Prezident svazu průmyslu Jaroslav Hanák vyjadřuje v hlavním rozhovoru čísla značnou skepsi vůči rozvoji elektroaut. Připouští, že jde o nezvratný trend, kterému se budou muset přizpůsobit i čeští výrobci a subdodavatelé. A věří, že to zvládnou. Není si však jistý, zda je to cesta správná. Jednak technologicky, ale zmiňuje i nepřipravenost infrastruktury a nutnost obřích investic. Ty čeká od státu.
O pár stránek dále přinášíme zprávu z konference o ukládání energie, kterou týdeník Ekonom minulý týden spolupořádal. Martin Kuba, exministr průmyslu a nyní podnikatel, tam popisoval jakousi úschovnu elektřiny. Krabici velikosti ledničky, která umí ukládat energii a ve vhodný čas ji zase vydávat. Rozvinul myšlenku, že malá elektroauta, vhodná pro pohyb po městě, se mohou dobíjet z této nabíječky přes noc, když se předtím elektřina ze solárních panelů na střeše nastřádá do jeho krabice. Zní to jednoduše a jeho firma s tímto řešením dobývá trh. Staví na hlavu současnou hlavní linii rozvoje elektroaut, tedy vývoj strojů, které ujedou stovky kilometrů a dobijí se u elektropumpy během několika minut.
Nechci na těchto příkladech ukazovat, že jeden je zpátečník a druhý pokrokový. Chci říci, že nějaký problém může mít více řešení a že záleží na úhlu pohledu. Chci říci, že máme ve společnosti lidi schopné nadchnout se pro technologické inovace a také je prosadit. Ale máme i lidi s kritickým pohledem, či dokonce jistou skepsí. Nevadí. Nejlepší na tom je, že naše společnost je složena z lidí schopných o věcech přemýšlet a diskutovat. Ne jen přejímat hotové pravdy. Skvělý základ budoucí prosperity.
Dále se v Ekonomu dočtete, proč podraží soudní spory, v jaké kondici je český strojírenský průmysl, nebo se můžete začíst do pojednání kolegy Pepy Pravce o globalizaci, kdy začala a kdo na ní vydělal.
Hezké čtení