Inovace v českých regionech čerpají podporu z evropských peněz. Jen do Jihomoravského kraje v příštích šesti letech přiteče více než miliarda korun.

Projede ohněm, přebrodí řeku nebo posbírá data v zamořené oblasti. Primárním účelem obratného čtyřkolového robota Orpheus, prošpikovaného moderní technikou, je chránit životy. Zejména hasičů, záchranářů či vojáků. Sofistikovaný a odolný stroj je výsledkem dlouholeté práce týmu Luďka Žaluda, experta na robotické systémy z brněnského Vysokého učení technického a výzkumného centra CEITEC čili Středoevropského technologického institutu. "Hlavní ideou je, že v budoucnu bude záchranář spolupracovat s pěti či šesti roboty, případně s dronem," popisuje Žalud. Výzkum a vývoj vozítka, jakožto i dalších zařízení, zde stovkami milionů korun pomáhaly financovat fondy Evropské unie.

"Před lety jsme za peníze proudící z unie nakoupili špičková zařízení," říká Vojtěch Helikar, manažer centra CEITEC zodpovědný za transfery technologií z výzkumu do praxe. "Ta nám přilákala skvělé odborníky. Bez těchto zdrojů bychom si takové vědce nemohli dovolit, velká část z nich by odešla na Západ." Robot Orpheus investice i naděje do něj vkládané zúročil a stal se vítězem celosvětové soutěže průzkumných robotů RoboCup Rescue League, a to i v konkurenci vozítek od vývojářů ze Spojených států, Německa či Japonska.

1,2 mld. Kč

Tolik přiteče z EU během šesti let do inovačního centra RICAIP v Brně.

Jihomoravský kraj patří mezi nejúspěšnější regiony Česka v čerpání zdrojů EU.

Roboti i hydrogel

Nejde jen o roboty. Evropské peníze ve středisku CEITEC spolufinancují i bádání v oblasti nanotechnologií, molekulární medicíny či genetiky. Záběr je široký. Tým pod vedením Lucie Vojtové například vyvinul unikátní hydrogel pro léčení popálenin, hojení zlomenin či uvolňování chemoterapeutik pro léčbu rakovinového bujení. Gel se dá do těla aplikovat injekční stříkačkou, po ukončení účinku se rozpadne.

Drahá zařízení v CEITEC ale neslouží jen k vývoji nových látek či vynálezů, využívají je i velké a zaběhnuté průmyslové firmy. "Naše CT laboratoře jsou tak dobré, že pro rentgenování součástek a jejich analýzu si je pronajímají i špičkové firmy v oboru," vysvětluje Vojtěch Helikar. S centrem spolupracuje například japonská firma Rigaku, jeden ze světových lídrů v oblasti užití rentgenového záření v průmyslu a zdravotnictví.

Z rozpočtu fondů EU je spolufinancován i další ambiciózní projekt − Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou výrobu (RICAIP) v Brně, které vzniklo teprve loni. V průběhu šesti let do něj z fondů přiteče 1,2 miliardy korun. Středisko pojí oblast umělé inteligence a průmyslové robotiky, a navíc dává dohromady české a německé vědce, kteří budou pracovat na sdílených projektech. "Takové prestižní vývojové centrum je oceněním velkého potenciálu českých expertů na kybernetiku a umělou inteligenci," říká Petr Štěpánek, rektor Vysokého učení technického.

Podle Jana Koehlera z Německého výzkumného centra pro umělou inteligenci bude RICAIP hnací silou a aktivátorem digitální revoluce pro českou a německou ekonomiku. Centrum tudíž ještě mnohem úžeji sváže výzkum a vývoj obou zemí. Německo je největší obchodní partner Česka. Největší tuzemský průmysl, jímž je automobilová výroba, je primárně závislý na dodávkách pro německé firmy.

I díky robustní finanční podpoře EU se Brno a s ním celý okolní region staly jedním z center českých inovací a vývoje i příkladem technologické spolupráce mezi univerzitami, městy a firmami. Jen v sektoru informačních a telekomunikačních technologií získal Jihomoravský kraj celkem 273 dotací na projekty za období let 2014 až 2020. To je suverénně nejvíce v rámci celého Česka. Stejný kraj dominoval i v počtu získaných grantů v sektoru výzkumu, těch bylo celkem 626.

Invalidé jako digitální marketéři

Podpora EU zasahuje i mnohem menší projekty, než jakými jsou CEITEC či RICAIP s mnoha desítkami výzkumných týmů a stovkami zaměstnanců. Firma Videologic, zabývající se on-line marketingem a vývojem softwaru, získala peníze na projekt takzvaného sociálního podniku. "Dali jsme práci šesti zaměstnancům, kteří jsou postižení," vysvětluje přínos financování z fondu Jakub Veverka, ředitel firmy. Ten vycvičil nové pracovníky v on-line reklamě, zejména v analýze klíčových slov pro vyhledávače.

Fyzicky postižení lidé tak získali práci na počítači i možnost pracovat z domu. Pro společnost Videologic sídlící v Ústeckém kraji, jednom z regionů s nejvyšší nezaměstnaností a nejnižší průměrnou mzdou, získal Jakub Veverka na platy zaměstnanců dotaci ve výši 85 procent. Kohezní fondy zaplatily necelých pět milionů korun.

Vedle míst pro invalidy ve firmě vzniklo dalších deset zaměstnaneckých míst zařazených mezi takzvané sdílené služby. Zde získal nárok na uhrazení 45 procent mzdových nákladů. Před obdržením podpory z EU zaměstnávala firma jen šestici digitálních marketérů.

"Získat peníze nebylo jednoduché," přiznává Veverka. Příprava projektu zabrala téměř rok. "Žádost je hodně složitá, narážel jsem na formální náležitosti," uvádí šéf Videologicu. Veverku zaskočilo i složité hledání šesti vhodných uchazečů. Trvalo to pět měsíců, během kterých se odehrálo 50 pohovorů. "Některým lidem v invalidním důchodu se prostě nechce pracovat," uzavírá.

Související