Firemní značka není auto. Právo na ni je nutné dobře zakotvit do smlouvy

Logo je jedním z atributů korporátní identity, jeden z nástrojů k odlišení podnikatele od konkurentů a souvisí s obchodním jménem a řadou značek, které firma používá. A také jde o hlavní nástroj, jehož prostřednictvím by zákazníci a široká veřejnost měli firmu identifikovat. Mělo by vždy být originální, nápadité, přitom dobře zapamatovatelné, rozpoznatelné, snadno čitelné a k tomu jednoduše reprodukovatelné. S jeho zhotovením je však podle advokátky Sylvie Sobolové z advo­kátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík spjata řada úskalí. Souvisejí s autorskými právy a spletí příslušných paragrafů. V každém případě by podle ní podnikatelé měli myslet na logo a firemní značky už při jejich vzniku a zajistit včas jejich ochranu, zejména dřív, než na nich začnou stavět byznys za vysoké částky.

Jaké se kolem log točí peníze?

Někdy obrovské. Logo nabývá hodnoty tím, jak podnikatel investuje do budování vlastní pověsti a pověsti své značky. Čím lepší reputaci na trhu má, tím větší hodnotu má jeho značka, jeho logo. Nejdražší značky světa mají hodnotu stovek miliard dolarů.

Jak si je chránit?

Především ochrannou známkou, ale ochranu poskytují i právní ustanovení o nekalé soutěži a podnikatel nabývá určitá práva i tím, že logo dlouhodobě užívá.

Je lepší si ho zhotovit sám, nebo to někomu zadat?

Určitě je lepší obrátit se na odborníka. Není ale vyloučeno, když podnikatel vytvořením loga pověří své zaměstnance. Automaticky však získá právo výkonu majetkových autorských práv k logu jen tehdy, pokud vytváření takových děl spadá do jejich pracovní náplně, což v praxi častý případ není. Většinou bude zapotřebí si příslušná práva zajistit i při tomto postupu, stejně jako u každého jiného autora.

Jak zajistit, že ten, u koho logo objednáte, vytvoří skutečně originál?

Nikdy nemůžete úplně předejít tomu, že autor převezme obrázek, který by použít neměl. Ve smlouvě s ním či agenturou by však i tak mělo být řádně sjednáno, že vytvořené logo nebude porušovat autorská práva třetích osob. Uhlídat to není snadné, autorská díla nejsou nikde registrovaná a evidovaná a udělat rešerši je obtížné. Daleko snadněji lze ověřit, že autor nepoužil cizí ochrannou známku. Ty registrované jsou a je možné dohledat, zda neexistuje podobná, či dokonce stejná. Takovou službu si můžete zaplatit u Úřadu průmyslového vlastnictví, nabízejí ji advokáti a patentoví zástupci.

Ve smlouvě s autorem či agenturou by mělo být řádně sjednáno, že vytvořené logo nebude porušovat autorská práva třetích osob.

Kde tedy leží hranice mezi povolenou inspirací a protiprávním okopírováním?

To obecně nelze říci. Problém obvykle začíná v okamžiku, kdy autor či uživatel loga přijde s tím, že někdo okopíroval jeho autorské dílo. Pokud nedojde k dohodě, obrátí se zpravidla na soud.

Od jaké částky se do sporu u soudu chodí?

Jsou případy, kdy se lidé a firmy soudí i o malé částky. Záleží na tom, zda jde pouze o to vyřešit konkrétní věci, či o principiální spor s širším významem. Například agentura, jejíž práva porušíte, nemusí chtít vypadat jako někdo, kdo nebrání důsledně svá práva. Toho by pak mohla řada osob zneužívat. Náklady na vedení soudního řízení se reálně pohybují nejméně v desítkách tisíc korun. Vedle soudního poplatku je třeba počítat s náklady na právní zastoupení, které se v plné výši zpravidla nevrátí, ani když ve sporu uspějete.

Co by si člověk, který kvůli logu prochází obrázky, měl pohlídat, aby neporušoval zákony?

Opravdu není dobré používat obrázky z internetových úložišť, aniž by existovala řádná licence k jejich komerčnímu využití. Když třeba budu chtít použít kresbu, nejdříve je nutné zjistit autora, obrátit se na něj a zeptat se, jestli poskytne licenci k vytvoření loga. Současně je namístě obezřetnost, každé logo by mělo být distinktivní, rozlišitelné. Zvláště když si ho chcete zaregistrovat jako ochrannou známku a hodláte do budování značky investovat velké peníze. Proto je potřeba ověřit, zda autor ke stejnému obrázku neposkytl licenci někomu jinému. Stejně tak je dobré zjistit, jak dlouho obrázek na internetu visí, a udělat si rešerši, zda ho někdo, a třeba i neoprávněně, nepoužil. Jinak se může stát, že obrázek za velké peníze koupíte, uděláte z něj logo a pak zjistíte, že ho už použil kde kdo.

Sylvie Sobolová

Foto: Matej Slávik

Když si logo podnikatel objedná u reklamní agentury, myslí si, že je pak jeho. Mýlí se?

