Technologie mRNA se proslavila díky dvěma vakcínám proti covidu‑19. Výzkumníci a výrobci již začali zkoumat, jak ji uplatnit v léčbě dalších nemocí, tentokrát takových, jež lidstvo trápí už dlouho. Jsou jimi například AIDS nebo rakovina.
O potenciálu jednovláknové nukleové kyseliny se mezi odborníky hovořilo už před vypuknutím globální pandemie viru SARS‑CoV‑2. Žádný projekt se však nedostal dost daleko, často se to zdůvodňovalo vysokými náklady na neprobádaném poli. Až masivní investice do vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru nebývale urychlily proces a dostaly technologii do popředí. Do roku 2015 investice do výzkumu a vývoje léčiv a vakcín na bázi mRNA celkově dosahovaly 500 milionů dolarů, jen za první rok pandemie to bylo přes devět miliard.
Jde o nový postup proti infekci. Zatímco dosavadní vakcíny imunitnímu systému předkládají nějakou formu oslabeného viru, mRNA vakcíny vyvolají buněčnou reakci. Pod zkratkou se skrývá takzvaně mediátorová ribonukleová kyselina neboli poslíček. Přináší genetickou informaci z DNA do továrny na aminokyseliny – lidské buňky. Slovy lidí z americké biotechnologické společnosti Moderna, která vyvinula látku proti covidu Spikevax, lidské tělo slouží jako živoucí továrna, jež si pro sebe vyrobí vlastní vakcínu. V případě té proti covidu tvoří spike protein, typický pro koronavirus, aby se proti němu imunitní systém naučil bojovat.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později