Vysoké pece na celém světě jsou rozpálené na maximum. Loňský úder pandemie covidu, který zejména v první polovině roku vedl k prudkému poklesu poptávky po oceli jak ve stavebnictví, tak ve strojírenství a způsobil propad výroby zpracovatelů železa i historické snižování skladových zásob, je odražen. Situace se obrátila, nyní oceláři nestačí vyrábět. „Takhle šílený vývoj, kdy se nejprve omezovala výroba a teď se jede naplno, nepamatuji,“ říká Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie. „Světoví producenti nestíhají,“ potvrzuje Jan Czudek, předseda představenstva a generální ředitel Třineckých železáren.
Ocel je nyní zhruba dvakrát dražší než před rokem. Ceny železné rudy, klíčové suroviny pro výrobu, se za stejné období také zdvojnásobily. Koks a železný šrot podražily za poslední půlrok o polovinu. „Takový vývoj je hodně překvapivý,“ přiznává David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Prudké zdražení oceli zaskočilo výrobce i obchodníky, světové zásoby kovu jsou na minimu. „Je jasné, že ceny oceli se dříve nebo později projeví na cenách výrobků pro koncové zákazníky,“ doplňuje Marek.
Rostoucí ceny jsou důsledkem souběhu několika faktorů. V Číně, která vyrobí více oceli než všechny ostatní země světa dohromady, se vláda loni ve druhé polovině roku rozhodla podpořit postcovidovou ekonomiku rozsáhlými infrastrukturními a stavebními projekty. Z největšího světového exportéra se během několika měsíců stal „čistý“ dovozce. Cena oceli v Číně je nyní nejvyšší od roku 2008.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později