Aktuální číslo časopisu Ekonom
Radek NovotnýLyže se pomalu rozjíždí, svah je ale čím dál prudší a sjezdaři se do cesty staví stromy, kameny i skály. Lyžař jízdu nezvládá a naráží přímo do jedné překážky za druhou, přesto však ve sjezdu pokračuje. Nejde o supermana, ale o virtuální realitu. Brýle, senzory a další vybavení, které umožní uživatelům pohybovat se ve fiktivním prostředí nebo zdigitalizované iluzi skutečného světa, se dosud prosazovaly zejména v herním průmyslu. V poslední době je však stále častěji využívají i firmy pro trénink a školení pracovníků, vizualizaci nových budov nebo konference a prezentace produktů či služeb. Vývoj virtuální reality zrychluje i díky pandemii koronaviru, kvůli níž se lidé nemohou volně setkávat a cestovat.
„Před pár lety používaly virtuální realitu jen největší společnosti, vytvoření prezentace je stálo přinejmenším stovky tisíc korun, takže malé firmy se jí vyhýbaly. Nyní už jednodušší projekt stojí jen desítky tisíc korun, což i pro malé podniky začalo být zajímavé. Kvůli covidu a potřebě prezentovat se na dálku se rozvoj této technologie ještě zintenzivnil,“ říká Martin Kotek, vedoucí centra pro digitalizaci na ČVUT a prezident Asociace virtuální a rozšířené reality.
Rozšířená (či také augmentovaná) realita je další, méně známou technologií, která má mnoho společného s virtuální realitou. Už nyní se hojně využívá především ve firemním sektoru. Funguje tak, že se uživateli díky chytrým brýlím s displejem a minipočítačem promítají do reálného světa fiktivní předměty nebo instrukce. To podniky využívají zejména pro montéry v terénu nebo skladníky v logistických centrech.
Infografika: Virtuální realita už není jen pro hráče, budoucnost má ve firmách
Svět v rozšířené realitě
Virtuální realita se masověji začala šířit díky hernímu průmyslu. Postarala se o to zejména společnost Sony, která před pěti lety uvedla na trh herní konzoli PlayStation VR. Před dvěma lety se začaly prodávat brýle Oculus Quest. Ty stojí kolem 10 tisíc korun a umožňují hrát s relativně vysokou kvalitou obrazu i rychlou odezvou pohybu, aniž by hráč musel být napojený na počítač. Firmu Oculus koupil v roce 2014 za 2,3 miliardy dolarů Facebook, který nyní v podílu na trhu s výbavou pro virtuální realitu dohání Sony. Třetím průkopníkem je kdysi jeden z největších prodejců mobilních telefonů, tchajwanské HTC.
Podle dat poradenské společnosti Gartner se loni na světě prodalo zhruba 5,7 milionu souprav brýlí pro virtuální realitu a toto číslo se do roku 2024 více než zdvojnásobí. Počítá se přitom se snižováním ceny zařízení, takže tržby porostou pomalejším tempem − ze 3,4 miliardy dolarů vyrostou za tři roky „jen“ o 71 procent. Celkový trh vybavení pro virtuální i rozšířenou realitu včetně softwarových aplikací však podle odhadu serveru Statista poroste mnohem rychleji − z loňských 18,8 miliardy dolarů vyskočí za tři roky téměř na 16násobek. Důvodem je zejména to, že se tyto technologie budou nyní prosazovat rychleji ve firemním sektoru. A pro něj bude zásadnější právě rozšířená realita a vytváření aplikací na míru pro potřeby jednotlivých podniků. Gartner uvádí, že až 75 procent firem z oborů, jejichž pracovníci potřebují v terénu dražší mobilní zařízení, bude do pěti let kvůli zvýšení efektivity využívat rozšířenou realitu.
Infografika: Virtuální realita už není jen pro hráče, budoucnost má ve firmách
Podle Kotka z ČVUT je nyní využívání chytrých brýlí pro práci v terénu teprve na začátku, v budoucnu se ale velice rozšíří. Stane se tak i díky tomu, že k největším dodavatelům brýlí pro rozšířenou realitu a investorům do jejich vývoje patří velké firmy jako Microsoft se svými HoloLens a Google, který původně chtěl své brýle Google Glass rozšířit masově, nakonec se ale „spokojil“ s využitím v průmyslu.
