Marek Polčák chtěl ukázat turistům Prahu ze vzduchu, aniž by museli sednout do letadla. Na trhu ale nenašel pro let ve virtuální realitě dostatečně kvalitní vybavení, které by odpovídalo jeho představám. Brýle, s jejichž pomocí se člověk pohybuje ve virtuálním prostoru, proto začal vyvíjet sám. Během čtyř let se zařízení, které vytvořila Polčákova firma VRgineers, dostalo například do americké armády, NASA, automobilek jako BMW, Audi či Opel nebo do stájí formule 1. Start-up se zaměřuje hlavně na simulaci a výuku zacházení s drahými a složitými dopravními prostředky. Nyní vyvíjí i virtuální realitu pro vzdálené ovládání těžkotonážních strojů, jako jsou bagry či jeřáby, a hledá investory pro další rozjezd firmy.

Jak vznikla vaše společnost VRgineers?

Během studií, asi před 11 lety, jsme založili IT společnost Quanti. V ní jsem zformoval tým, který jsme později odštěpili do VRgineers. Došlo k tomu tak, že jsme s kamarádem založili společnost, která poskytovala zážitkový let nad Prahou. S pomocí dronu jsme natočili 360stupňové video nad Staroměstským a Václavským náměstím a Karlovým mostem. Turisté přišli, sedli si, dostali na hlavu headset (brýle a související vybavení pro virtuální realitu − pozn. red.) a „letěli“. Tak jsem se dostal k virtuální realitě. Bylo to úplně v začátcích oboru a kvalitní headsety ještě nebyly příliš k dostání. Rozhodli jsme se proto, že si je vyrobíme sami. Chvilku jsme to dělali „na koleni“, pak už to ale začal být na mé poměry velký projekt, a oslovil jsem proto pár známých. Mezi nimi byla i firma Etnetera. Společně s ní jsme pak v roce 2017 založili VRgineers.

Váš hlavní produkt, headset pro virtuální realitu Xtal, je poměrně drahé zařízení. Stojí kolem 200 tisíc korun, zatímco zařízení nižší třídy se dají pořídit i kolem 10 tisíc korun. Ze kterých oborů jsou vaši zákazníci?

Hodně se teď zaměřujeme na simulace, na trénink pilotů helikoptér a stíhaček. Naši zákazníci jsou z vesmírného a leteckého průmyslu, například NASA nebo Airbus. A pak také firmy z automobilového průmyslu. Naši technologii jsme dodali i do simulátorů několika týmů formule 1. Myslím si, že za rok nebo za dva se bude používat i na výcvik pilotů rallye a za dalších pět let také na výcvik lidí v autoškole.

Máme teď i pár projektů, v nichž zkoušíme něco, čemu říkáme teleportace nebo vzdálené ovládání.

K jakým účelům zákazníci vaši technologii používají? Je to hlavně výcvik?

Je to především simulace zacházení s nějakým sofistikovaným systémem. Letadla a helikoptéry jsou na to nejvhodnější, protože jsou drahé. Zjednodušeně − jedna letová hodina vyjde na tisíce až desetitisíce dolarů. I kdyby byla virtuální realita schopná ušetřit jenom jednu letovou hodinu za měsíc, investice se rychle vrátí. Máme teď i pár projektů, v nichž zkoušíme něco, čemu říkáme teleportace nebo vzdálené ovládání. Funguje to tak, že sedíte doma, dáte si na hlavu headset a přes počítač vás to propojí se strojem − třeba s bagrem nebo jeřábem, který je na místě, kde se má něco kopat či překládat. Na to je napojený náš modul.

Jak se loni vyvíjely vaše tržby?

Loňský rok jsme uzavřeli s tržbami přibližně dvou milionů dolarů. Meziročně jsme narostli o více než 100 procent a letos už máme podepsané zakázky z prvního kvartálu za milion dolarů. To v době koronavirové krize a omezení pohybu lidí považuji za úspěch.

Myslíte, že vás pandemie covidu spíš poškodila?

Stálo nás to na tržbách kolem milionu dolarů. Kdyby nebyl covid, tak bychom tržby ztrojnásobili.

Související

Kvůli pandemii se však poptávka po bezkontaktním setkávání a práci spíš zvýšila.

Covid způsobil hlavně zvýšení poptávky po videokonferencích, ale naše technologie je někde jinde.

Kdy očekáváte, že se vaše firma dostane do černých čísel?

Koronakrize nám to trochu zpomaluje. Cílíme na konec příštího roku.

Máte pobočku v Las Vegas. Jaký podíl tržeb děláte ve Spojených státech?

Zhruba 50 procent. Měli jsme kanceláře v Los Angeles, ale pak jsme je přesunuli do Las Vegas kvůli jednomu z partnerů, respektive kvůli blízkosti letecké základny. Také se jezdíme do Las Vegas prezentovat na technologický veletrh CES. Letos se sice nekonal, ale byl loni, kdy jsme tam předvedli současnou verzi našeho headsetu.

Marek Polčák

Vystudoval kybernetiku a obchod na ČVUT v Praze. Během studií v roce 2010 spoluzaložil IT společnost Quanti. V roce 2017 pak rozjel firmu VRgineers, která se zaměřuje na vývoj a výrobu zařízení pro virtuální realitu.

Když jste firmu rozjížděl, vlastnil jste v ní tříčtvrtinový podíl, dnes máte jen 27 procent, protože do VRgineers vstoupilo několik investorů. Budete dál ředit svůj podíl?

Rozhodně budeme přibírat další investory. Je potřeba dál růst, každá firma je jiná a každá potřebuje v různé fázi různé prostředky. Líbilo by se mi mít větší podíl, ale myslím si, že je lepší mít míň procent v úspěšné firmě než mít víc procent ve firmě neúspěšné. Pro to abychom rostli a stali se úspěšnou společností, potřebujeme ještě další financování.

Máte už něco rozjednaného?

Něco se chystá, víc ale říct nemůžu.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Zkusíte i rozšířenou realitu, kdy se v reálném prostoru zobrazují díky digitálním brýlím dodatečné objekty nebo informace?

Rozšířenou ne, ale mixovanou ano. To je modul, který vyvíjíme zhruba od půlky loňského roku. Vypadá to tak, že na headsetu máte dvě kamery s vysokým rozlišením a sedíte v kokpitu, kde ovládáte i fyzické ovladače. Mixovaná realita umožňuje propojit náš headset s počítačovou simulací a fyzickým kokpitem. Zatím jsme vydali prototyp a ještě letos vydáme finální verzi. Bude to určené především pro americké klienty.

Vyvíjíte vyšší třídu zařízení pro virtuální realitu, kterou využije pouze vcelku úzká skupina firem. Nemáte ambice zaměřit se do budoucna i na zařízení nižší třídy a masovou výrobu?

Potenciál tam určitě vidíme. Spíš jde o mou posedlost po kvalitě. Pořád mám před sebou cíl, že když si zákazník nasadí headset, nepozná, co je reálné a co není. Věřím ale, že se časem dostaneme i do levnějšího segmentu.

Související