Dříve to byl region zemědělský, dnes Jihočeskému kraji dominují průmysl a turismus. Tolik se zdejšími poměry zamíchala stavba jaderné elektrárny v Temelíně, od jejíhož zprovoznění 10. června uplynulo dvacet let. Rozvoj energetické a další infrastruktury, který s tím souvisí, sem přivedl podnikatele a ti postupně pozvedli nové obory. Nejvíce jsou teď zastoupeny automotive a elektrotechnika. Podnikatelské prostředí v kraji už také neformují jen velké firmy, po Listopadu se tu rozvinul byznys mnoha malých a středních. Aktuálně je zde aktivních 86 tisíc podnikatelských subjektů.

Blízkost hranic se západními státy je příčinou, že se v regionu usadily německé a rakouské matky a otevřely místní pobočky (z nejznámějších například Bosch). Český byznys z propojení s Rakouskem a Německem profituje. Podle Hospodářské komory je jedním z nejatraktivnějších regionů pro zahraniční investice. „Dříve byla výhodou blízkost k přeshraničním investorům, kteří zpočátku čerpali z Česka i pracovní sílu. V současné době se zde firmy zahraničních majitelů rozšiřují a modernizují. Včetně toho, že sem částečně přesouvají svá vývojová centra, především pro výrobní technologie,“ říká Luděk Keist, ředitel Jihočeské hospodářské komory.

Domácí tradice se však drží a také inovuje. Značky pro jižní Čechy typické jako Motor Jikov Group, Brisk Tábor a Madeta jsou v českých rukou. Tak jako historický českobudějovický Koh‑i‑noor Holding, ten podniká ve vícero oblastech, už nevyrábí jen psací potřeby.

Turismus rozprostřený

Pro tuto část republiky je dlouhodobě významný turismus, rozvinul se téměř po celém kraji. Nejnavštěvovanějšími místy jsou Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou a okolí přehrady Lipno. „Převažuje sezonnost, Lipensko je výjimkou – má letní i zimní sezonu,” říká Keist.

Důležité bylo, že krajina lákala návštěvníky i v době covidu. „Zatímco velká města se vylidňovala, sem turisté jezdit nepřestali a kraj se v této oblasti nepřestal rozvíjet, říká Tomáš Cílek, předseda představenstva Rozvojové agentury jižních Čech. Návrat na předcovidová čísla ale ještě nenastal, dodává českobudějovický zastupitel Michal Šebek. Podnikatelé zde podle něj trpí stejně jako všude jinde odlivem zahraničních hostů a také přetrhanými logistickými řetězci.

To však v ještě větší míře než gastronomii ovlivňuje zdejší průmysl, pokračuje radní Šebek, který pracuje v Motor Jikov Holdingu.

Recepty na vítězství jsou různé

Ze srovnávacího výzkumu Město pro byznys, který ukazuje, kde se v Česku nejsnáz podniká, prezentujeme tentokrát výsledky Ústeckého, Karlovarského a Jihočeského kraje.

V Ústeckém mají nejlepší podmínky pro byznys v Teplicích. Prvenství si zajistily například nízkou daní z nemovitosti a vyváženým hospodařením.

Na Karlovarsku se zase daří nejlépe v Chebu. Jeho správa prošla nejlépe testem elektronické komunikace.

Oba příběhy se od Budějovic zase trochu liší, anketa posuzuje prostředí měst komplexně.

Nedokončené dopravní stavby brzdou

Ohledně dlouhodobých nedostatků podnikatelského prostředí na jihu Čech se shodují zástupci krajského města, podnikatelů i podpůrných organizací. Spočívají v nedokončené dopravní infrastruktuře (dálnice i železniční koridor) a nedostatku pracovníků.

„Po dálnici jsme měli jezdit už řadu let. Kus jí tu máme, ale nedostaneme se nikam dál na sever ani na jih, aniž bychom museli sjet na komunikaci nižšího řádu,“ říká primátor Českých Budějovic Jiří Svoboda.

Sehnat lidi je pro zdejší firmy stále velký úkol. „O nezaměstnanosti se v podstatě ani hovořit nedá. Drží se nyní mírně nad dvěma procenty. Kvalifikované pracovníky, kteří navíc jsou i pracovití, odsává Rakousko a Německo. Jsou jich desetitisíce, z velké části jsou to pendleři. Mnoho firem zaměstnává občany jiných zemí Evropské unie a třetích zemí, převážně z Ukrajiny,“ říká Keist.

Regionu chybí technická univerzita, která by dodávala dostatek lidí do oborů, jak to potřebují místní podniky, shodují se s Cílkem.

Zlepšení by mohlo přijít v nejbližších letech. Technickým oborům se stále víc věnuje největší místní vysoká škola Jihočeská univerzita, která má nyní přibližně 13 tisíc studentů. Z někdejší zemědělské fakulty se stala zemědělsko‑technologická.

Na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích lze studovat mimo ekonomiku i stavebnictví, strojařinu a logistiku. Škola je podle Keista zaměřena na profesně orientované obory a zajišťuje praktické propojení s firmami. Spolupráce škol a firem je v kraji podle Keista na nadstandardní úrovni, je to jedna z priorit, kterou si jihočeská kancelář Hospodářské komory vytyčila.

Nejlepší jsou České Budějovice

Podle srovnávacího průzkumu Město pro byznys má nejlepší podmínky pro podnikání v kraji jeho centrální město. České Budějovice zrcadlí situaci v celém kraji: je bohaté na všechny typy podnikatelských subjektů, poměr jejich počtu k počtu obyvatel je tu jeden z největších v republice. Je tu i vysoká hustota firem, které zaměstnávají více než 250 lidí.

Druhé se umístily nenápadné a sotva pětitisícové Trhové Sviny. Vynikají růstem počtu obyvatel, zvlášť v produktivním věku, a také dostatkem nemovitostí. Třetí je jedno z největších měst regionu Tábor. Těží z výhodné polohy blíž k centru země. Zdejší radnice podporuje kulturu, sport a sociální oblast.

Související