Aleš Valenta: Kult olympijského vítěze v malém rybníčku

Trojité salto s pěti vruty. Tento skok v roce 2002 vygeneroval zlatou olympijskou medaili a pomohl tak rozjet značku Aleš Valenta. Z akrobatického skokana na lyžích se postupně stal podnikatel a také moderátor. Jako závodník musel svůj unikátní skok trénovat ve Švýcarsku, dnes sám ve svém výcvikovém areálu v Šumperku nabízí zázemí světovým šampionům. Vedle toho investoval do společnosti H2 Global Group, která se zabývá využitím molekulárního vodíku. Valenta se ve firmě zároveň stará o marketing.

Kdykoli si člověk v čemkoli udělá jméno, v dané chvíli je to otvírač dveří. Ale není to záruka, že se ty dveře opět nezavřou.

Kdy jste sám sebe přestal vnímat jako lyžařského akrobata?

Ve chvíli, kdy jsem pověsil lyže na hřebík, tedy v roce 2007. Sportovcem jsem tělem i duší, ale beru to z profesní stránky. Měl jsem štěstí, že jsem to dotáhl tak daleko, aby to pro mě byla živnost. A pak jsem s ní skončil. Když jde kominík dělat zámečníka, taky už se nenazývá kominíkem.

Aleš Valenta

Foto: archiv Aleše Valenty

Věděl jste, co budete dělat dál?

Můj směr byl marketing, pořádání akcí. Už v roce 2002 jsme ve Štítech postavili Sportovní centrum, tomu jsem se chtěl věnovat. Když jsem už nezávodil, přišla nabídka z rádia.

V roli moderátora jste se našel, nebo jste to bral jako dobrý základ pro obživu?

Znám lidi, co byli od dětství baviči, měli ambici vzít mikrofon a mluvit. Já exhibicionista nebyl, na druhé straně mi nevadily rozhovory, popisovat, co se dělo. Myslím, že jsem k tomu měl stejně daleko jako blízko a moderátorská kariéra přišla relativně rychle a přirozeně. V rádiu Frekvence 1 zakládali sportovní pořad, já tam byl jako host a jim se líbil můj hlas. Pozvali mě na schůzku, měsíc jsem mluvil do zdi a pak přišel okamžik, kdy jsem na to šel live.

To už jste byl slavný. Jak vám pomohlo olympijské vítězství v životě po sportu?

Kdykoli si člověk v čemkoli udělá jméno, v dané chvíli je to otvírač dveří. Ale není to záruka, že se ty dveře opět nezavřou. Moje renomé mi pomáhalo potkávat se s lidmi, kteří mi byli ochotni naslouchat. Ale moderovat je řemeslo a musel jsem se léta učit, trénovat, zdokonalovat se.

Jaký byl rozjezd vašeho výcvikového areálu ve Štítech u Šumperka?

Ze začátku žil spíš mým jménem, kultem olympijského vítěze. V létě jsem tam trénoval, ale neměl jsem sílu ani čas, abych ho řídil. V zásadě ho převzali moji rodiče a doposavad mi pomáhají. Pak jsem skončil a museli jsme přicházet s novými věcmi. Už to nebylo pro lidi, co si přišli zkusit, jak to skáče Valenta. Nastal přerod zařízení pro skokany v normální sportovní centrum. Musel jsme přebírat víc a víc povinností. Teď Acrobat Park plně řídím.

Byl od začátku výdělečný?

Postavil jsem ho z vlastních peněz a byly tam také nějaké dotace. Stále je to obecně prospěšná společnost a všechny zisky musíme dávat do rozvoje. Chtěl bych, aby se mi jednoho krásného dne vrátily peníze, které jsem do toho dal.

Jezdí k vám trénovat nejlepší závodníci světa. Jak se vám je podařilo přilákat?

Běžné areály pro akrobaty mají jen ty můstky. Neměly potřebu vybudovat restauraci, posilovnu a bůhvíco ještě, protože infrastruktura v tom místě už byla. U nás si ji vynutila poptávka. K můstkům jsme přidali občerstvení, pak ubytování, kurty na beach volejbal, profitrampolíny, fitko, wellness. Ve službách je důležité naslouchat klientovi. Jiné můstky po světě jsou srovnatelné velikostí a parametry, ale my jsme největší právě v zázemí. A jak se to hodilo v pandemii. Rusové přijeli loni v září, jeden klučina byl pozitivní a hygiena je dala do karantény. Za normálních okolností by ji strávili na hotelu a nemohli by nic. My máme uzavřený areál, mohli se u nás stravovat i trénovat a neztratili drahocenný čas.

Zůstal jste doma, přestože jste dostal nabídku svoje jméno, unikátní výkon i zlatou medaili prodat ve světě. Proč to nevyšlo?

Jsme příliš malý rybníček. Můj příběh o cestě z malého města na vrchol některé lidi zaujal už na olympiádě v Salt Lake City a s nějakými americkými společnostmi a agenturami jsem jednal. Ale ukázalo se, že přesah Česka je v celosvětovém měřítku minimální. Ve fotbalu, hokeji se čeští sportovci mohou stát světovými hvězdami. Akrobatické lyžování bude vždycky výběrovým sportem.

Kdy popularita olympijského vítěze končí?

Dejme tomu dva roky po olympiádě. Pak přijde nová letní, přijdou noví sportovci a najednou se zájem posune na ně. Myslím si, že je to přirozené, takové to bláznovství, kdy chtějí všichni podpis, přejde do normálního stavu.

Takže vám nechybí status celebrity, i když vám pomohl.

Nikdy jsem nepochopil, jak to slovíčko používáme. Anglic­ké celebration je oslavovat a oslavován by neměl být člověk, který je jen vidět. Já se nepovažuju za celebritu, říkal bych tomu veřejně známá osoba. Každý sportovec, když vyhraje olympiádu, dostane tenhle status a ten mu zůstane doživotně, byť ten výkon podal před 11, 20, 50 lety.

S manželkou natáčíte pro kanál Déčko České televize pořad Lvíčata o mladých sportovcích a vlastně i pro ně. Pomáháte jim. Jaké to je, být známý hlavně mezi dětmi?

Vtipné. Tuhle slávu jsem zažil poprvé, když jsem se byl podívat na svého syna, který hraje hokej. Seděl jsem tam s tatínky, běhali tam osmiletí, devítiletí kluci, najednou se jeden podíval, odběhl a vrátil se s dalšími. Prý – „my vás známe, vy jste ten dětský herec“. Tam jsem si uvědomil dětskou slávu. U dětí to nevnímáte jako u dospělých, ony jednají bez okolků.

Související

Olympiáda

Získej zlato, přihoď story aneb Jak prodat olympijský úspěch

11 minut čtení

Ještě jedna olympiáda a dost. Vždyť už bude pátá. V pětatřiceti je snowboardista a skateboardista Shaun White legendou a sportovní kariéra mu...

Od vašeho olympijského vítězství uplyne 19. února dvacet let. Chystáte nějakou oslavu?

Něco bude s letošním olympijským týmem a těším se, že zajdeme na oběd s trenérem Pavlem Landou a manažerem té doby Martinem Müllerem. Možná uděláme oslavu 20 let Acrobat Parku, to vnímám jinak než svoje vítězství. Jsem teď extrémně zaneprázdněný, dělám marketing kolem využití molekulárního vodíku. Pomáhá hojivým procesům v těle, dá se využít při pěstování zeleniny ve vodě, je kolem toho spousta výzkumů a mě to baví. Musím plánovat, abych byl schopen všechno stihnout.