Najít výnosné investiční příležitosti bude těžší, než jsme byli v posledních deseti letech zvyklí, míní investiční stratég Conseq Investment Management Michal Stupavský. Tištění peněz, k němuž se uchýlily centrální banky po celém světě, aby kompenzovaly koronavirové ztráty, sice povzbudilo ekonomiku, avšak finanční trhy vyhnalo na rekordní hodnoty. Teď Stupavský očekává korekci.

Jak se změní investiční svět po koronaviru? V čem se bude lišit od období před vypuknutím pandemie?

Období 2009 až 2019 byla pro investory bonanza, super období. Globální hospodářství procházelo prudkým oživením, inflace byla nízká, tržní valuace byly před 12 lety velice nízké, takže se dalo výhodně nakoupit. Nyní je to opačné. Makroekonomika není příliš v kondici, valuace jsou rekordní, inflace bude vysoká. Současný mix makroekonomických a investičních proměnných není zdaleka optimální, je spíš v neprospěch investorů. Takže ta příští desetiletka bude pravděpodobně co do výnosů slabší.

V uplynulých deseti letech prakticky jen stačilo pasivně investovat do indexů a nešlo neprodělat. Změní se to?

Dá se říci, že pasivní strategie, zejména indexové fondy, v průměru po odečtení veškerých poplatků a nákladů na správu fondu aktivně řízené fondy o něco překonaly. Avšak následujících deset let bude pro pasivní tituly daleko náročnějších. A to proto, že globální akciové valuace jsou dneska na historických maximech, respektive na úrovních cenové bubliny z roku 2000. Následující desetiletka proto bude mnohem více o výběru konkrétních akcií. Zejména velké technologické tituly a růstové společnosti obecně jsou příliš drahé. Větší šanci na dobrý výnos budou mít investoři, kteří se orientují spíše na hodnotové akcie, kteří si dělají modely diskontovaného cash flow, kteří se snaží stanovit vnitřní fundamentální hodnotu akcie a srovnat ji s její hodnotou na burze. Aktivní investování vstane z popela a pasivní investice to budou mít mnohem náročnější.

Michal Stupavský

Investiční stratég Conseq Investment Management. Vystudoval finance a oceňování podniku na VŠE v Praze. Je spoluautorem knihy o behaviorálních financích a autorem investičního slovníku. V letech 2009 až 2012 působil ve společnosti Conseq jako portfolio manažer akciového fondu se zaměřením na trhy střední a východní Evropy. Poté pracoval pro Unipetrol a Cemex. V roce 2017 se do Consequ vrátil. Nyní v něm odpovídá primárně za analýzu globálních akciových valuací.

Najít tu správnou investici tedy bude těžší, než tomu bylo v uplynulých deseti letech?

Ano, bude. Vychází to právě z rekordních akciových valuací. Hlavní akciové indexy jsou na historických maximech nebo poblíž nich. Na základě historických ekonometrických nebo statistických analýz vždycky platilo, a podle mého názoru to bude platit i v následujících deseti letech, že pokud máte vysoké ocenění aktiv, je pravděpodobnost, že jeho cena poroste, i nadále velmi nízká. My v Consequ jsme přesvědčeni, že ta následující desetiletka bude pro investory mnohem náročnější než uplynulých deset let od globální finanční krize. A velice pravděpodobně průměrné roční zhodnocení, jak na akciích, tak na dluhopisech a pravděpodobně i na alternativních investicích v čele s realitami, bude slabší, než jsme byli zvyklí v uplynulé dekádě. Například dluhopisy si v uplynulých letech připsaly průměrný roční výnos někde kolem tří či čtyř procent ročně. Nyní je průměrný očekávaný globální výnos do splatnosti u dluhopisů dle agentury Bloomberg jen jedno procento.

Co tuto situaci způsobilo?

Když centrální banky tisknou nekryté peníze, tak to vždycky pomůže nakopnout ekonomiku. Jenže jen z krátkodobého pohledu jedné dekády, maximálně 15 let. Ale potom musí přijít nějaké vystřízlivění a do určité míry řada ekonomů, stratégů, investorů – a i já mezi ně patřím – si myslí, že se v posledních letech kvůli tištění peněz odtrhla reálná ekonomika od finančních trhů. Globální trhy jsou v porovnání s HDP a jeho dynamikou příliš vysoko.

I pro odvážnější investory bude úspěchem, když se v následujících dvou třech letech s výnosy dostanou na úroveň inflace.

Můžeme tedy očekávat nějakou korekci?

Globální finanční trhy jde nyní přirovnat k drogově závislému pacientovi, který neustále potřebuje další dávky kokainu, aby se udržel ve formě. V souvislosti s odklonem centrálních bank, především amerického Fedu od tištění nových peněz my v Consequ už několik měsíců očekáváme výraznější akciovou korekci řekněme kolem 20 procent směrem dolů.

Jak by si měli v této situaci investoři počínat? A bude možné na trhu najít investiční příležitosti, které překonají inflaci?

Bohužel pro investory nejenom ty bohaté a zkušené, ale i masovější retail je potřeba si uvědomit, že porazit inflaci, která je nyní kolem šesti procent a velmi pravděpodobně ještě poroste, nebude v následujícím roce či dvou prakticky možné. To znamená reálně jejich očištěná hodnota kapitálu velice pravděpodobně poklesne.

Související

Jak by se měli investoři v takové situaci chovat?

Diverzifikujte, diverzifikujte a znovu diverzifikujte. Nedávejte všechna vejce do jednoho košíku. U konzervativnějších investorů, kteří mají investiční horizont dva či tři roky, bych se určitě nebál fondů využívajících repo operace s Českou národní bankou, byť inflaci velice pravděpodobně nepřekonají. Doplnil bych to dále o vybrané korporátní dluhopisy, na jednu emisi maximálně pět procent portfolia, aby riziko, že firma zkrachuje a investor neuvidí ze svých peněz nic, nebylo příliš vysoké. A určitě by i v konzervativním portfoliu neměly chybět alternativní investice – reality, ať už komerční, nebo rezidenční. A i na ten krátký horizont bych přidal akcie, byť jsou na svých maximech, tak abychom zlepšili výnosově‑rizikový profil. Volil bych 10 až 15 procent akcií – nějakou globální expozici.

A dynamický investor, tedy takový, který se nebojí více riskovat?

Pokud bychom se bavili o dynamičtějším investorovi s investičním horizontem minimálně sedm až deset let, aktiva, která by měl zvolit, by byla prakticky stejná jako u konzervativního investora. Ale investiční poměry by byly jiné. Doporučil bych přibližně 50 procent portfolia vložit do akcií napříč světovými trhy. Orientoval bych se zejména na hodnotové akcie z těch tradičních odvětví, to znamená banky, pojišťovny, možná energetika, spotřební zboží. Naopak vyhnul bych se těm růstovým a technologickým titulům, jejichž valuace jsou z mého pohledu nyní přepálené. To mi indikuje, že ve středním horizontu řekněme sedmi deseti let bude jejich roční zhodnocení velice malé, spíše záporné.

Dynamický investor – ani ten nebude mít šanci překonat inflaci za nějakého rozumného rizika?

Já si myslím, že dobrý výsledek by pro něj byl, kdyby se v následujících dvou až třech letech, kdy ta inflace bude pravděpodobně výrazně zvýšená, dostal ročním výnosem přibližně na míru inflace. To bude velký úspěch.

Související