Loni na podzim, ještě v pokoji v pražské Ústřední vojenské nemocnici, poskytl prezident Miloš Zeman rozhovor televizi Nova. To, co mohlo překvapit zájemce o měnovou politiku, nebyl vůbec jeho obsah, ale vystavená kniha na předním místě nemocniční poličky. Šlo o publikaci tehdejšího radního České národní banky, od 1. července pak guvernéra, Aleše Michla Restart ekonomiky.
Michlovo jméno jakožto možného nástupce Jiřího Rusnoka v čele ČNB ve finančních kruzích zaznívalo už od podzimu roku 2020. V posledních měsících se ovšem jako favorit v médiích spíše objevoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten stejně jako Michl nevidí příliš velký smysl v současném zvyšování úrokových sazeb, kterými se ČNB snaží krotit vysokou inflaci.
Vývoj posledních měsíců, kdy většina rady ČNB hlasovala pro zvyšování sazeb, zatímco Aleš Michl byl společně s dalším radním ČNB Oldřichem Dědkem proti jejich růstu, patrně rozhodl. Minulou středu tak Zeman novým guvernérem jmenoval právě Michla, jehož názory mu prý konvenují nejvíce.
Specifická doba vyžaduje mnohdy nekonvenční řešení. Taková budou od nového guvernéra potřeba.
Trh na jmenování reagoval podrážděně. Poté, co se objevila první neoficiální zpráva o pravděpodobném Michlově jmenování, začala koruna oslabovat. Samotná ČNB pak musela přistoupit k měnovým intervencím, aby korunu opět zpevnila. Michl už při jmenování vylučoval potřebu dalšího růstu sazeb. To, co trhy děsí, je, jak s několikaměsíčním předstihem dává vědět, co bude chtít dělat na jím řízeném měnovém jednání. Navíc v situaci, kdy nejnovější prognóza ČNB říká, že by úrokové sazby měly dál růst. Právě z možné dvojkolejnosti „nové bankovní rady“ od odborného aparátu mají trhy největší strach.
Obavy v tuto chvíli plynou i z otázky, kdo další v radě usedne. Mandát totiž vedle Rusnoka končí i Tomáši Nidetzkému a Vojtěchu Bendovi a je otázka, koho Zeman jmenuje.
Michl nechce být Antirašín
Ačkoliv Michl vzbuzuje na trhu rozruch, bylo by naivní si myslet, že člověk, který už na začátku své profesní dráhy toužil po postu v bankovní radě, by chtěl reputaci této instituce poškodit.
„Nový guvernér teď musí ukázat, že je opravdu nezávislý, že proti inflaci bude bojovat. Jinak ho historie odsoudí jako Antirašína, který zničil důvěryhodnost české měny. Já ale věřím, že tomu tak nebude, že se úroky snižovat nebudou, že dojde k intenzivní podpoře koruny skrze devizové intervence, a snad že se změní i měnové pravidlo, aby se ČNB snažila o cenovou stabilitu, ne o kladnou inflaci bez opravování předchozích chyb. Inflační cílování je každopádně po zkušenosti let 2021–2022 mrtvé,“ řekl Ekonomu například profesor Tomáš Havránek, který několik měsíců působil jako Michlův poradce a zároveň mezi lety 2016 a 2018 jako poradce viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 50 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později