Placení daní je neradostná záležitost, zejména při vědomí, že se stále zvyšují. Rostou spolu s tím, jak sílí význam státu při chodu společnosti i samotné ekonomiky. Patrné je to například ve srovnání s výběrem peněz pro erár v době první republiky, s níž se tak často poměřujeme.
V roce 1928, kdy na tom ekonomika byla dobře, odváděl bezdětný šéf berňáku nebo vysokoškolský profesor, tedy zaměstnanci s nadstandardním příjmem pěti tisíc korun měsíčně, státu na dani z příjmů ročně podle výpočtu společnosti Ingema 4200 korun. Tedy sedm procent. Dnes to je 15 procent, tedy více než dvojnásobek. A to po nedávném bezprecedentním snížení, protože až do loňska to bylo kolem dvaceti procent, skoro třikrát víc.
Daně byly nižší, protože i stát byl v porovnání s dnešním stavem "menší". Prvorepublikový státní rozpočet byl v poměru k HDP například v roce 1929, tedy na vrcholu ekonomické stability, ve výši zhruba 14 procent. Zatímco v roce 2019 to bylo 27 procent, téměř dvojnásobek.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 90 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený. Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte předplatné.
Aktuální číslo časopisu Ekonom
Josef Pravec
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.



