Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank varuje, že i když pomoc české vlády podnikům za koronavirové krize vypadá na první pohled impozantně, realita je úplně jiná. Ze slíbených peněz zatím firmy dostaly jen zlomek bez ohledu na to, že ekonomice hrozí skoro osmiprocentní propad. "Koronavirus vymaže posledních pět až šest let růstu," tvrdí. Přesto krizi považuje za příležitost provést potřebné reformy týkající se zdravotnictví, školství a penzijního systému a pohnout s digitalizací státní správy. Musí se však počítat s růstem státního dluhu, a brát proto ohledy na názory zahraničních věřitelů, jejichž význam poroste. Naopak by se nemělo riskovat s pokusy zapojit ČNB a její rezervy do úhrady deficitů. Současně je podle Horské čas zamyslet se nad budoucností globalizace i celého kapitalistického systému. Novým heslem by už neměla být slova "zisk za každou cenu", ale "udržitelný zisk".

Na počátku koronavirové krize se čekalo, že se česká ekonomika zastaví jen krátce. Ale to už asi neplatí.

Bohužel ne, tyto prognózy vznikaly ještě před zavedením plošné karantény a výjimečného stavu, a to nejen v Česku, ale všude ve světě. Jak se postupně koronavirus přetáčel do pandemie, tak se zhoršovaly, už v lednu a začátkem března byznys cítil, že půjde o vážný problém.

O kolik tedy letos klesne český HDP?

Panuje ohromná míra nejistoty, která prognózy komplikuje a vysvětluje, proč se odhady propadu české ekonomiky pohybují od pěti do 10 procent. Víme ale, že průmysl v Česku na konci dubna pracoval na 70 procent své kapacity. Z průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů vychází, že exportéři jsou postiženi dokonce ještě víc. Maloobchod poklesl o devět procent, prodeje aut skoro o třetinu. Roste i počet nezaměstnaných, od konce února jich přibylo téměř 30 tisíc. Osm procent zaměstnanců a OSVČ do práce nechodí, protože jsou buď nemocní, nebo doma s dětmi, celkem jde o 410 tisíc lidí. Z dalšího průzkumu NMS Market Research pro Raiffeisenbank téměř čtyři z 10 Čechů pocítili dopad pandemie na svých příjmech. A jen třetina z nich má finanční rezervu na čtyři a více měsíců, 42 procent maximálně na měsíc. K tomu odhadujeme, že denní ztráty v ekonomice v době nejpřísnější karantény dosahovaly tří až čtyř miliard korun.

Lze na základě těchto čísel odhadnout celoroční propad?

K tomu je nutné vzít v úvahu, co se děje za hranicemi. Propad eurozóny se čeká o 6,5 procenta, v samotném Německu o šest procent. Takže aktuální scénář Raiffeisen­bank počítá s celoročním propadem HDP v Česku o 7,6 procenta, ve druhém kvartálu meziročně o 15 procent. Čísla bohužel ukazují, že nám koronavirus vymaže posledních pět až šest let růstu, na předkrizovou úroveň se dostaneme až v roce 2022

Předpokládám, že tyto odhady vycházejí z toho, že se ekonomika už v létě začne zotavovat.

Třetí čtvrtletí v porovnání se současností už bude určitě lepší, avšak v meziročním srovnání stále půjde o pokles. K černým číslům se vrátíme teprve až v průběhu příštího roku.

Počet nezaměstnaných již začal růst. Na konci roku čekáme nezaměstnanost 6,6 procenta.

Data z USA vypovídají o prudkém nárůstu nezaměstnanosti, avšak u nás to tak není. Není zrovna naše nízká nezaměstnanost ukázkou toho, že protikrizová opatření v Česku přes veškeré výhrady v zásadě fungují?

To ale nevypovídá o účinnosti vládních opatření. Za touto "záhadou" je rozdíl v pracovním právu. To je v USA velice flexibilní, v Evropě a Česku chrání naopak více zaměstnance. Rychlý nárůst nezaměstnanosti v USA je jen zrcadlem těchto rozdílů. Tady máme dvouměsíční výpovědní lhůtu. Nárůst počtu lidí bez práce lze očekávat až v průběhu května a června. To potvrzují údaje na Twitteru ministryně práce Jany Maláčové − počet nezaměstnaných již začal růst, šplhá přes tři a půl procenta a to je pouze začátek. Na konci roku čekáme nezaměstnanost 6,6 procenta. To by znamenalo téměř půl milionu registrovaných nezaměstnaných.

Jak hodnotit dosavadní opatření vlády na záchranu ekonomiky? Sama jste uvedla, že její sliby směrem k podnikatelům byly ohromné, nicméně ti zatím obdrželi pouze něco jako "kladnou nulu".

Denně sledujeme skutečné výdaje vlády na podporu ekonomiky a porovnáváme je se sliby. Přímá pomoc má představovat 216 miliard korun, tedy 3,9 procenta HDP. Nepřímá pomoc z rozpočtu EU nebo garance státu za úvěry plus komerční úvěry samotné je přislíbena ve výši 952 miliard, což je 17,2 procenta HDP. Tato čísla jsou v porovnání s ostatními okolními státy, například Polskem či Maďarskem, vysoká. Takže na první pohled jde o extra silnou fiskální injekci. Jenomže realita dost pokulhává. Sliby chyby… a mnozí podnikatelé volí ostřejší slova. Neumíme pomoci rychle, jednoduše a efektivně a děláme to strašně složitě. Úředník je pán a byznysmen je naopak vnímán jako ten, kdo chce stát okrást. Postupuje se podle hesla "když něco chceš, tak musíš něco vydržet".

Konkrétně?

Zatím jste si přečetli 20 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Víte, že…

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod

  • nezobrazují se jim reklamy
  • mohou odemknout obsah kamarádům
  • mohou prohlížet online archiv
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.