Nasazení v časech pandemie
I v Česku už chytré brýle pro rozšířenou realitu nasadila řada firem. Zařízení, které promítá skladníkům do jejich zorného pole pokyny, které zboží mají odebrat a po které trase se mají pohybovat, už dva roky využívá ve svém distribučním centru v Chebu logistická společnost DHL. Datové brýle ale kvůli zvýšené zátěži očí nevyhovují všem. Pracovníci si tak mohou zvolit, jestli použijí raději mobilní terminál připevněný na předloktí, či tablet na přepravním vozíku, jež mají podobnou funkci jako brýle, jen neposkytují takovou svobodu pohybu. Jak uvádí Dalibor Ondra, regionální šéf zavádění digitalizace v DHL Supply Chain, díky novince se ve skladu zvýšila rychlost a přesnost práce a investice kolem tři čtvrtě milionu korun se už vrátila.
Infografika: Virtuální realita už není jen pro hráče, budoucnost má ve firmách
Další firmy v Česku si pochvalují zavedení rozšířené reality v časech pandemie a omezení pohybu. Tuzemská pobočka firmy Bosch už to plánovala delší čas, ale nasadila ji až nyní, a to pro vzdálenou pomoc při zprovozňování a úpravách výrobních strojů po přesunu do zahraničí. „Tato strategie se nám vyplatila,“ říká mluvčí Bosche Pavel Roman s tím, že kvůli epidemiologickým opatřením by jinak přesun a instalace výrobních zařízení nemohly proběhnout.
Brýle s rozšířenou realitou nyní testuje pro pracovníky v terénu i Škoda Auto. Při údržbě strojů a výrobních linek se jim před očima promítají schémata, popis jednotlivých servisních kroků a další dokumenty. Pohled přes brýle mohou také sdílet s kolegy během videohovorů a poradit se s nimi o dalším postupu.
„Tento nástroj umožňuje flexibilní výměnu informací, a to i s kolegy v jiných lokalitách nebo v různých časových pásmech. To výrazně zrychluje procesy údržby. Zejména v dobách covidu-19 jde o značnou výhodu,“ říká Miroslav Kroupa, vedoucí řízení značky ve společnosti Škoda Auto.
Infografika: Virtuální realita už není jen pro hráče, budoucnost má ve firmách
Virtuální školení
Firmy vedle rozšířené reality využívají také realitu virtuální. Podle Kotka z ČVUT jde v případě této technologie nejčastěji o trénink a školení zaměstnanců. „Když si člověk něco přečte, zapamatuje si jen kolem 10 procent. Když něco slyší a vidí, je to 50 procent, a když o tom mluví a dělá to, například pomocí virtuální reality, je to až 90 procent,“ říká Jaroslav Blažek, regionální technologický ředitel poradenské firmy Accenture.
Datové brýle kvůli zvýšené zátěži očí nevyhovují všem. Pracovníci si tak mohou zvolit, jestli použijí raději mobilní terminál připevněný na předloktí.
Společnost DHL například vytvořila aplikaci zaměřenou na bezpečnost práce, kdy uživatel prochází simulované scény z reálného provozu a má za úkol identifikovat porušení pravidel nebo možná rizika. Výrobce letadel Aero Vodochody zase vyvíjí aplikaci virtuální reality pro výcvik pilotů a pozemního personálu. „Její využití přináší úsporu nákladů a zároveň umožňuje vyzkoušet si i situace, které by třeba z důvodu bezpečnosti nebylo možné navodit v reálném životě,“ říká Tereza Vrublová, mluvčí Aera Vodochody.
Firmy také využívají virtuální realitu pro návrh drahých a složitých strojů a odzkoušení jejich montáží nanečisto. Strojírenská společnost Škoda JS toho využila například při dodávkách do jaderných elektráren Temelín a Jaslovské Bohunice. Podle Antonína Rudolfa, vedoucího útvaru konstrukčního oddělení ve Škoda JS, přijde vybavení pro virtuální realitu zhruba na 100 tisíc korun, významnější položkou je ale tvorba obsahu, která může stát i miliony korun.
Infografika: Virtuální realita už není jen pro hráče, budoucnost má ve firmách
„Mnohozážitek“ v obchodech
Vzhledem k nástupu pandemie koronaviru, kdy zavřené kamenné prodejny z velké části nahradil internet a e-shopy, došlo loni také k nástupu virtuální a rozšířené reality při prodeji. „U některých typů zboží je interakce se zákazníkem nebo schopnost si zboží když ne osahat, tak aspoň co nejreálněji prohlédnout, zásadní,“ říká Lukáš Erben, odborník na technologie společnosti KPC-Group, která v Česku zastupuje poradenskou firmu Gartner. V této oblasti se také prosazují různé mobilní i webové aplikace, jež využívají prvky virtuální reality, ale nejsou k nim potřeba speciální brýle.
