dostala debata, jak konsolidovat veřejné příjmy. Jednou ze zvažovaných a diskutovaných variant je takzvaná windfall tax, tedy nové zdanění bank a energetického sektoru, s nímž se dříve nepočítalo. Co na něj říkáte?
Vidím, že stát se potýká s vysokými rozpočtovými schodky a pragmaticky hledá dodatečné příjmy. I když nemám všechny informace, v té debatě mi chybí, kam se možné budoucí dodatečné příjmy budou investovat. Z mého pohledu, i když stále doufám v pozitivnější vývoj, jsou jednou z možných cest z případné recese investice, a to hlavně do infrastruktury, jak to dělá celý západní svět. Například by se mělo plně využít potenciálu Národního plánu obnovy, z něhož by měly být prostředky využity na infrastrukturu, digitalizaci, udržitelné technologie a úspory. Zatím se ale pořádně nerozběhl.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
