Tak už je to tady. Horší časy, které všemožní experti vyhlížejí dlouhé roky, se skutečně přiblížily. Důkaz nejpádnější přinášíme v aktuálním vydání.

Po letech hojnosti, kdy se Česko zdálo být zvláštním ostrůvkem věčného růstu, se situace obrací. Jak jsme na to přišli? Ekonomika přece stále solidně roste. Ani německé zpomalení se u nás dosud nijak výrazněji neprojevilo. Dokonce střední Evropu ještě nezasáhly ani důsledky globálních obchodních půtek. Tak co že se děje? Přicházející změnu jsme objevili v poněkud subtilnějším parametru. A sice na platech.

Jak jsme zjistili v rozsáhlém průzkumu mezi klíčovými tuzemskými firmami, platový mejdan končí. Údaje statistiků sice ještě za letošní první kvartál mluví o vysokém sedmiprocentním průměrném růstu mezd, firmy však již hlásí stopku. Dva roky rostly mzdy prakticky ve všech sektorech. Na jedné straně rozdával své rostoucí daňové příjmy stát, z druhé strany byly nuceny přidávat firmy, aby jim lidé neodcházeli ke konkurenci.

Klíčoví experti si dokážou polepšit i v budoucnu. Ostatní však mohou na další rychlý růst mezd zapomenout, jak vyplývá z naší velké ankety.

Je to jako točení se v kruhu. Firmy čekají horší časy, začnou šetřit, lidé méně utrácet a očekávání se naplní. Žádný, byť sebevěhlasnější nobelista zatím nedokázal tento opakující se cyklus přetnout. No, aspoň víme, na co se v nejbližší době připravit.

Když mezi experty hledáte recept na budoucí prosperitu země, buďte si jisti, že většina z nich jmenuje školství. Jak je na tom náš vzdělávací systém, hodnotí v rozhovoru předškolního čísla Daniel Münich, který se vzděláváním dlouhé roky zabývá. Bohužel ani z této oblasti nepřinášíme dobré zprávy. Přesto věřím, že vás aktuální Ekonom zaujme.

Související