Automobilky si tak nechávají vytvářet systémy pro konfigurace aut ve virtuálním prostoru, oděvní firmy jako Zara či H&M začínají využívat filtry v rozšířené realitě, díky nimž si mohou zákazníci vyzkoušet, jak jim oblečení padne. „Trh virtuální a rozšířené reality začíná být obrovský i díky tomu, že dochází k bitvě o zákaznickou zkušenost. Pokud chci získat zákazníka a prodat mu víc věcí, musím ho ohromit,“ vysvětluje Blažek ze společnosti Accenture.
Tento trend potvrzuje i prodejce nábytku Ikea, jehož zákazníci si mohou přes speciální aplikaci virtuálně vložit nábytek do prostoru, na který namíří smartphone. „Zákazník se může na displeji telefonu rovnou podívat, jak by jeho oblíbené produkty vypadaly u něj doma, zvolit správnou barvu či velikost,“ říká Filip Nekvinda, šéf zavádění digitalizace společnosti Ikea.
E-shop Zalando zase investoval do technologické firmy Fision, která vyvíjí mobilní aplikaci, jež naskenuje postavu a spáruje ji s určitým oblečením. Díky tomu chce prodejce snížit počet lidí, kteří vracejí zboží, protože jim nesedí.
„Posouváme se k něčemu, čemu se říká multiexperience neboli mnohozážitek,“ říká Erben z KPC-Group. Přibližně před 20 lety se komunikace mezi lidmi rozšířila o internet, před 10 lety o mobilní telefony, v současnosti se rozšiřuje o řadu dalších možností včetně právě rozšířené a virtuální reality nebo konverzačních robotů a asistentů s umělou inteligencí.
Během pandemie došlo i ke zvýšení zájmu o konference a prezentace ve virtuální realitě a prvky této technologie se už objevují také ve standardních aplikacích pro videohovory. „Microsoft Teams pomaličku přichází k virtuální realitě, kdy je panáčky představující reálné uživatele možné zasadit do určitého prostředí,“ říká Blažek. Stejný software pro videokonference lze už také propojit se systémem rozšířené reality VisualLive, kdy člověk třeba v kanceláři sleduje pracovníka v terénu a předává mu pracovní pokyny ve vizualizované formě.
„Jsem přesvědčený, že tento podzim budou různé meetingy a konference na platformách určených pro virtuální realitu bez brýlí, jen přes tablety nebo přes počítač,“ říká Kotek z ČVUT. Například česká platforma pro virtuální setkávání Virtuloc má už desítky zakázek na takové akce od firem, které chtějí přejít od běžných telekonferencí k virtuální realitě.
Česká stopa v teleportaci
Jak již bylo řečeno, do vývoje zařízení a softwaru pro virtuální a rozšířenou realitu se v posledních letech pustily největší světové technologické firmy jako Facebook, Google či Microsoft. Na tomto trhu se ale prosadilo i několik českých start-upů. Asi nejvýrazněji se zapsala se svou hrou ve virtuální realitě Beat Saber pražská firma Beat Games, kterou předloni koupil americký Oculus patřící pod Facebook.
Další výraznou českou firmou v oboru je vývojářská společnost Pocket Virtuality, jejíž technologii pro vzdálenou spolupráci pomocí virtuální a rozšířené reality využívají některé ze zmíněných průmyslových firem jako Aero Vodochody, Škoda Auto nebo Škoda JS.
VRgineers zase vyrábí profesionální brýle pro virtuální realitu s vysokým rozlišením. K výcviku a tréninku je používají například americká armáda, NASA, závodníci formule 1, výrobce letadel Airbus nebo automobilky jako Audi, BMW či Porsche. Jak říká šéf VRgineers Marek Polčák, nyní firma pracuje na vzdáleném ovládání velkých strojů jako bagr nebo jeřáb, ke kterému využije i virtuální realitu.
Takovouto „teleportací“ se zabývá rovněž český Virtuplex. Firma se zaměřuje především na virtuální prezentace nových komerčních prostor pro banky, obchodníky či mobilní operátory. Umožňuje na nich pracovat a testovat různé varianty dřív, než vzniknou reálně. Virtuplex provozuje v pražských Horních Počernicích jednu z největších hal pro virtuální realitu v Evropě, modely interiérů je tam možné si prohlédnout ve „skutečné“ velikosti.
Před dvěma lety tu představoval svůj průmyslový areál developer Panattoni a loni se start-up začal na velké stavby ve virtuální realitě víc orientovat. Ladil se tu například návrh komplexu Masaryčka, jež vzniká v centru Prahy. Kvůli pandemii nemohli britští architekti z ateliéru Zahy Hadid do Česka dorazit. Virtuplex tak vytvořil software, který jim umožnil do virtuální prezentace vstoupit vzdáleně.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