Jeho rozhodně není, pohybujeme se v oblasti nehmotných věcí a autorských práv, což nefunguje tak, jako když si koupíte auto. Práva, která k logu získáte, budou záviset na dvou věcech: jak dobrou smlouvu s agenturou uzavřete a jaká práva drží agentura. Když si člověk neošetří práva k logu písemnou smlouvou, základní právo spojené s tím, že si objednal dílo, má i tak. Může ho užívat. Ale nesmí ho upravovat, jeho užívání není výhradní, nesmí udělit podlicenci a je svázán dalšími omezeními. Ten, kdo logo vytvořil, ho může poskytnout komukoliv dalšímu. Pokud chce mít výhradní právo, je nezbytná písemná smlouva. Ideální je, aby agentura loga zhotovovala prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců. Pak také vykonává majetková autorská práva k dílu. V praxi si však agentury často najímají externisty jako grafiky. Jestli si pak od takové agentury objednáte logo, získáte vlastně jen jakousi podlicenci.

Jak se liší od pravé nebo úplné licence?

Je to něco jako podnájem. Představte si, že jste ve společnosti na začátku její existence a že ke svému logu získáváte pouze podlicenci. Po dvaceti letech – už jako silná firma – chcete s logem nakládat a zjistíte, že k užití máte velice okleštěná práva a nejste oprávněni ho upravit. Některé agentury i nezávislí grafici podmiňují souhlas s úpravou, pokud nebyl sjednán hned na začátku, vysokými částkami.

Kolik chtějí a na co si dát tedy pozor?

To záleží na významu značky, ale někdy jde o opravdu vysoké částky. Proto doporučuji, aby ve smlouvě s agenturou stálo, že logo zhotoví prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Pokud ne, tak že získala od externistů právo výkonu majetkových autorských práv k dílu a dostala souhlas, aby logo mohlo být v budoucnu upravováno. Přenesení tohoto souhlasu si pak musí firmy s agenturou vyjednat. Vždy je zapotřebí zohlednit konkrétní okolnosti vytvoření příslušného loga.

Na koho se firmy obracejí v případě úprav, pokud souhlas nemají?

Na agenturu a někdy přímo na původního tvůrce, což ale nemusí být snadné. Je tedy důležité si možnost úprav loga předem zajistit. A vymínit si ve smlouvě, že si firma může logo změnit sama nebo k tomu najmout třetí osobu. Může to vyjít levněji než s autorem.

Co když agentura licenci poskytne více zákazníkům?

Když už si nechám zhotovit logo, alfou a omegou je výhradní licence a prohlášení agentury, že logo neposkytla nikomu jinému. Případně nabytí práva výkonu autorských majetkových práv.

Je i v případě služeb agentury nutné prověřovat originalitu loga? Nebo se předpokládá automaticky?

Automatické není nic, mnohokrát jsme zažili případy, kde se ex post zjistilo, že agentura nedovoleně použila cizí dílo. Vše je nutné sjednat ve smlouvě a ideálně i zakotvit právo na smluvní pokutu a náhradu škody.

Spory mezi podnikatelem a agenturou o peníze jsou časté?

Jen o peníze v nich nejde. Záleží i na tom, zda podnikatel na samotném počátku věnuje péči ochraně svého loga. Když už ho má, okamžitě by měl nechat zaregistrovat i ochrannou známku, která ho obsahuje. Předtím by si měl nechat zpracovat rešerše, zda nejde o zaměnitelné označení. Měli jsme v naší kanceláři případ, kdy společnost, která je na trhu už mnoho let a vyrostla do značných rozměrů, zjistila, že její název i logo nejsou registrovatelné jako ochranná známka, protože jsou zaměnitelné s evropskou ochrannou známkou používanou jednou zahraniční společností. Česká firma, i když má starší označení, doplatila na to, že na registraci značky nepamatovala. A jsou i jiné důvody, pro které se pozdější registrace nemusí podařit, třeba absence či ztráta rozlišovací způsobilosti.

Platí to, co jste říkala o vztahu mezi podnikatelem a agenturou, rovněž pro vztah s grafikem na volné noze?

Takový grafik je rovnou i autorem a nositelem majetkových autorských práv. Takže s jistotou víte, jak na tom jste, a můžete rovnou od něj získat většinu potřebných práv. Je to jednodušší, pro agenturu totiž pracují jednotliví lidé a do jejich vzájemných vztahů nevidíte. Problémem se ale mohou stát požadavky grafika na dodatečnou odměnu v případě, že logo zajišťuje větší zisk, než se čekalo. Takové právo vyplývá z občanského zákoníku. U zaměstnanců tyto nároky lze vyloučit, agentura to u vlastních zaměstnanců může vyloučit také. Samostatný grafik ale takový nárok má a může jít o vysoké částky. Z tohoto pohledu je tedy služba agentury výhodnější.

Jak časté v porovnání se světem jsou u nás soudní spory kolem log?

Těžko říci, to neumím posoudit. Nejsme v tomto ohledu nijak výjimeční, ale je vidět, že jak firmy rostou, více si hledí svých nehmotných statků, včetně označení a log. Oproti devadesátým létům jsou podnikatelé obezřetnější. Navíc u log velká část sporů souvisí s nekalou soutěží, tedy nejde ani tak o autorská práva, jako o to, že někdo používá zaměnitelné označení, parazituje na pověsti jiné značky nebo třeba útočí na pověst značky prostřednictvím reklamy. Nejde tak o spor týkající se samotného zhotovení loga. Ze zkušenosti víme, že vnímání toho, co je a není nekalá soutěž, se v jednotlivých státech liší. Mnohdy u úplně stejných sporů docházejí například polské či maďarské soudy k úplně opačným závěrům. V Česku je obecně poměrně obtížné soud přesvědčit o důvodnosti takové žaloby.