V Evropě dlouhodobě sílily hlasy kritické k jaderné energii. Země jako Rakousko nebo Německo zastávají postoj, že do energetického mixu vůbec nepatří. I „jadernější“ země jako Francie z ekonomických důvodů počítaly s oslabením jejího významu. Tři roky stará evropská strategie počítá s poklesem jejího podílu na produkci elektřiny v Evropské unii z nyní zhruba čtvrtinového podílu na 13 až 15 procent v roce 2050. Ambiciózní cíle snižování emisí uhlíkových plynů v kombinaci s nespolehlivostí dodávek zemního plynu z Ruska však způsobily, že se část členských států v čele s Francií a Českem za jádro postavila.
Debata o budoucí podobě energetiky vyplývá z klimatických cílů. Evropské státy se zavázaly do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 mají dosáhnout uhlíkové neutrality. Ta představuje rovnováhu mezi vyprodukovanými emisemi uhlíku a jeho pohlcováním půdou, lesy, oceány a umělými úložišti. V listopadu server Euractiv zveřejnil interní dokument, podle něhož nakonec používání jaderné energie posvětí i Evropská komise. Jádro se tak mělo objevit v takzvané taxonomii mezi udržitelnými investicemi.
Pro projekty, které unie nepovažuje za udržitelné, bude v příštích letech stále složitější získat finance od bank. Tomuto osudu by mělo jádro uniknout. Je však otázkou, zda to trend ústupu od tohoto zdroje pomůže zvrátit. Časová náročnost výstavby reaktorů limituje využití nových jaderných zdrojů k dosažení klimatické neutrality do třiceti let.
Ve stínu Černobylu
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později